Hlavní obsah

Komentář: Poučení z pandemie? Potřebujeme „nový stát“

Foto: ČTK

Až za sebou současní nájemníci Strakovy akademie zavřou dveře, přijde čas věnovat silnou pozornost zásadní reformě státrní správy.

Reklama

23. 6. 7:30

Příští vláda musí mít mezi svými prioritami reformu státní správy. Její provedení předurčí úspěšnost Česka na dalších 30 let.

Článek

Pandemie covidu-19 stála Česko zatím téměř 40 tisíc životů. V posledních 14 měsících zemřelo zbytečně o 30 procent více Čechů oproti průměru ostatních let. A to přesto, že naše děti nechodily do školy a spolu s divadly, kiny, koncertními sály, restauracemi a obchody patřily školy k nejdéle zavřeným v Evropě. Pandemii covidu-19 jsme v tuzemsku zkrátka nezvládli.

V posledních 15 měsících jsme se pokoušeli jako dobrovolníci různě přispět: spolu s mnoha dalšími jsme stáli u počátků Chytré karantény, následně jsme se v Centru pro modelování biologických a společenských procesů BISOP zabývali problematikou trasování, očkování nebo třeba šíření covidu-19 ve školách.

Z našeho selhání tváří v tvář novému koronaviru se musíme poučit. Jsme přesvědčení, že problém má hlubší kořeny, nejde o jednorázové selhání. Nejdůležitější poučení z pandemie nemoci covid-19 pro Česko zní: Potřebujeme významnou reformu státní správy.

Nejde jen o covid. Jde o obecnou připravenost na podobné krize, které jsou z principu neočekávatelné, a na to, že nás v další dekádě čeká důležitá práce na zásadních transformačních výzvách v celé naší společnosti. Přístup k těmto výzvám rozhodne o naší prosperitě do budoucna. Bez dostatečně připravené státní správy přitom nemáme žádnou šanci je zvládnout.

Čeká nás proměna vzdělávání směrem od předávání znalostí k rozvoji komplexnějších dovedností v duchu nové Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+.

Čeká nás hlubší digitální transformace. Česko je dnes až jednadvacátou z 27 zemí EU v indexu digitální ekonomiky a společnosti. S tím souvisí očekávané změny na trhu práce: podle poradenské společnosti McKinsey & Company by v Česku mohlo dojít do roku 2030 k automatizaci až 1,1 milionu pracovních míst jen za použití již existujících technologií.

Čeká nás energetická transformace. Podle cílů Zelené dohody pro Evropu je před námi úkol snížit emise CO2 do roku 2030 zhruba o třetinu, uhlíkové neutrality bychom měli dosáhnout do roku 2050. Energetická transformace se nás může dotknout ještě hlouběji kvůli velké závislosti naší ekonomiky na automobilovém průmyslu.

A současně s tím vším budeme muset zvládnout demografické výzvy spojené se stárnutím obyvatelstva a s nárůstem migrace ze zahraničí.

V neposlední řadě stojí právě teď před naší státní správou úkol utratit téměř bilion korun ze zdrojů EU v průběhu dalších šesti let a udělat to výrazně lépe než v předcházejících obdobích. Většinu z prvních 200 miliard korun bychom měli využít v rámci Národního plánu obnovy už v příštích třech letech.

Potřebu reformy vnímají akutně i samotné orgány státní správy. Ve strategii Klientsky orientovaná veřejná správa 2030, kterou loni schválila vláda, se píše: „Instituce veřejného sektoru postrádají rychlost a přizpůsobivost, aby udržely krok v rychle se měnícím světě.“

Podle výroční zprávy NKÚ za rok 2020 je „společným jmenovatelem nezanedbatelné části problémů… také chybějící schopnost státu jednat cíleně a systematicky“. A kontroloři dodávají: „Nadále pokračuje stav, kdy stát není schopen určit, čeho a jak chce dosáhnout, a dovést daný projekt úspěšně do konce.“

Podle čerstvého průzkumu, který zpracovala agentura NMS pro Aspen Institute, vnímá potřebu reformy státní správy rovnou celých 80 procent Čechů ve věku 18 až 64 let. Dílčí změny by uspokojily pouze sedm procent z nás. A podle téhož průzkumu to podobně vidí dokonce stávající zaměstnanci státní správy: Podle 74 procent z nich je reforma státní správy nutná. V případě bývalých zaměstnanců dosahuje podíl téměř 90 procent.

Pokud se na potřebě zásadních změn ve státní správě shodne drtivá většina veřejnosti i státních zaměstnanců samotných, proč k ní ještě nedošlo?

Nebude to tím, že bychom vůbec nevěděli, co dělat. Existuje například již citovaná strategie Klientsky orientovaná veřejná správa 2030. Ta obsahuje řadu dobrých a potřebných opatření a zaměřuje se na pět hlavních priorit:

1. Dostupné a kvalitní služby

2. Efektivní systém veřejné správy

3. Efektivní instituce veřejné správy

4. Kompetentní lidské zdroje

5. Informovaní a účastnící se občané

Domníváme se, že klíčový je především čtvrtý bod. Zaměření se na lidské zdroje ve státní správě a práce s nimi. Bez toho, aby ve státní správě pracovali ti nejschopnější z nás, nemůžeme očekávat, že bude státní aparát připraven pružně a inovativně reagovat na neočekávané krize a zásadní výzvy dalších desetiletí. Bez tohoto bodu jsou ostatní čtyři v podstatě zbytečné.

Právě v tomto ohledu má dnes státní správa významné rezervy. Podle zmíněného průzkumu agentury NMS si tři čtvrtiny Čechů nemyslí, že ve státní správě pracují ti nejschopnější lidé. Totéž tvrdí dokonce i většina (69 procent) státních zaměstnanců.

Totéž konstatuje i analýza strategické práce ve veřejné správě z pera Ministerstva pro místní rozvoj z roku 2019: „Ministerstva jako velkou překážku pociťují nedostatek kvalifikovaných a zkušených pracovníků, nedostatek času a financí. Velké rezervy jsou v kvalifikaci pracovníků – manažerské dovednosti, odborné znalosti, předávání dobré praxe, komunikační dovednosti.“

Podle průzkumu NMS není zaměstnání ve státní správě atraktivní pro téměř 60 procent vysokoškoláků ve věku 25 až 40 let. Jako hlavní nedostatky vnímají absenci schopných a inspirativních kolegů, špatnou pověst státní správy, nedostatečné možnosti seberealizace a málo atraktivní náplň práce. Jako zásadní nedostatek naopak nevidí pracovní podmínky ani platové ohodnocení. Pro nejlepší uchazeče nejsou problém peníze, ale to, na čem, s kým a jak budou pracovat.

Naším cílem v oblasti získávání schopných lidí by mělo být, aby se státní správa konzistentně umisťovala mezi pěti nejatraktivnějšími zaměstnavateli pro čerstvé absolventy. Takový cíl se může zdát příliš ambiciózní, ale jiné země ukazují, že to možné je. Například ve Velké Británii byla státní správa v roce 2020 vyhlášena deníkem The Times dokonce vůbec nejatraktivnějším zaměstnavatelem pro čerstvé vysokoškoláky. Jak toho v Británii docílili?

Jedním z klíčových prvků je program Fast Stream, který je určený zhruba tisícovce nejlepších absolventů každý rok. Zájem o program je obrovský: Každý rok se hlásí kolem 40 tisíc uchazečů, vybráno je tedy jen 2,5 procenta z nich. Téměř čtyři tisíce přihlášek podávají absolventi z univerzit v Cambridge a Oxfordu, i jich se do programu nakonec dostane jen zhruba 200, tedy pět procent.

Program trvá dva až čtyři roky a jeho podstatou je práce na několika klíčových projektech napříč různými orgány státní správy. Úspěšní absolventi, kteří se osvědčí, získají nabídku na seniorní pozici.

Podobné programy pro kandidáty vhodné na manažerské pozice nabízí rovněž řada soukromých firem po celém světě.

Projekt podobný britskému Fast Stream je jenom jedním z mnoha konkrétních prvků vize rozvoje státní správy, kterou bychom měli budovat. Ukazuje zároveň, že samotná vize nebude zásadní problém. Kromě existujících koncepcí stačí v mnohém využít a adaptovat fungující příklady ze zahraničí.

Rozhodující pro uskutečnění jakékoli vize státní správy tedy nebude její obsah, ale především způsob, jímž bude uplatněna.

Podle průzkumu společnosti McKinsey 80 procent transformačních projektů veřejného sektoru nesplní své cíle. Šance na úspěch se ovšem zvyšuje až pětkrát, pokud má transformace nejen jasné priority a cíle, ale také angažované vedení, tým na projektové řízení a jasnou, pravidelnou a konzistentní komunikaci. Důležité také je, jestli relevantní úředníci umějí řídit změny.

Úspěch jakéhokoli projektu reformy státní správy tedy bude záviset především na tom, jestli mu následující vláda bude věnovat patřičnou pozornost, jestli pro jeho realizaci vytvoří kvalitní tým a jestli vezme „do hry“ i klíčové státní úředníky. Pro příklad můžeme zůstat ve Velké Británii: Tony Blair věnoval své reformní agendě každý týden půl dne a měl zvláštní „Prime minister’s delivery unit“. V Austrálii v roce 2019 premiér Scott Morrison zahájil reformu australské státní správy více než roční konzultací záměru s klíčovými úředníky. Na zahájení transformace vyčlenil zvláštní tým a rozpočet v přepočtu čtvrt miliardy korun.

Budeme mít po dalších volbách podobně odhodlanou vládu? Odpověď na tuto otázku neukáže jenom to, zda jsme se poučili z pandemie, ale hlavně určí, jak bude naše země úspěšná v dalších 30 letech.

Zhruba před rokem jsme na základě poznatků z první pandemické vlny spolu s dalšími kolegy sepsali dokument o připravenosti státu vyrovnat se s dalšími vlnami. I když podobné kroky doporučovali i další odborníci, neuskutečnilo se z nich téměř nic, a pokud už ano, tak s mnohaměsíčním zpožděním.

Chceme se proto teď zaměřit na téma reformy státní správy a spolu s dalšími kolegy z našeho „covidového“ angažmá Pavlem Hroboněm a Pavlem Řehákem se mu chceme věnovat systematicky. V posledních měsících jsme byli v kontaktu s mnoha odborníky na tuto oblast i s dalšími organizacemi, které se tématem zabývají, jako jsou České priority, Rekonstrukce státu, Hlídač státu nebo Česko.Digital. Expertiza je k dispozici.

V dalších měsících budeme usilovat o to, aby reforma české státní správy nabyla co nejkonkrétnější podobu a stala se jednou z priorit příští vlády, která jí bude ochotná věnovat dostatečnou pozornost, čas i zdroje.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované