Hlavní obsah

Kdysi lokální spor o těžbu uhlí u hranic může skončit až u evropského soudu

Foto: Jiří Bernard, wikimedia

Kvůli prodloužení těžby v dole Turów podle poslanců prokazatelně přichází o vodu rozsáhlé české území. Polsko, které v neveřejném řízení povolilo těžbu na dalších šest let a usiluje o její další prodloužení, s českou stranou ve věci prakticky nekomunikuje.

Reklama

25. 6. 2020 17:02

Původně lokální rozepře o pokračování těžby v polském hnědouhelném dolu Turów, který leží přímo na hranici s Libereckým krajem, postupně sílí až v mezinárodní spor. Ministr Brabec chce, aby se věcí zabýval Soudní dvůr EU.

Článek

Podle českých úřadů Polsko nedodrželo některé evropské směrnice, když rozhodovalo o povolení k další těžbě a také k rozšíření dolu Turów. A Česko také nedostalo o záměru všechny požadované informace. Myslí si to ministr životního prostředí Richard Brabec. Právníci proto navrhli podat podnět Evropské komisi. Ta po posouzení argumentů obou stran sporu rozhoduje, zda ve věci podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Zda vláda komisi osloví, má kabinet posoudit do konce září.

Pokračování těžby a rozšíření dolu by podle české strany přineslo Liberecku ohromné škody na životním prostředí. Tou největší je asi hrozba ztráty vody, k níž dochází již nyní. Krizové scénáře už proto počítají i s možností přivádět vodu do pohraničního Frýdlantska, Hrádecka a Chrastavska z jizerskohorských přehrad Souš a Josefův Důl. Což by stálo obrovské částky, náprava škod na českém území – k jejímuž uhrazení se Polsko nemá – by mohla přijít na více než tři miliardy.

Foto: Jiří Bernard, wikimedia

Hnědouhelný důl v Turówě by se měl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu.

Hnědouhelný důl u polské Bogatyně zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tady chce těžit až do roku 2044. Těžba přitom měla původně skončit už letos v dubnu. PGE však hodlá průmyslové zásoby uhlí dotěžit. Počítá s prohloubením dolu až do hloubky 80 metrů pod úroveň hladiny moře, což by sousední český region připravilo o zdroje pitné vody. Rozšířit ho plánuje až na 30 kilometrů čtverečních a těžit se Poláci chystají do hloubky až 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně.

V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obce i Liberecký kraj se záměru léta brání, obávají se nejen ztráty vody, ale i hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana ale zásadnější vliv dolu na české území odmítá.

„Jsme přesvědčení, že došlo k nedodržení některých evropských směrnic z polské strany. Jsme velmi nespokojení s komunikací polské strany. Nedostali jsme od nich zdaleka všechny informace, které jsme požadovali,“ oponuje ale ministr Brabec.

Samotný Liberecký kraj chce využít všechny možné právní prostředky v rámci práva Evropské unie. Proto se obrátil už i na evropské instituce. Začátkem března předal Petičnímu výboru Evropského parlamentu v Bruselu Petici za záchranu pitné vody v česko-polsko-německém pohraničí, kterou podepsalo bezmála třináct tisíc osob.

Koncesi pro těžbu nicméně polské ministerstvo klimatu v březnu přes námitky o šest let prodloužilo. Polsko vydalo rozhodnutí o prodloužení i přes výslovný nesouhlas české vlády a výtky poslanců Evropského parlamentu.

Foto: Jiří Bernard, wikimedia

Důl se má rozrůst o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně.

Sněmovní výbor pro životní prostředí dal ve středu podnět k tomu, aby ministerstva zahraničních věcí a životního prostředí dokončila právní analýzu a do 30. září rozhodla o dalším postupu. Poslanci výboru nyní také požádali Ministerstvo životního prostředí a Liberecký kraj, aby do konce září vyčíslily náklady na nápravu škod, které Polsko provozem dolu Česku už způsobilo a do budoucna způsobovat bude.

„Vyčíslení nákladů a jejich uplatnění vůči Polsku je pro občany Libereckého kraje, ale i Českého státu zcela zásadní. Nevidíme důvod, proč bychom z našich daní a krácených krajských i obecních rozpočtů měli platit náklady, které jdou na vrub polskému těžaři,“ vysvětluje hejtman kraje Martin Půta.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované