Hlavní obsah

Kdo vládne světu? Převážně muži. Známe věk i plat světových elit

Kdo vládne světu? Profil nejmocnějších lidí. (Video: Jan Marek, Seznam.cz)

3. 12. 18:03

Co jsou zač a třeba kolik berou, ukazuje nově zveřejněná studie o globálních špičkách. Zkoumala více než milion osobních údajů těch, kteří dnes sedí na trůnech, v prezidentských křeslech, čelech vlád, ale i sněmovnách, jsou nejvyššími soudci, řídí církve, armády nebo přední světové firmy.

Článek

Světové elity. Denně plní titulní stránky časopisů tím, že určují sled politických, ekonomických, ale i vojenských událostí a konfliktů. Ty zase ovlivňují kvalitu většiny lidských životů spjatou také s tím, jak má kdo právě hluboko do kapsy. A jak jsou na tom ti ve špičce? Kdo vlastně jsou a co o nich víme?

Skoro čtyřicet tisíc mocných

Magazín Business Insider přichází s odpověďmi, které čerpá z nové veřejně přístupné studie „Kdo vládne světu? Profil globálních špiček“. Autoři studie John Gerring (Texaská univerzita v Austinu), Erzen Öncel (univerzita Özyeğin), Kevin Morrison (Pittsburská univerzita) a Daniel Pemstein (Státní univerzita v Severní Dakotě) shromáždili v databázi Global Leadership Project přibližně 1,1 milionu dat o 38 085 lidech na vedoucích postech.

Ve výběru ze 145 světových zemí posbírali osobní údaje všech předních politiků od hlav států, předsedů vlády, místopředsedů, ministrů, šéfů stran a hnutí až po členy parlamentu. Přidali informace o soudcích nejvyšších instancí. Součástí studie byli rovněž nevolení „vůdci“ jako monarchové, představitelé církví, velitelé ozbrojených sil nebo šéfové důležitých společností a nestátních neziskových organizací.

Vládnou starší ženatí muži

Po vyhodnocení údajů všech vybraných osobností vyšlo najevo, že světové elity jsou z většiny – konkrétně v 81 procentech – muži. Dalším výrazným společným rysem, a to z 91 procent, je to, že globální špičky jsou v manželském svazku. Průměrně jim je 55 let.

Recept na úspěch a kolik berou

Kromě toho, že ve většině případů planetu ovládají ženatí muži po padesátce, je podle autorů studie důležitý také fakt, že nejčastěji vystudovanými obory u nich byly ekonomika, obchod nebo management. Těmto profesím se dříve věnovalo 22 procent vedoucích osob. S odstupem jednoho procenta následovalo právo a na třetím místě – u 11 procent lídrů – to byly společenské vědy.

Se svými znalostmi z univerzit, které ve více než polovině případů studovali na Západě, umí nejčastěji hovořit dvěma jazyky, z toho více než třetina světových špiček mluví anglicky.

Jak uvádí Business Insider, v drtivé většině jde o lidi, kteří si průměrně vydělávají třináctinásobek průměrné mzdy ve svých státech.

Jak je to v samotné politice?

Mírně odlišné jsou výsledky u samotných politických elit. Mezi těmi jsou muži ještě zastoupenější – z 92 procent a je jim průměrně 61 let. Angličtinu ovládá 59 procent z nich.

Napříč politikou je také výrazně více osob, které studovaly zmiňované ekonomické, obchodní nebo manažerské obory, než těch, které se věnovaly právu. Tady je poměr 35 : 17 procentům. Od univerzity ke svým nynějším postům si pak lídři prošli pracovními zkušenostmi spíše „bílých límečků”, tedy na kancelářských místech, nebo rovnou začínali právě v politice.

Afrika se vymyká

Napříč regiony byly podle studie relativně malé odchylky, pokud jde o zastoupení pohlaví, osobního stavu a věku. Evropské země se lišily zanedbatelně, zatímco na Blízkém východě a v severní Africe byly rozdíly před zprůměrováním o něco větší. Elity v těchto dvou regionech – a také ve Spojených státech – třeba ovládaly nejméně jazyků.

Po dominantní angličtině následovaly jako nejčastější jazyky, které lídři ovládají, francouzština, španělština a arabština. Vzdělanost mezi špičkami se ale samozřejmě také mírně lišila ve spektru začínajícím na Západě a končícím v rozvojových zemích.

Průměrný celosvětový třináctinásobný výdělek pak vychází z toho, že v bohatějších zemích činil rozdíl pouhý trojnásobek, zatímco v chudších sedmnáctinásobek, uvádí studie. V Africe jsou ale příjmy elit někdy až třicetinásobně vyšší, než činí tamní průměr. Je to dané autoritářským vedením některých států, jejich nerostným bohatstvím a extrémní chudobou obyvatel.