Hlavní obsah

Kdyby ze dne na den zmizely z Česka továrny na auta. V UniCredit počítali, jak vážné je to s brexitem

Foto: AP

Ilustrační foto.

Reklama

15. 10. 2018 10:46

Za posledních 20 let vzrostla závislost české ekonomiky na vnějších vlivech – například podíl exportu na HDP stoupl z 27 na 67 procent. Roste citlivost tuzemského hospodářství na vnější ekonomické šoky. Proto je nutné počítat s dopady brexitu a Trumpovy celní války.

Článek

Představte si situaci, že by se v České republice najednou přestala vyrábět auta. Kdyby ze dne na den zastavily práci nejen továrny mladoboleslavské Škody Auto, nošovického Hyundai a kolínské TPCA, ale úplně celé odvětví.

Poptávka po autech a dílech pro ně má na tuzemskou ekonomiku největší vliv. „Kdyby zmizel celý automobilový průmysl, přišla by česká ekonomika vlivem ztráty přidané hodnoty (odvětví i navazujícího řetězce dodavatelů) o 13 procent HDP,“ uvádí ve své nové analýze experti UniCredit Bank ČR.

K příkladu s mizejícím autoprůmyslem se analytici UniCredit dostali z jednoduchého důvodu: Dali si za cíl prozkoumat, jak mohou na tuzemskou ekonomiku dopadnout jednotlivé varianty brexitu. A zjistili, že negativní stránky rozvodu EU s Británií dopadají na jednotlivé země EU různě – v případě automobilů by ale Češi měli výrazně zpozornět.

Analýza bere v úvahu nejhorší možný scénář vývoje vzájemného obchodu. Ze strany EU je nejvíce obávaným dopadem pokles poptávky po automobilech. Výpadkem poptávky po autech by byla v Unii nejvíce postižena právě Česká republika.

Kdyby hypoteticky došlo v Německu k úplnému výpadku koncové poptávky po autech, česká ekonomika by za jinak neměnných okolností ztratila 1,8 procenta svého HDP. Kdyby Německo přestalo auta nejen spotřebovávat, ale i vyrábět, česká ekonomika by to pocítila už výrazným propadem o 4,2 procenta, uvádí dokument.

Poptávka po autech a autodílech v Británii se podílí 0,63 procenta na HDP Česka, což je nejvyšší podíl ze všech zemí EU. Význam uvedené poptávky pro Německo činí 0,58 procenta a pro Slovensko 0,55 procenta. Brexit má potenciál negativně ovlivnit ekonomiky západní a střední Evropy, zatímco jižních států by se dotkl méně.

A kromě brexitu je tu ještě jedno zaoceánské nebezpečí. Ukazuje se, že zatímco už zavedená Trumpova cla na dovoz oceli a hliníku českou ekonomiku měřitelně neovlivní, případná dovozní cla na automobily bychom už pocítili. Význam kompletní poptávky USA po autech a jejich dílech v HDP Česka je po zohlednění mezinárodních vazeb 0,54 procenta. Ještě vyšší citlivost na poptávku USA po autech mají ekonomiky Mexika, Kanady, Korey, Japonska, Německa (tedy opět zprostředkovaně i Česko), Maďarska a Slovenska.

Česká ekonomika je zahraničním obchodem úzce navázána na EU a tato závislost se za uplynulých deset let snížila jen minimálně. V roce 2017 směřovalo do Evropy 90,2 procenta českého exportu a 83,7 procenta do evropské osmadvacítky. Před deseti lety to bylo 92,4 procenta, resp. 85,7 procenta českého exportu.

„Vyšší otevřenost ekonomiky na jednu stranu znamená vyšší zapojení se do světových výrobních řetězců, a s tím spojený přístup k technologiím vedoucím k rychlejšímu růstu produktivity práce. Na druhou stranu však vyšší otevřenost znamená i vyšší citlivost na vnější ekonomické šoky,“ uvádí analytici UniCredit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované