Hlavní obsah

Komentář: Už pět let jsme anglicky Czechia, stát to ale bojkotuje

Petr Pavlínek
Profesor na Karlově univerzitě a University of Nebraska
Foto: Profimedia.cz

Plný název státu má smysl na státních hranicích, ne v běžné řeči, na dresech sportovců nebo v reklamních kampaních.

Reklama

16. 5. 16:00

Co se nevyučuje a nepoužívá, se nevžije. Lidé pak zaměňují nezvyk za nelíbivost a krátké jméno podvědomě odmítají.

Článek

V květnu uplynulo pět let od vládního usnesení a následného nahlášení překladů našeho krátkého jména Česko do OSN. Jméno Czechia se po 23 letech zbytečného čekání konečně stalo mezinárodně uznaným a standardizovaným krátkým jménem v angličtině 5. července 2016. Stojí za připomenutí, že naprostá většina zemí používá v běžné mezinárodní komunikaci v angličtině (média, sport, mezinárodní statistiky atd.) jména krátká. Použití jmen formálních, která v sobě zahrnují název politické formy státu (republika, království, sultanát, velkoknížectví, emirát, federace, konfederace atd.), je, až na výjimky států, které krátké jméno nemají, omezeno na diplomatický protokol. Kam jsme se v používání našeho krátkého jména v angličtině za pět let posunuli?

Shrňme základní fakta. Národní a mezinárodní standardizace jmen členských států OSN se řídí jasně stanovenými pravidly. V Česku je standardizace geografických jmen upravena zákonem 200/1994 Sb., § 3, § 4. K národní standardizaci našeho krátkého jména došlo na základě metodiky OSN krátce po vzniku samostatného Česka na začátku roku 1993 Názvoslovnou komisí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ve spolupráci s 55 odbornými a jazykovými poradci a Ministerstvem zahraničí (Česko v češtině, Czechia v angličtině a ekvivalenty v dalších jazycích). Tito odborníci posoudili jazykovou a věcnou správnost krátkého jména Česko a jeho překladu do cizích jazyků, včetně Czechia v angličtině. Jak opakovaně deklarovala Názvoslovná komise ČÚZK v roce 2016, „nejde o názor, ale o zákonný výsledek procesu standardizace, který se od roku 1993 nezměnil.“ Proto byly, jsou a budou bezpředmětné a zbytečné další diskuse o formě a správnosti našeho krátkého jména a jeho překladu do angličtiny.

Náš stát však po mezinárodní standardizaci jména Czechia v roce 2016 zcela selhal v dalších krocích důležitých pro používání svého krátkého jména jak doma, tak především v anglicky mluvícím zahraničí. Proti jménu Czechia se populisticky vymezil Andrej Babiš, který dokonce v roce 2020 tvrdil ve Wall Street Journal, že neví o tom, že jméno Czechia je mezinárodně uznané krátké jméno naší země v angličtině, ačkoliv jako jeden z členů vlády pro toto jméno ve vládě 2. května 2016 hlasoval.

Ponechme stranou různé nesmysly, které si Češi neustále vymýšlejí ve snaze zdůvodnit, proč jméno Czechia a potažmo i Česko nechtějí používat. Žádný z nich neobstojí v odborné diskusi. Bohužel, média, politici, mediálně známé osobnosti a učitelé neznající nebo přehlížející fakta tyto nesmysly šířili a stále šíří. Ve skutečnosti jediným důvodem je nezvyk. A proč nejsme zvyklí na krátké jméno naší země? Protože náš stát ho odmítá používat. Nepoužívají ho státní úřady, ministerstva, učitelé, ČTK ani sportovci (s výjimkou košíkové). V jiných jazycích, včetně všech ostatních germánských – právě s jedinou výjimkou angličtiny – se naše krátké jméno běžně používá, protože ostatním cizincům jsme do toho jednoduše nemluvili.

O důsledcích této nepochopitelné neschopnosti nás Čechů se přizpůsobit se již psalo a není třeba to zde opakovat. Naše formální jméno v angličtině se různě komolí ve snaze ho zkrátit na Czech, Czecho, Czech R., Czech Rep., Czech rep., Rep. Czech, Republic CZ, CR atd. Ačkoliv si to ve své sebestřednosti neuvědomujeme, naší vlasti to nesmírně škodí. Povědomí o naší zemi ve světě je nízké, protože neinformovaní cizinci často tápou a neznají ani jméno Czechia, ani Czech Republic, natož různé zkomoleniny, které by si měli s naší zemí spojit. Průměrně vzdělaný cizinec si bude maximálně pamatovat jedno krátké jméno každé země, zvláště tak malé, jakou je Česko. Členů OSN je 193. Kolik lidí je dokáže všechny vyjmenovat krátkým jménem, kolik i formálním jménem a kolik jich správně zařadí zkomoleniny a zkratky k dané zemi? Odborníci přitom mají jasno, jak vyplynulo z nedávné analýzy, která doslova tvrdí, že „nejúspěšnější značky pocházejí ze zemí, které samy úspěšnými značkami jsou. A že se ve světové konkurenci dokáže prosadit pouze ten, kdo je unikátní a dobře rozpoznatelný.“

Před rokem 1993 jsme takovou jasnou značku měli ve jméně Czechoslovakia. Od té doby Česko tápe a zdá se, že na budování podobně jasné a rozpoznatelné značky rezignovalo. Rádi sami sebe přesvědčujeme o své výjimečnosti. Mnozí Češi se například domnívají, že jsme unikátní tím, že jsme republika, a musíme to proto neustále troubit do světa. Republik je ale na světě více než 150 jako samostatných států. Jen v Rusku je republik dalších dvacet dva. Výjimeční jsme tím, že se namísto jedinečného a dobře rozpoznatelného jména v angličtině – Czechia – držíme zuby nehty jména formálního a utápíme se v jeho zkomoleninách, což dlouhodobě ničí naši rozpoznatelnost na mezinárodní úrovni.

Je to proto, že Češi nejsou na svoje krátké jméno zvyklí. A nejsme zvyklí, protože náš stát od začátku selhal v používání svého krátkého jména jak v češtině, tak v angličtině. Co se nepoužívá, v řeči se samo neujme. Pro okolní státy používáme jejich krátká jména zcela přirozeně, a jsme na ně proto zvyklí. České úřady komunikující se zahraničím jméno Czechia prakticky nepoužívají. Sportovci také ne. Učitelé angličtiny českým studentům vštěpují, že jméno Czechia je z nějakého vymyšleného důvodu špatně. Česká wikipedistická úderka, včetně spolku Wikimedia Česká republika, je aktivně zapojena do blokování jména Czechia v anglické Wikipedii, kde jsou opakovaně uvalovány zákazy dokonce i na diskuse o používání jména Czechia. Ministerští úředníci přepisují pro pana premiéra jméno Czechia používané v nejvýznamnějších mezinárodních covidových statistikách, jako jsou například Světová zdravotnická organizace, John Hopkins University, Our World in Data, Worldometer či Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí, na Czech Republic.

CzechTourism sype stamiliony do nepochopitelných, marketingově nesmyslných a jazykově chybných kampaní založených na zkomoleninách „CzechRepublic“ (bez mezery a zdůrazněné Czech), „

Prvňáčkům, kterým bylo v roce 1993 šest let, dnes táhne na 34. To jsou zhruba dvě generace, které krátké jméno naší země ve škole prakticky nikdy neslyšely, v češtině ani v angličtině. Stačí si otevřít učebnice vlastivědy pro základní školy. Naše země je pojmenována téměř výlučně jako Česká republika nebo ČR, všichni naši sousedé potom samozřejmě krátkými jmény. Česko se nevyskytuje. Co se nevyučuje a nepoužívá, se nevžije, a lidé pak zaměňují nezvyk za nelíbivost a krátké jméno podvědomě odmítají.

Jelikož odborný argument proti jménu Czechia neexistuje, základním tvrzením předsedy vlády je, že se ve světě neujalo. Toto tvrzení bylo opakovaně vyvráceno. Jméno Czechia používají všechny nejvýznamnější mapové aplikace a navigační systémy (Google Maps, Here, Mapy.cz), počítačové operační systémy (Apple, Microsoft atd.), mobilní telefony (Apple i Android), všechny mezinárodní covidové statistiky, organizace OSN, Evropská unie, americké ministerstvo zahraničí, CIA World Factbook… Vyhledávač Google našel více než 82 miliónů výskytů jména Czechia na webu, což je vynikající výsledek za situace, kdy ho český stát a jeho instituce prakticky nepoužívají. Šíření by mohlo být daleko rychlejší, kdyby náš stát krátké jméno začal používat tak, jako ho používají všechny ostatní normální země. Jméno Czechia mohlo být dávno zažité a samozřejmé, jako například krátké jméno Croatia.

Úkolem vlády je vést stát směrem, který je v dlouhodobém zájmu jeho občanů. Vláda má k dispozici odborníky, kteří jí připravují podklady pro politická rozhodnutí. Ta nemusí být vždy ve veřejnosti populární, přestože jsou správná a odborně zdůvodněná. V Česku se však čím dál více politici rozhodují čistě populisticky a otevřeně přehlíží rady odborníků. V nedávné době se to v celé nahotě projevilo při epidemii covidu-19 s katastrofálními následky pro životy a zdraví desetitisíců spoluobčanů. Již od roku 1993 náš stát tápe také v používání svého krátkého jména v češtině i angličtině. Paralely s pandemií mohou někomu připadat nepatřičné. Ukazují však, že stát, který dlouhodobě selhává ve formě a řádu, zde v používání svého mezinárodně uznaného a standardizovaného krátkého jména v zahraničí v souladu se zavedenou praxí ostatních zemí, může selhat i v případech, kdy jde o lidské životy.

V nadcházejícím českém předsednictví Evropské unie Češi opět nebudou jméno Czechia používat. Rozhodl o tom náš premiér. A to i přesto, že Evropská unie má jasně stanovená pravidla pro jednotné používání formálních a krátkých jmen členských zemí a od roku 2018 používá krátké jméno naší země ve všech jazycích, včetně jména Czechia v angličtině. Výsledkem je rostoucí schizofrenie mezi růstem používání jména Czechia v zahraničí a jeho odmítáním současnou vládou. O tom, že tato nekompetentnost Česku na mezinárodní scéně škodí, není pochyb. Jsme nejen „best in covid“, my jsme také „best in the country name“ (nejlepší ve jméně státu).

Lze jen doufat, že naše příští vláda konečně význam jednoznačného krátkého jména pochopí a začne se k němu chovat tak, jako vlády vyspělých zemí, mezi které se rádi řadíme, a ne jako vlády pochybných (Korejská lidově demokratická republika) nebo mezinárodně neuznaných státních útvarů (například Luhanská lidová republika), které si lpěním na svém formálním jméně za všech okolností snaží zvyšovat svoji chybějící mezinárodní legitimitu.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované