Hlavní obsah

Když se neutopí v moři, čeká je libyjské peklo. Evropa tragédiím přihlíží

Foto: Profimedia.cz

U příležitosti Mezinárodního dne uprchlíků vytvořili aktivisté památník 44 tisícům zemřelých na pláži v nizozemském Scheveningenu.

Reklama

15. 7. 15:15

Poslední dny vystavily Evropanům nepěkné vysvědčení v migrační politice. Počet migrantů utopených ve Středomoří se oproti první polovině roku 2020 téměř zdvojnásobil a spolupráce s Libyí přináší děsivé porušování lidských práv.

Článek

„Zavření lidé klepali na dveře a ptali se, proč je tu zadržují a proč nedostali jídlo. Někteří už nemohli snést žízeň… Stráže zavolaly milici Gheníva, která tu působí. Ozbrojenci přišli s automatickými puškami, střelbou otevřeli dveře. Pak nás nahnali do rohu a začali nás puškami a kovovými tyčemi bít. Mě trefili do rukou a nohou. Někteří lidé se ani nemohli postavit na nohy…“

Uvedené svědectví je jedním z mnoha, které nasbírala od migrantů a uprchlíků vězněných v libyjských detenčních centrech organizace Amnesty International. O výše uvedeném bití jí vyprávěl muž jménem Džamál, který byl zadržovaný ve vězení Abú Sálim v libyjské metropoli Tripolisu.

Na konci června oznámila neziskovka Lékaři bez hranic, že už nebude působit ve dvou libyjských detenčních centrech kvůli nepřijatelné míře násilí, k němuž tam dochází.

„Ve vězení jsme strašně trpěli… Tři policisté mi nabídli, že když se s nimi vyspím, pustí mě. Odmítla jsem… Strážce mě pomocí pušky srazil k zemi. Potom mě koženými botami kopal…dodnes cítím bolest. Přála bych si, aby v mé zemi bylo bezpečno, byla bych tak vděčná…ale není,“ cituje zpráva výpověď 24leté ženy označené jako Grace, již letos zadrželi na moři a poslali do libyjského vězení Šara Zavíja.

Ukončete spolupráci s Libyí, vyzývají aktivisté

Evropské země přitom už několik let platí libyjské pobřežní stráži a dodávají jí potřebné vybavení za to, aby střežila námořní hranice a bojovala s pašeráky. Libyjské úřady sice část svého úkolu plní – na moři libyjská stráž zadržela jen letos několik tisíc běženců – se zadrženými běženci ale zachází způsobem, nad kterým by EU neměla zavírat oči.

V libyjských detenčních centrech se beze stopy ztratilo několik stovek lidí, běžné je mučení, vydírání a znásilňování uprchlíků bez ohledu na jejich věk a pohlaví. Od necelých pěti desítek uprchlíků, které aktivisté Amnesty International vyslechli, hned několikrát zazněly příběhy o spoluvězních, které stráže vyvedli z cel a poté už o nich nikdo neslyšel.

„Navzdory tomu, že si toto strašné porušování lidských práv plně uvědomují, spolupracují instituce Evropské unie i členské státy i nadále s libyjskými úřady,“ poznamenává zpráva Amnesty International a vyzývá k ukončení této spolupráce.

Zvláště v této souvislosti upozorňuje na italskou vládu, která pomáhá libyjské pobřežní stráži a do země vyslala i své vojáky a civilní pracovníky, aby spolu s Libyjci koordinovali veškeré námořní operace. Italské ministerstvo obrany pak v prosinci potvrdilo, že italská válečná loď kotvící v tripoliském přístavu zajišťuje nejen výcvik libyjským policistům, ale také materiální vybavení.

Alibistické řešení

„Pro celou EU je tato externalizace problému příjemným alibistickým řešením. Itálie se ve spolupráci s Unií domluvila s Libyí na vyzbrojení pobřežní stráže a tím docílila toho, že z Libye už tolik lidí nejezdí. To, že pak v Libyi panují strašné podmínky, sexuální otroctví, zneužívání dětí i žen, obchod s lidmi, atd., nad tím Italové zavírají oči. Tuším, že Česká republika také finančně přispěla na toto řešení,“ řekl Seznam Zprávám Dalimil Petrilák, odborník na migraci z organizace Pomáháme lidem na útěku.

Česko skutečně na fungování libyjské pobřežní stráže přispělo v roce 2017 částkou 24 milionů korun. Peníze schválila vláda Bohuslava Sobotky, většina šla z Ministerstva vnitra, část poslal Úřad vlády.

Ani spolupráce s válkou zmítanou Libyí za cenu výše popsaných zvěrstev ale neřeší alarmující situaci ve Středomoří. Jak včera oznámila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), počet utopených běženců snažících se dostat do Evropy se za posledních šest měsíců téměř zdvojnásobil. Letos se tak ve Středomoří a Atlantském oceánu (mezi africkým pobřežím a Kanárskými ostrovy) utopilo nejméně 1146 lidí, loni to ve stejném období bylo 513 (674 lidí se pak utopilo v první části roku 2019). Právě trasa z Libye do Itálie byla vůbec nejsmrtelnější, za prvních šest měsíců letošního roku se na ní utopilo nejméně 741 mužů, žen a dětí.

Zablokované záchranářské lodě v přístavech

„Civilní záchranářské organizace čelí při svých operacích i nadále značným překážkám, většina jejich lodí je zablokována v evropských přístavech kvůli administrativnímu zadržení a probíhajícím trestním a administrativním řízením proti členům jejich posádek,“ poznamenává IOM v tiskové zprávě. I tato organizace poukazuje na rozsáhlé porušování práv uprchlíků v libyjských detenčních zařízeních, mučení a zmizení beze stopy.

Mluvčí IOM Safa Msehli přičítá vyšší počet obětí absencí evropské proaktivní politiky ve Středomoří a spoléhání se na severoafrické partnery v kombinaci s restrikcemi, kterým čelí záchranné a humanitární organizace.

Vůbec nejtragičtějším dnem ve Středomoří se letos stal 22. duben, kdy se ve vodách poblíž Libye potopila loď se 130 lidmi na palubě. „Přestože jsme ochranu hranic za poslední roky výrazně znásobili – ať už pomocí Libyi nebo dalšími kroky – tak to lidi stejně nezastaví. Jsou tak zoufalí, že to zkoušejí, ať se děje, co se děje, protože jim nic jiného nezbývá,“ podotýká Petrilák, podle něhož většina evropských států sází na vojenský a policejní přístup.

Jednou z výjimek je v tomto směru podle něj Německo – kancléřka Angela Merkelová jedná dlouhodobě s africkými zeměmi o podpoře školství, průmyslu i dalších oborů. Součástí připravovaných dohod je pak i legální možnost, jak se dostat do Německa, například prostřednictvím stáží nebo krátkodobých pracovních víz.

Europoslanci viní i Frontex

Kritika na adresu libyjské pobřežní stráže se snesla i na konci června, kdy se její loď snažila zastavit plavidlo s uprchlíky pomocí varovných výstřelů. Video později ukázalo, že Libyjci tak úmyslně ohrozili životy běženců a vláda v Tripolisu slíbila, že viníky potrestá.

Kromě unijních institucí a členských států ale selhává i agentura Frontex (Evropská pohraniční a pobřežní stráž). Dospělo k tomu čtyři měsíce trvající vyšetřování v Evropském parlamentu vedené nizozemskou europoslankyní Tineke Strikovou. Frontex podle ní neplní své povinnosti v oblasti lidských práv a nebrání jejich budoucímu porušování. Podle europoslankyně by měl ředitel agentury Fabrice Leggeri buď odstoupit, nebo být odvolán. Tento požadavek, ale od osmičlenného týmu europoslanců, v němž zasedají i zástupci pravicových nacionalistů nebo radikální levice, oficiálně nezazněl.

Frontex, který by se měl do roku 2027 rozrůst na deset tisíc zaměstnanců, byl loni obviněn z porušování práv žadatelů o azyl a z asistence nelegálního vracení běženců do válčící Libye. Jednu z jeho lodí dokonce aktivisté natočili, když schválně vytlačovala lodi v Egejském moři tím, že dělala vlny na moři. Lodi byly přitom plné uprchlíků včetně dětí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované