Hlavní obsah

Komentář: Porazí koronavirus Babiše? Zatím to tak nevypadá

Martin Čaban
Komentátor
Foto: vlada.cz

Podpora hnutí ANO možná trochu kolísá, ale na ručník do ringu to zatím opravdu není.

Reklama

7. 11. 2020 8:15

Navzdory bouřlivému dění kolem koronaviru zůstávají nálady voličů a odhady jejich volebního chování víceméně stabilní. Během roku, který zbývá do sněmovních voleb, se může stát skoro cokoli.

Článek

Denně sledujeme čísla, která mluví o tom, že Česko se snaží všemožnými způsoby řídit, nebo alespoň přibrzdit divoce rozjetý vlak šířící se koronaviorové nákazy. Jako bychom kvůli tomu trochu zapomněli na jiná čísla, která ještě nedávno udávala tón politických diskuzí a rozhodovala o tom, zda političtí lídři slaví, nebo panikaří. Volební modely či průzkumy volebních nálad a preferencí se z pochopitelných důvodů dostaly mimo hlavní pozornost, ale přesto stojí za to na ně občas mrknout.

Nejzajímavější na nich totiž je – především ve srovnání s překotným děním kolem covidu – faktická nehybnost. Jinými slovy, zatímco sledujeme zběsilý (a trestuhodně opožděný) boj vlády s nákazou, politická nálada obyvatel jako by plula na poklidném moři bez zásadních událostí. Může to být pravda?

Může, ale nemusí. Je fakt, že poslední zveřejněné průzkumy, v nichž tazatelé sbírali odpovědi vesměs během září, jen málo vybočují z kolejí už dávno zaběhnutých – o parník vpředu hnutí ANO, hluboko pod ním souboj Pirátů a ODS s rozdíly pod hranicí statistické chyby a ještě o pár bodů pod nimi skrumáž nervózních pětiprocentních stran, mezi něž už před časem sestoupila i ČSSD.

Na druhé straně je fakt, že ve dvou případech lze pozorovat něco, co budou v hnutí ANO interpretovat jako výkyv, zatímco v opozičních stranách jako zachycení nastupujícího trendu.

Jednou z těchto výjimek jsou modely agentury Kantar TNS, které už delší dobu ukazují na postupný propad podpory hnutí ANO. Poslední průzkum z 9. října přisoudil babišovcům volební zisk jen 24,5 procenta hlasů. A nejde o nějaké výjimečné vychýlení. V případě Kantaru už lze mluvit o trendu, protože ANO v jeho průzkumech setrvale klesá od letošního června. Proti tomuto měsíci je poslední změřená podpora hnutí o sedm procentních bodů nižší. Není to ale poprvé. Podobný propad už hnutí dokázalo vybrat loni v červnu během vlny masových demonstrací.

Druhou agenturou, která může premiéra Andreje Babiše znervózňovat, protože pozoruje úpadek podpory jeho hnutí, je STEM. Jde o vývoj méně dramatický než v případě Kantaru. Nicméně volební model STEM ukázal mezi červnem a zářím propad podpory hnutí ANO o necelých pět bodů, konkrétně z 33,7 na 28,4 procenta.

Zbylé dvě velké výzkumné agentury ale tyto trendy nepotvrzují. Podle Medianu se podpora ANO dlouhodobě drží kolem 30 procent. Median zveřejnil zatím nejčerstvější data sebraná během října. Premiérskému hnutí v nich vyjádřilo podporu 28,5 procenta dotázaných, tedy jen o zanedbatelný jeden procentní bod méně než v srpnovém a březnovém průzkumu (shodně 29,5 procenta). A jádro voličů hnutí ANO se podle agentury nezmenšuje a drží se na 20 procentech věrných voličů, na něž lze v kampaních nabalovat další podporu.

Ani poslední velcí výzkumníci z CVVM nevyprávějí příběh o slábnutí nejsilnější české politické strany. V posledním zveřejněném zářijovém průzkumu si dokonce hnutí ANO polepšilo proti červenci o 2,5 procentního bodu, což je statisticky v podstatě zanedbatelné, ovšem dostalo se díky tomu nad psychologickou 30procentní hranici – v září mělo 31,5 procenta proti 29 procentům v červenci.

Server Mandáty.cz, který data z volebních modelů jednotlivých agentur agreguje a vytváří z nich vlastní simulaci možného rozložení mandátů ve Sněmovně, zatím rovněž nemluví o žádném zásadním propadu vládního hnutí. K 18. říjnu to podle něj vypadá na ztrátu pěti mandátů oproti současnému stavu, což pořád stačí na pozici pohodlně nejsilnější strany ve Sněmovně, jíž při vládních vyjednáváních fakticky nelze obejít.

Demokratická opozice oslavovala výsledky krajských voleb jako důkaz, že Babiše lze porazit zejména při dobře zvolené koaliční spolupráci. Takové sdělení šlo z výsledků jistě vyčíst, nicméně je potřeba mít na paměti, že voliče hnutí ANO nechávají takzvané volby druhého řádu obecně chladnějšími než ty sněmovní.

Podle modelu matematika Michala Škopa zůstalo při krajských volbách doma 60 procent voličů, kteří dali hnutí ANO hlas ve sněmovních volbách v roce 2017. Podobně „nedisciplinované“ voliče měly v krajských volbách i ČSSD nebo SPD. Naopak demokratické opoziční strany dokázaly ke krajským urnám dostat 75 až 80 procent svých voličů z roku 2017.

Situace ve sněmovních volbách příští rok bude tedy hodně záviset na tom, zda se Babišovi povede své voliče přimět k účasti, což jeho hnutí obecně vzato umí velmi dobře – vzpomeňme na absurdní, ale silně motivující příběh o lithiu rozjetý pár dní před volbami 2017.

Příběhy o masivním propadu podpory premiérského hnutí kvůli nezvládnutí koronavirové krize jsou zatím nanejvýš zbožným přáním opozice založeným na několika dílčích náznacích, které se mohou během pár měsíců obrátit v prach.

Navíc z modelů nijak nevyplývá, že případné ztráty hnutí ANO se automaticky přetaví v podporu demokratických stran. Ani v modelech Kantaru, kde babišovci skutečně zaznamenávají propad, nedochází k úměrnému posilování jiných stran. Je tu vidět jen mírný vzestup Pirátů a Starostů a stagnace ODS. Takže i kdyby se propad hnutí ANO ukázal jako skutečný, je otázkou, kam se uvolněné hlasy nakonec přestěhují. Vzhledem k náladám kolem protiepidemických opatření je skoro jisté, že se někdo dříve nebo později pokusí rozehrát „antirouškařskou“ kartu relativizující rizika plynoucí z pandemie.

Ostatně v kontrastu s „nudnými“ čísly volebních nálad lze v jiných průzkumech číst znatelné propady v důvěře ve vládní opatření i ve spokojenosti s politickou situací.

Už teď se dá pozorovat, že na tuto vlnu zatím spíše opatrně nastupuje Tomio Okamura. Nejde ještě o plnou rebelii proti opatřením, ale těžiště jeho posledních projevů ke koronaviru leželo ve sdělení, že statistiky úmrtí na covid jsou zkreslené či zmanipulované a že je třeba se ptát po adekvátnosti opatření vůči rizikům plynoucím z nemoci. Dá se čekat, že lidi naštvané a unavené vládními opatřeními se právě Okamura pokusí dostat na svou stranu. Podobný přístup je vidět také u Trikolóry. A nelze vyloučit, že z divokého kvasu kolem vládních opatření může během roku vybublat i nějaký nový subjekt, který naštvané voliče osloví.

Jisté je, že sednout si a čekat, až koronavirus porazí Babiše, by bylo to nejhorší, co by mohla demokratická opozice udělat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované