Hlavní obsah

Komentář: Ve škole jako v kampani. Nikdo nechce být odstrčený

Václav Zeman
publicista
Foto: Shutterstock.com

Jestli chtějí školy napravovat škody způsobené pandemií, mohou začít od problémů, které existovaly už před ní.

Reklama

21. 7. 6:30

Čeští školáci čekají na opravdový zájem o jejich postoje a na možnost spolupodílet se na tom, co se ve škole děje.

Článek

Víc než polovina žáků českých škol uvedla, že se na distanční výuku těšila méně než na tu prezenční. U žáků sedmých až devátých tříd byla situace ještě horší. Na online výuku se jich ve srovnání s prezenční méně těšily tři pětiny. Tato data představili autoři výzkumu společností PAQ Research a Kalibro.

Navazují tak na debaty o přetrvávajícím problému českého školství – statistiky dlouhodobě ukazují, že čeští žáci chodí do školy nejméně rádi téměř ze všech států Evropy. Potvrdila to jak data mezinárodního šetření TIMSS 2015, tak dalšího mezinárodního výzkumu PISA 2018. Tam se zjistilo, že čeští žáci si příliš nevěří, studium považují za méně smysluplné a ke škole nemají tak pozitivní vztah jako děti z jiných zemí.

Již tak nízká motivace k učení a chabá očekávání od školy se během online výuky ještě zhoršily. Autoři čerstvého výzkumu uvádějí jako příčinu snížené motivace žáků především rozsah učiva, kterým jsou čeští žáci mnohdy zahlceni. Upozorňují na začarovaný kruh. Žáci se na výuku netěší, protože ji nestíhají. A nestíhají ji i proto, že se na ni netěší a nebaví je. Vidím zde však ještě jednu možnou příčinu málo pozitivního vztahu žáků ke škole. Českým školám se i přes viditelné snahy a řadu dobrých příkladů jednotlivých škol v souhrnu stále nedostává důležité věci – jde o větší míru podílení se žáků na tom, co se ve škole bude dít, a o opravdový zájem o každého žáka.

Sami přitom přínos takového přístupu zřejmě dobře známe. V jakém zaměstnání se cítíte lépe? Tam, kde se o vás šéf zajímá, ptá se vás, co byste navrhovali za postupy v oblasti, které se věnujete, mluví s vámi pravidelně o tom, co ve firmě funguje a co ne? Anebo ve firmě, kde je vše předem jasně nalajnováno od rána do večera, šéf vše řídí pevnou rukou a do ničeho si od nikoho nenechá moc mluvit? Každý si tu odvede svůj díl práce, vypne počítač nebo zamkne šatní skříňku a odchází domů.

Vím, každý jsme jiný a některým jasné zadání a mantinely vyhovují. Přesto si troufám tvrdit, že ve firmách, které přistupují k zaměstnancům prvním způsobem, se lidé obecně cítí lépe. A je jedno, jestli je to počítačový start-up, nemocnice nebo supermarket.

Možností zapojit se do toho, co se ve škole bude dít, přibývá. Přesto jsou příležitosti k větší participaci žáků stále dost omezené. Ve školách na různých místech visí krabičky důvěry, fungují školní parlamenty, kde má každá třída své zástupce, na začátku dne se konají kruhy, v nichž může každý říci, co by potřeboval. Tím však mnohdy zapojení žáků do chodu školy a podoby výuky končí.

Ve školách, se kterými jako společnost Škola Můj Projekt spolupracujeme, se snažíme jít dál. Školy, kde několikátým rokem vedeme pedagogy, se leckde dostávají do fáze, v níž se žáci podílejí na samotném plánování výuky. Nejde přímo o svobodné školy, kde by si žáci sami určovali, čemu by se chtěli v nejbližších dnech věnovat a v čem se chtějí rozvíjet. Pravidelnou součástí výuky je zde ale společné plánování, učitel představuje žákům nejbližší témata, kterým by se chtěl podle tematického plánu věnovat. A žáci mají možnost navrhovat způsoby a formy práce s daným tématem. A mohou uvádět i konkrétní věci, kterým by se chtěli věnovat déle a podrobněji.

Zdá se to jako maličkost nebo zbytná věc, která jen přidělá učiteli práci a přinese do výuky víc zmatku než užitku. Z naší zkušenosti však vidíme, že jde o velmi důležitý prvek, který ovlivňuje, jak se žáci cítí a s jakou motivací se učí. Od první chvíle jsou bráni jako partneři v debatě o tom, co se ve škole bude dít a jak bude fungovat. Jejich hlas nás zajímá a mají možnost, aby byl slyšet. Jejich návrhy nepadají pod stůl nebo do schránek, ale reálně se promítají do další výuky.

Jestli se české školy chtějí od začátku příštího školního roku věnovat nápravám škod způsobených pandemií a dlouhotrvajícím uzavřením škol, mohou se zaměřit i na nedostatky, které tu byly už před ní. Nedostatečné zapojení žáků do fungování výuky je jedním z nich.

Jak je ostatně patrné na probíhající předvolební kampani, možnost být vyslyšen a nemít pocit odstrčení je důležitým faktorem, na který jsme citliví. A to nejen ve školních letech.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované