Hlavní obsah

Kontaminovaná voda z Fukušimy do moře? „Prakticky není o čem mluvit, nebezpečné to není," říká Drábová

12. 9. 2019

Kontaminovaná voda z Fukušimy podle Dany Drábové není nebezpečná. (Video: Lukáš Marek, Reuters)

Japonsko neví kam s kontaminovanou vodou z elektrárny Fukušima. Po osmi letech od nejhorší jaderné havárie v zemi totiž už dochází místo na její skladování. Okolní státy a místní rybáři se bojí, že vodu Japonci nakonec budou muset vypustit do moře. Právě jejich strach je ale v tomto případě pro japonskou vládu zřejmě jedinou výzvou. Fakticky totiž žádné bezpečnostní riziko nehrozí, Seznam Zprávám to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Článek

„Nemáme jinou možnost," popsal v úterý ministr životního prostředí Jošiaki Harada svůj názor na vypuštění kontaminované vody z Fukušimy do moře. Harada očividně nemluvil tak otevřeně náhodou. Tisková konference, na které téma nadhodil, totiž byla jeho poslední ve funkci ministra životního prostředí. Včera Harada na svůj facebookový profil napsal, že „někdo to musel říct" a on se rozhodl na situaci upozornit, i když řešení nespadá přímo pod jeho rezort. Vysvětlil to tím, že je ministrem japonského národa a že jde o záležitost, která se celého národa týká.

Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové jsou ale zprávy o vypuštění vody z Fukušimy do moře spojené se zbytečnou panikou. „Voda, která je skladována v areálu fukušimské elektrárny, obsahuje velmi nízká množství radionuklidů, protože byla velmi důsledně dekontaminována," řekla Drábová Seznam Zprávám. „Z hlediska nebezpečí prakticky není o čem mluvit, to, co je podstatné, je odpor zejména rybářů z okolí Fukušimy, proti tomu, aby se jakákoliv voda vypouštěla," popsala Drábová, v čem se podle ní skrývá skutečná podstata problému.

Obavy rybářů a okolních států nejsou zanedbatelné. Svědčí o tom i opatrnost s jakou Japonsko k otázce přistupuje. Prohlášení dnes už exministra životního prostředí se vládě evidentně nelíbilo. Mluvčí japonského kabinetu Jošihide Suga, se ho ještě týž den, kdy bylo vysloveno, snažil zmírnit. Suga řekl, že jde jen o „osobní názor" Harady a že vláda o tom, co s problematickou vodou udělá, ještě bude diskutovat. Vypuštění vody do moře podle Sugy ještě nelze považovat za konečné rozhodnutí.

Plné budou nádrže asi za tři roky

Obavy spojené s vypuštěním vody z Fukušimy do moře umocňuje i krátící se čas. Japonsko jí do elektrárny pumpuje za účelem chlazení jader reaktorů už roky. Plné budou skladovací nádrže podle japonské elektrárenské společnosti TEPCO do roku 2022. Podle některých zdrojů se v nich už nahromadilo přes milion tun kontaminované vody.

Strach z ní mají kromě rybářů i okolní státy. Jedním z nich je Jižní Korea. Ta si už minulý měsíc předvolala vysokého představitele japonského velvyslanectví, aby objasnil, jaké plány s vodou z Fukušimy Tokio má. Jihokorejský ministr životního prostředí mu navrhl, aby obě země pracovaly na zajištění bezpečného vyřešení problému s kontaminovanou vodou společně.

O to už je ale podle Drábové postaráno. S takzvanou desorbcí – tedy dekontaminací vody ve Fukušimě podle Drábové Japonsku pomáhaly společnosti z Francie a USA a provedli jí velmi pečlivě.

Nový ministr volá po zrušení jádra

To ale podle všeho nic nemění na ožehavosti celé věci, vypuštění vody z poničené jaderné elektrárny bude zřejmě vyvolávat strach dál. S velkou vážností k problematice přistoupil i čerstvý ministr životního prostředí, Haradův nástupce Šindžiró Koizumi. O Fukušimě mluvil jen několik hodin po tom, co nastoupil do úřadu. S řešením plnících se nádrží na kontaminovanou vodu sice nepřišel, začal ale volat po odstavení všech jaderných reaktorů po celé zemi. „Chtěl bych se věnovat tomu, jak je (jaderné elektrárny) odstavit, nikoliv jak je udržet," řekl Koizumi a dodal, že Japonsko nesmí dopustit další jadernou katastrofu. „Nikdy nevíme, kdy přijde další zemětřesení," řekl.

Koizumi se tak podle Guardinu hned zkraje jeho působení coby ministr životního prostředí staví proti premiérovi Šinzó Abemu. Ten totiž dlouhodobě podporuje jadernou energetiku, která v Japonsku ještě před katastrofou ve Fukušimě zajišťovala 30 % produkce elektřiny. Poté Japonsko všechny reaktory vyřadilo a nyní jich elektřinu vyrábí pouze devět. Vláda ale oficiálně plánuje mít v provozu 30 reaktorů do roku 2030.

Foto: Profimedia.cz

Spoušt', kterou za sebou nechalo zemětřesení v Japonsku v roce 2011.

Japonský list The Japan Times osmatřicetiletého Koizumiho popsal, jako syna bývalého premiéra, kterému získala popularitu zejména jeho mladá image, občas až populistická rétorika a časté a dobřě zvládnuté vystupování v médiích. Jakožto ministra životního prostředí ho ale čekají velké výzvy – kromě řešení fukušimské otázky zejména rostoucí tlak na vyřešení mezinárodní debaty ohledně globálního oteplování a znečištění oceánu.

Zemětřesení o síle devíti stupňů a následná vlna cunami si v březnu 2011 vyžádaly v Japonsku téměř 19 000 obětí a způsobily největší nukleární neštěstí ve světě od havárie v ukrajinském Černobylu v roce 1986. Přírodní katastrofa vyřadila ve Fukušimě z provozu chladicí systémy elektrárny, jádra tří reaktorů se roztavila a do vzduchu, půdy a do moře se uvolnily radioaktivní částice. Únik radiace ve Fukušimě si vynutil evakuaci zhruba 160 000 lidí.

Doporučujeme