Hlavní obsah

Loni národní šampion, dnes národní ostuda. A kancléřčina noční můra

Foto: www.flickr.com

Kancléřka Angela Merkelová bude muset odpovědět na otázky týkající se kauzy Wirecard.

Reklama

31. 7. 2020 9:12

Stručný průběh kauzy Wirecard: oslavovaná firma s politickým krytím, ztracené dvě miliardy eur, insolvence, želízka pro výkonného ředitele, útěk provozního ředitele a teď i zásah do nejvyšších pater politiky.

Článek

Německá společnost Wirecard svého času platila za výkladní skříň úspěchu v oblasti „nového bankovnictví“. Její manažeři se těšili přízni nejvýše postavených německých politiků a v rámci ekonomické diplomacie se o Wirecardu například zmiňovali při státních návštěvách.

Nebyl důvod k obavám, firmě věřili investoři i analytici, akcie po uvedení na nejprestižnější burzovní parket ve Frankfurtu prorazily strop a byznys finančních služeb, zpracovávání plateb, vydávání karet a internetových plateb, jež konkurovaly PayPalu či Western Unionu, vypadal jako sázka na jistotu. Hodnota společnosti se přešvihla přes laťku 24 miliard eur…

Pohádka však v červnu skončila, podnik se dostal do vážných finančních problémů, musel přiznat manko 1,9 miliardy eur - ty se nějakým záhadným způsobem „ztratily“. To vedlo k rezignaci a zatčení ředitele Markuse Brauna a k obřímu poklesu ceny akcií, jež ztratily přes 98 procent své hodnoty.

Jenže tím to nekončí - rozběhlo se vyšetřování, v něm se točí auditoři z EY odmítající pochybení (prý šlo o sofistikovaný podvod), spolkový úřad pro dohled nad finančním trhem BaFin (čelí žalobám investorů) a nakonec i samotní politici.

Propojení s politikou

Začít můžeme hned od kancléřky Angely Merkelové - ta vzala manažery Wirecardu na cestu do Pekingu. Například poslankyně Lisa Pausová ze strany Zelených pro agenturu Bloomberg uvedla, že chce slyšet názor ekonomického poradce kancléřky Merkelové Larse-Hendrika Röllera a případně i dalších svědků ohledně lobbování za Wirecard.

Kancléřství už zveřejnilo časovou osu kontaktů s dnes toxickou firmou - včetně září roku 2019, kdy se Merkelová při státní návštěvě Číny přimlouvala, aby tamní úřady udělily Wirecardu bankovní licenci. Jenže podporu domácích podniků má kancléřka prakticky v popisu práce a o tom, že Wirecard jsou jen kašírované kulisy a za nimi nic, loni tušil málokdo. Některé nejasnosti o firemních postupech však na povrch vypluly, ale že půjde o takovou katastrofu, nikoho nenapadlo.

Bezprostřední politickou odpovědnost však nese ministr financí Olaf Scholz, prominentní politik koaliční sociální demokracie (SPD) s kancléřskými ambicemi. Pro muže, který má v rámci SPD nejvíc zkušeností s vládnutím, může být Wirecard poslední štací.

Finančnímu výboru německého Bundestagu musel vysvětlovat, jak mohli hlídači z BaFinu přehlédnout tak rozsáhlé falšování zisků. Sezení výboru trvalo osm hodin a rozuzlení podle očekávání nepřineslo.

Scholz na svou obranu po konci slyšení uvedl, že je třeba posílit finanční kontroly. „Potřebujeme reformy,“ řekl, čímž příliš nepřesvědčil, zvláště proto, že jeho zástupce Jörg Kukies měl s bývalým výkonným ředitelem Markusem Braunem nejméně dvě schůzky. „Nedostaneme úplné vysvětlení, protože na dnešním kancléřském křesle nikdo nesedí,“ řekl pro agenturu Bloomberg Fabio De Masi (Levice).

Dalším z grilovaných byl ministr hospodářství Peter Altmaier, který patří mezi blízké kancléřčiny spolupracovníky a dlouholeté straníky její mateřské Křesťanskodemokratické unie (CDU). Právě on by měl Scholzem požadované reformy navrhnout - v repertoáru je například zkrácení období, po kterém musejí firmy vyměnit auditorskou firmu. Zatímco dnes platí 10 let, nově by se povinná rotace odehrála už po čtyřech letech.

Část poslanců chce zvláštní výbor

Člen Svobodné demokratické strany (FDP) Florian Toncar má podle informací agentury Bloomberg v úmyslu spolu s dalšími stranami zřídit speciální vyšetřovací výbor. „Šance, že bude takový výbor schválen, se od včerejšího dne zvýšila,“ uvedl pro zpravodajskou agenturu Danyal Bayaz ze strany Zelených.

Podle informací časopisu Spiegel budou mít poslanci spoustu práce - nejenže ve firmě docházelo k čachrům, na jejichž konci chybí 1,9 miliardy eur, ale bývalé vedení společnosti pěstovalo kontakty, které by zvláště pro bezpečnostní složky snesly označení „pozoruhodné“.

Firemní dvojka Jan Marsalek se podle mluvčího poslanecké frakce FDP Bijana Djira-Saraie objevil například v Libyi, kde údajně pomáhal s organizací jednotek v pohraničí. Dalším z Marsalkových cílů byla podle FDP v roce 2017 syrská Palmýra, kterou syrský prezident Bašár Asad ovládl s pomocí ruských jednotek. Poslanec pak pro Spiegel dovodil, že ani jedno z těchto míst nevypadá na dovolenkovou destinaci vlivného manažera společnosti kótované na německé burze.

Pokud by se informace FDP potvrdily, budou se poslanci ptát, zda o těchto kontaktech věděly německé tajné služby nebo zda i jejich členy oslnil úspěch Wirecardu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované