Hlavní obsah

Komentář: Příliš pozdě. Opozice měla ministry představit před čtyřmi lety

Daniel Zeman
spolupracovník redakce
Foto: Piráti

Olga Richterová je pevně spojena se sociální tematikou. Takto jasně vyhraněná je ale mezi Piráty v podstatě jediná.

Reklama

24. 6. 14:00

Kampani Pirátů a STAN chybí vůdčí téma. Příliš mnoho víme o tom, co nechtějí a nemají v programu.

Článek

Koalice Pirátů a STAN představila tento týden seznam kandidátů, které by chtěla vyslat na jednotlivé rezorty po podzimních volbách. Nalezneme zde jména známá, méně známá i úplně neznámá.

Na jedné straně se jedná o pozitivní tah přesně v duchu proklamované pirátské transparentnosti. Zde máte lidi, které chceme vyslat do ministerských křesel. Sledujte je, poslouchejte, seznamte se s jejich názory, ať víte, do čeho jdete.

Komentář Daniela Zemana si také můžete poslechnout v audioverzi.

Potíž je v načasování takového kroku. Valnou většinu z oněch lidí totiž voliči nemají čas a šanci poznat. Kupříkladu kandidátem STAN na ministra financí je Věslav Michalik, dlouholetý starosta Dolních Břežan a stávající krajský radní. Těchto dvou funkcí se také týkají prakticky všechny mediální výstupy z posledních let, které o něm lze dohledat.

K otázkám státního rozpočtu se začal vyjadřovat před pár týdny, kdy ho spolustraníci začali strkat dopředu jako budoucího šéfa vybrakované státní kasy. První myšlenka, která člověka napadne – kdo se k ekonomickým otázkám vyjadřoval za STAN dosud? A vyjadřoval se vůbec někdo?

Kandidát Pirátů na tutéž funkci, senátor Lukáš Wagenknecht, je mnohem známějším politikem, i on se však začal ke státním financím vyjadřovat teprve nedávno. Do té doby byl znám především jako ten, kdo svými žalobami u Evropské komise způsobil Andreji Babišovi spousty bezesných nocí. Nabízí se stejná otázka – kdo mluvil za Piráty k financím dosud?

Není to přitom vůbec tak zbytečná otázka, jak se zdá. Ostatně proto si velké i malé značky najímají oblíbené herce nebo sportovce do reklam jako své ambasadory. Komunikování témat má tím pádem kontinuitu a určitou důvěryhodnost pro zákazníky. Velkým marketingovým neštěstím demokratické opozice v uplynulých čtyřech letech byla absence stínové vlády. V dřívejších dobách, kdy vládu ostřelovala buď silná ODS, nebo silná ČSSD, bylo její sestavení logickým krokem jak směrem k voličům, tak k novinářům.

Potřebuji ke stávajícímu ministrovi zdravotnictví názorovou opozici? Stačí pozvat stínový protějšek Davida Ratha a mám vymalováno. V debatách se proti sobě utkávaly stále tytéž osobnosti, což mělo za následek jednu podstatnou věc – voliči přesně věděli, o koho se jedná.

Po volbách v roce 2017 usedlo ve Sněmovně hned devět stran, nejvíce v historii, přičemž do opozice zamířilo hned šest z nich, pokud nepočítáme komunistickou opozičně-neopoziční královnu Koloběžku. Za takové konstelace se podařilo politicky vyrůst jen opravdu pracovitým a mediálně zdatným osobám, jako je třeba Olga Richterová, která je s rezortem sociálních věcí neodmyslitelně spjatá.

Ale koho nám v posledních čtyřech letech Piráti nabízeli jako experta na zdravotnictví? Koho si trénovala ODS na vnitro? Chtějí lidovci i jiné ministerstvo než zemědělství pro Mariana Jurečku? Kdo ze STAN se dlouhodobě bil za kulturu proti neumětelství ministrů Staňka a Zaorálka? Pokud si straníci zmíněných uskupení čas od času postesknou na sociálních sítích, že nechápou, proč je lidé považují za nečitelné, tady mají důvod – kdo přesně má být čitelný? Samotní lídři to neutáhnou.

Koalice Pirátů a STAN pravděpodobně doufá, že se jim podaří své rezortní experty představit během léta a září v nejostřejší kampani. Jak si ovšem všímá čím dál více lidí včetně příznivců tohoto uskupení, s kampaní to zatím není vůbec slavné. Začalo to drhnout už na samém začátku, kdy se namísto pečlivě zpracovanému programu věnovali lidé spíše zastoupení žen na kandidátce.

Je přitom konec června a Piráti se STAN nedělají nic jiného, než odrážejí útoky přicházející jak od Andreje Babiše, kterého kvůli tomu hodlají žalovat, tak i z konzervativního tábora Spolu, s nímž se zatím jen hádají na sociálních sítích. Pravděpodobně nikdy v historii českých voleb se nestalo, aby člověk věděl, co všechno jistí politici nechtějí, protože to v programu nemají. Víme proto, že nám Piráti nechtějí nastěhovat migranty do bytů a nechtějí byty a domy ani zdanit.

Vlastní témata se však zatím nedaří vůbec nastolovat. Ve snaze zalíbit se všem a z nejstřednějšího středu si dojít pro průzkumy předvídané vítězství se úplně vytratil jakýkoli unikátní nebo vymezující předvolební tahák. Zkrátka něco jiného než „změna“, kterou nabízí pomalu všichni včetně Babiše.

Na vině je paradoxně i robustní a komplexní program, který sice vypadá skvěle jako finální programové prohlášení vlády, ale absentuje v něm jasné a srozumitelné catch all téma. SPD nabízí levné potraviny, Šlachta prověření koronavirových státních zakázek, Babiš onkologická vyšetření pro všechny (a trochu té nahnědlé rétoriky, které se nějakou chvíli vyhýbal). Dokonce i program ČSSD je ve své okázalé levicové rétorice zajímavým zpestřením, které ovšem měla strana nabídnout před několika lety, kdy měla ještě sílu a elán se o něm bavit.

Odpůrci Pirátů a STAN mají v takovém názorovém vakuu značně ulehčenou práci. Stačí jim vyhrabat nějaký starý článek či plácnutí řadového člena na webovém fóru a vyrobit z nich kauzu, která si pro nedostatek jiných témat začne žít vlastním životem.

Někteří čelní politici ODS, ale i sympatizanti koalice Spolu si začínají vytvářet jisté předpolí pro případnou povolební otočku a sondují, zda by voličům více vadil „dobře známý“ Andrej Babiš nebo „nepředvídatelní neomarxističtí“ Piráti. Může se tak klidně stát, že představený seznam budoucích ministrů nové pirátsko-starostenské vlády poslouží leda jako přehled „who is who“ ve vládě stínové.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované