Hlavní obsah

Kokain jako doping. Dostupný, prakticky nezjistitelný a stále populárnější

Foto: Profimedia.cz

„Světová produkce kokainu je na historických maximech. Tolik kokainu jako nyní se nikdy v dějinách neprodukovalo,“ říká ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.

Reklama

26. 11. 2019 5:00

V české společnosti popularita kokainu neustále vzrůstá a sportovní prostředí není výjimkou. Potrestaných hříšníků je ovšem stále spíše poskrovnu. Na častější testy nejsou peníze, někteří hokejisté či fotbalisté neprošli dopingovou kontrolou dokonce vůbec. V Česku se za rok objeví zhruba dvacet případů porušení dopingových pravidel. Je to stejné jako ve společnosti, občas se nějaký kriminálník najde, ale není to nic hrozného, zní z Antidopingového výboru České republiky.

Článek

Problémy s kokainem měli v minulosti zástupci napříč celým sportovním spektrem, rozhodně to není problém pouze ledního hokeje, o kterém se v poslední době mluví nejvíce. Oblíbený bílý prášek pronikl i do fotbalu, cyklistiky, amerického fotbalu, baseballu nebo basketbalu. Pokud se však v médiích jednou za čas objeví další takový případ, stále je širší veřejností vnímán spíše jako úkaz.

Kdekoho oblíbenost kokainu stále překvapuje. Takový Tom Boonen má na věc ale úplně jiný pohled. Bývalý úspěšný cyklista, který ukončil kariéru v roce 2017, byl na kokain pozitivně testován hned několikrát a v jednom z rozhovorů pro belgický list De Morgen dokonce prohlásil, že kokain je úplně všude a dostat se k němu je jednodušší, než vypít šálek kávy.

První šňupnutí? Jako orgasmus, říká bývalá basketbalová hvězda

Další případ kokainového hříšníka najdeme pod basketbalovými koši. Tak třeba dvojnásobný šampion NBA s Los Angeles Lakers Lamar Odom. V dobách největší slávy válel i v americkém národním týmu, se kterým slavil v roce 2010 titul světových šampionů. V roce 2015 byl ale nalezen v bezvědomí v jednom nevadském nevěstinci. Vyšetření amerického basketbalisty ukázalo, že prodělal selhání ledvin a několik srdečních záchvatů. Po dlouhé rekonvalescenci do normálního života poté přiznal, že právě kokain mu zničil konec kariéry a málem i život. V jednom z rozhovorů přirovnal stav, kdy poprvé vyzkoušel kokain, k orgasmu.

Otázkou je, jak se k celé věci staví antidopingové organizace po celém světě. V této souvislosti je potřeba zmínit, že kokain je zakázanou látkou pouze v soutěžním období. K tomu, abyste mohli případné prohřešky trestat, musíte sportovce pozitivně testovat ihned po výkonu.

„Český antidopingový výbor dělá ročně zhruba 1 500 odběrů. Jednotlivé zápasy si vytipovává sám a ročně máme v Česku kolem dvaceti pozitivních sportovců, což se nijak nevymyká konvencím ve světě. Je to stejné jako ve společnosti, občas se nějaký kriminálník najde, ale není to nic hrozného,“ říká Michal Polák z Antidopingového výboru České republiky.

Zaměřme se ale konkrétně na dva nejoblíbenější tuzemské kolektivní sporty. Za celý kalendářní rok 2018 podstoupilo dopingový test v soutěžním období celkem 52 hráčů ledního hokeje a 59 fotbalistů. Značnou část z této škály ale tvořili například mládežničtí reprezentanti. To v praxi znamená, že většina elitních českých hráčů fotbalu a ledního hokeje je během sezony testovaná výjimečně. A z reakcí na dotaz Seznam Zpráv vyplývá, že nemalá část prvoligových fotbalových či hokejových hráčů nebyla na dopingové kontrole nikdy.

„Je to otázka financí, takové testy zkrátka stojí dost peněz. Navíc jde většinou pouze o odběry moči, ve které se dá konkrétně kokain najít pouze pár hodin či maximálně dní po užití. Krevní odběry se dělají zejména u individuálních vytrvalostních sportů, například v cyklistice nebo atletice. Tam pomáhá větší počet červených krvinek k přenosu kyslíku a živin do svalů. V kolektivních sportech se v drtivé většině případů odebírá pouze moč,“ doplňuje Polák.

Oficiální data Antidopingového výboru ČR říkají, že vůbec nejčastěji byli v roce 2018 kontrolováni atleti, konkrétně 118krát.

Častější kontroly u individuálních sportů jsou logické. Člen dvacetičlenného týmu může hru ovlivnit mnohem méně než sportovec, který soutěží v individuálním odvětví. Množí se ale rovněž názory na to, že kokain jakožto „sociální” droga, která není primárně určená ke zvyšování sportovního výkonu, vlastně ani není doping.

Co tedy vlastně kokain svým uživatelům nabízí? Jde o stimulant, který dočasně zlepšuje psychické i fyzické funkce lidského těla. Člověk je po jeho užití více ostražitý, živější a také pohyblivější, což jsou u sportovců všechno velmi cenné atributy. Ve spojení s minimální šancí na sportovcovo odhalení se tak kokain stává jedním z nejžádanějších zboží na českém sportovním trhu. Z tohoto pohledu o doping zcela jistě jde.

Vrchol slávy v Evropě teprve čeká

S „drogou bohatých a úspěšných”, což sportovci v obou případech většinou splňují, nejsou ale spojeny pouze chvilkově pozitivní pocity.

„Člověk si užívání kokainu spojí většinou s příjemnými situacemi, které chce následně víc a víc vyhledávat. S tím roste rovněž jeho poptávka po kokainu, což následně vede k pravidelnému opouštění rodiny, práce a tak dále. Nevýhodou i výhodou této drogy pak je to, že pokud to ti daní lidé nějakým způsobem ukočírují, tak v ní mohou jet několik let i desetiletí,“ míní šéf Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.

Vidina toho, že by vrcholový sportovec užíval kokain po dobu 10 a více let profesionální kariéry, je ale i tak těžko představitelná. Zejména tak, aby se to neodrazilo na jeho osobním či rodinném životě, popřípadě na pověsti mezi kritickou sportovní veřejností.

Kokain je (i přes poněkud vyšší cenu) v české společnosti zároveň čím dál dostupnější. S tím souvisí i další důležitá věc. Většina sportovců, kteří prahnou po zážitku s „čárou koksu”, totiž netrpí finanční nouzí.

„Hodně proředěný a nekvalitní kokain se dá pořídit za nějakých 1 500 korun za gram. V takovém případě obsahuje ale příměsi, nejčastěji levamisol, což je látka k odčervení zvířat. Pokud ale chce člověk kvalitní čisté zboží a je ochotný za něj zaplatit, většinou ho dostane,“ říká Frydrych.

V českých ulicích se začal kokain objevovat zejména po sametové revoluci a vstupu Česka do schengenského prostoru. Největší boom pak zažívá především v posledních pěti letech a vypadá to, že kokain z Česka jen tak nezmizí.

„Čtrnáct dní stará čísla hovoří o tom, že světová produkce kokainu je na historických maximech. Tolik kokainu jako nyní se nikdy v dějinách neprodukovalo. To znamená, že se dá předpokládat, že do Evropy bude v příštích několika letech dovážen v čím dál větší míře,“ dodává Frydrych. Z toho se dá usuzovat, že i případů užívání kokainu ve sportovním prostředí bude přibývat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované