Hlavní obsah

Komentář: Vláda zkouší, co vydrží český člověk

Jan Lipold
šéfkomentátor
Foto: vláda.cz

Únava, nedůvěra, stres a hněv se střádají a virus to pochopitelně ani trochu nezajímá.

Reklama

15. 2. 7:00

Jsme už zase v nejnebezpečnější chvíli pandemie. Zmatek a chaos nezůstane bez následků.

Článek

Vláda v neděli večer oznámila, že od pondělí vyhlásí znovu nový nouzový stav na dva týdny, i když ho Sněmovna odmítla prodloužit. A na šestý pokus už řekla „ne“.

Epidemické směrnice života v zemi mají zůstat víceméně při starém. Tedy na papíře. Ve skutečnosti jsme obdrželi další, tentokrát koňskou dávku zmatku a chaosu, která nezůstane bez následků.

Míra znejistění už tak uondaných lidí se stává nesnesitelnou a nepřijatelnou. Znovu přibude těch, kteří buď vzdají snahu to všechno sledovat a rezignují na pokusy respektovat, co právě stát nařizuje, anebo těch, kdo pandemická nařízení přímo sabotují. Střední, stále ta nejrozumnější cesta je čím dál náročnější.

Umíte si představit, jak policie v pondělí ráno někoho usměrňuje a pokutuje? Pochopitelnou reakcí by bylo: Já myslel/a, že nouzový stav skončil, a v neděli večer jsem se nedíval/a na televizi, takže sorry.

Takhle stát zacházet s občany nesmí. Ani na checkpointu na hranicích okresu Cheb, ani jinde.

Zlatým hřebem nejistoty je samotný nouzový stav verze 2.0. Natruc Poslanecké sněmovně. Vláda o něm rozhodla na žádost 13 hejtmanů, ke které se se skřípěním zubů připojil pražský primátor. Andrej Babiš sice tvrdí, že „podle našich právníků je to úplně jiná situace, úplně jiná skutková podstata“. Vypadá to ale spíš na úplně jasnou účelovku.

Jedinou skutkovou podstatou a raison d’être nouzového stavu je přece otřesná situace kolem nemoci covid-19. A ta se nemění. Tečka. Vláda obešla Poslaneckou sněmovnu a je klidně možné, že soud nouzový stav zruší. Ztrácíme půdu pod nohama.

Škůdci z paláců

Do řady selhání vláda přidala ještě to politické a spolehla se, že hlasy pro nouzový stav v Parlamentu zase nějak sežene. „Pokud někdo neschválí nouzový stav, tak bude přímo odpovědný za smrt našich spoluobčanů. Přímo odpovědný. Pokud se zvýší smrtnost u nás, tak ať si to opozice vezme na triko.“ Andrej Babiš místo vyjednávání hrozil pistolí, proto byl krach ve Sněmovně vinou vlády. Menšinová vláda ustavičně zapomíná, že je menšinová a nemůže válcovat – anebo může, ale pak taky někdy narazí.

Komunisté, kteří vládu drží nad vodou (je na to i písemná smlouva), jí tentokrát hlasy nedali. A pak se jako by vypařili – když Babiš soptí na opozici, evidentně tím myslí politické protivníky, ne stranu, která toleruje jeho vládu. A také ty strany, které disponují hejtmanskou mocí, a mezi ně KSČM od loňska po dlouhé době nepatří.

Trik zmizení komunistů, což jsou podle parlamentní matematiky hlavní viníci vládního debaklu s nouzovým stavem, stojí za povšimnutí. Když si nechce rozházet cenného spojence a Hrad, i suverén Babiš sklopí uši.

Co dál? Andrej Babiš ve své zamilované roli trpitele s klacky pod nohama dosáhl v neděli maxima možného. A opozici – tomu slovu se pokouší propůjčit pejorativní význam „kazisvěti“ – vzkazuje, ať „zapomene na volby“. Což je licoměrnost prvního řádu, notabene ve volební kampani. Jako by „dělat politiku“ mohli jen politici ANO, protože ti tomu neříkají tím ošklivým slovem „politika“, nýbrž „pracujeme pro naše lidi“.

V praxi se ANO pokusí využít náhlé spřízněnosti s pestrou množinou hejtmanů k tomu, aby podpořilo možné sváry v opozičních řadách. Nedělní tweet ministryně Aleny Schillerové (pro pořádek: není to politika a volby neexistují) je z tohoto ranku:

Vláda schválila žádost hejtmanů a primátora Prahy o vyhlášení nouz. stavu. Děkuji Asociaci krajů za věcnou diskuzi, která vedla k našemu společnému cíli. Tím není nic menšího, než ochrana zdraví nás všech. Hejtmani jsou lidem blíž, než opoziční poslanci v malostranských palácích.

Škůdce našeho společného úsilí tu byl pojmenován s takřka komunistickou přímočarostí: jsou to opoziční poslanci v malostranských palácích. Vládní poslanci samozřejmě přebývají v nouzových koloniích a ministryně financí úřaduje na ubytovně, odkud vyráží na inspekci cen respirátorů služebním velorexem.

Roztěkaná vláda, náš stres

Před dvěma měsíci jsme byli v nejnebezpečnější chvíli pandemie. Čísla vypadala zle, vláda chybně a nezodpovědně počátkem prosince rozvolnila, lidé měli omezení plné zuby a rádi využili příležitosti fungovat před Vánoci jakž takž normálně. Po svátcích se to všechno nemilosrdně nasčítalo a od té doby se mluví o třetí vlně. Z mezinárodních srovnání i ze srovnání s blízkými státy od podzimu 2020 vycházíme velmi špatně – přitom k tomu nejsme nijak předurčeni, není k tomu žádný nevyhnutelný důvod.

Vysvětlení spočívá v kombinaci nepřesných a pozdních kroků vlády a jimi částečně způsobené slabší disciplíny lidí. Ale nejsou to dvě rovnocenné skupiny důvodů. Chyb roztěkané vlády se za posledního půl roku nakupilo takové množství, že by ke zvládnutí pandemie nestačilo ani věci nejoddanější a nejlépe mentálně nastavené obyvatelstvo.

Bohužel hrozí, že chybami bude poznamenané i jediné reálné východisko: očkovací operace.

Opatření, která jsme zavedli, přestala fungovat, řekl před deseti dny ministr zdravotnictví. Jsme už zase v nejnebezpečnější chvíli pandemie. Únava, nedůvěra, stres a hněv se střádají a virus to pochopitelně ani trochu nezajímá. Lepší zprávy? Někdy příště.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované