Hlavní obsah

Komentář: Nemá ČSSD mimochodem odejít z vlády, když hlasuje proti rozpočtu?

Jan Lipold
šéfkomentátor
Foto: Profimedia.cz

Podepisování koaliční smlouvy v červenci 2018, zleva Jan Chvojka, Jan Hamáček, Andrej Babiš, Jaroslav Faltýnek.

Reklama

28. 9. 12:00

Koaliční smlouva mezi ANO a ČSSD nemá deset dní před volbami ani cenu kilobajtů, na kterých je zobrazena.

Článek

Vláda v pondělí schválila návrh státního rozpočtu, tradičního „zákona roku“. Ten se sice poslední dobou, a začalo to už před covidem, potýká s jistou hausnumerózností, ale tentokrát jde skutečně o speciální případ.

Protože nám do toho přišly volby. Vláda musí rozpočet poslat do Sněmovny do konce září, no tak to dělá. Hlasování skončilo 10 ministrů za ANO pro, 4 ministři za ČSSD proti a zdrživší se ministr zemědělství Miroslav Toman.

V normální koalici v normální době by strana, která hlasovala proti rozpočtu vlastní vlády, asi měla naskládat svá akta do krabic a z takové vlády se poděkovat, ne? Být vůči státnímu rozpočtu zároveň ve vládě i v opozici není ani logické, ani politicky kulturní.

Žádné vzrušené titulky ale v tomto případě nenásledovaly. Hlasování se bere jako tlustá červená čára číslo asi 58, kterou ČSSD od roku 2018 v žádném případě nehodlá při koaliční spolupráci překročit.

A hlavně, jestli platy hasičů, policistů, zdravotníků, vojáků, učitelů a pracovníků v sociálních službách mají stoupnout o anoistických 1 400, nebo o sociálnědemokratické 3 000 korun, je falešná otázka. Teď běží o to předvést, kdo „bojuje“ za platy a „brání“ důchody s více zaťatými pěstmi.

Celý rozpočet ve verzi září 2020, který úředníci balí do čistopisu s mašličkou pro parlamentní podatelnu, stojí tak trochu na předstírání. Všichni vědí, že do voleb se s ním už nestane nic a po nich ho bude muset vláda (jaká to bude, bůhsuď) pro novou Sněmovnu vytisknout znova. A může tam – bude už po volbách – napsat nějaká jiná čísla do jiných řádků a sloupců.

Koaliční smlouva mezi ANO a ČSSD nemá deset dní před volbami ani cenu kilobajtů, na kterých je zobrazena. Vida, pořád existuje! A je tam svatosvatý závazek, že „vládní návrhy zákonů o státním rozpočtu budou předloženy výlučně jako koaličně dohodnuté“, což znamená, že je musí „podpořit nadpoloviční většina ministrů z každé koaliční strany“.

To se u rozpočtu na rok 2022 s výdaji 1 927,7 miliardy a příjmy 1 551,1 miliardy korun (takže minus 376,6 miliardy) očividně nestalo, koaliční smlouva je vniveč, ale kdo by se ještě staral o pravidla?

Vždyť už „daňový balíček“ nakonec spočíval v tom, jestli vyhraje pozměňovací návrh poslance Babiše, nebo poslance Hamáčka. Dávno, vlastně od začátku, se nevládne podle smlouvy, ale na sílu a politické body.

Pokud jde o rozpočet, vládním stranám záleží v první řadě na alegorii „pumpování peněz do lidí“ a na tom smlčet nebo zaplašit starost, jestli jim to napumpované nepožere inflace. Podle toho hrají politici předvolební part.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované