Hlavní obsah

Kontrola mešit a náboženská neutralita. Macron si zákonem připravuje kampaň

Foto: Profimedia.cz

Francouzský prezident Emmanuel Macron.

Reklama

1. 2. 18:55

Do francouzského Národního shromáždění se v pondělí dostal vládní návrh zákona o radikálním islámu. Macron chce předcházet terorismu, levice varuje před náboženskou diskriminací a pravice chce ještě přitvrdit.

Článek

Státem kontrolované vedení mešit, zákaz oddělení „mužských“ a „ženských“ návštěvních hodin v bazénech nebo zákaz tzv. „certifikátu o panenství“. To jsou příklady, které nalezneme v připravovaném zákonu o separatismu, který navrhla francouzská vláda.

Zdaleka však nejde „jen“ o náboženský radikalismus. Diskuse se ve Francii rozšířila na debatu o „základních principech republiky“. Více než 200 let od Velké francouzské revoluce se do středu zájmu dostávají pojmy: volnost, rovnost, bratrství.

V říjnu minulého roku francouzský prezident Emmanuel Macron představil plán, který měl za cíl boj proti separatismu. V prosinci premiér Jean Castex a ministr vnitra Gérald Darmanin přišli s návrhem nového zákona, který cílí na zvyšující se náboženskou radikalizaci v zemi. Nyní se dokument dostal na půdu Národního shromáždění, bude se o něm diskutovat následujících čtrnáct dní.

Otevřená debata o roli náboženství v zemi je pro Francouze mimořádně emotivní. Macron svůj plán představil bezprostředně po vraždě středoškolského učitele Samuela Patyho, jehož zabití bylo motivováno právě náboženským radikalismem. Francie má za sebou ale několik krušných let terorismu – útok na redakci satirického plátku Charlie Hebdo, střílení v hudebním klubu Bataclan nebo útoky v jihofrancouzském Nice.

„Návrh zákona má za cíl posílit principy ‚laïcité‘ neboli sekularismu ve veřejném životě, zakročit proti nenávisti na internetu, ‚osvobodit‘ islám ve Francii od zahraničních vlivů, kontrolovat domácí vzdělávání a tak dále,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy analytička výzkumného centra AMO Zuzana Čapková.

Z navrhovaného zákona

Školství

Připravovaný zákon chce, aby francouzské děti od 3 do 16 let měly povinnost fyzicky navštěvovat vzdělávací zařízení. Výjimky budou mít děti s individuálním plánem kvůli zdraví nebo kvůli sportovní či umělecké přípravě. Každý rok se také bude takový plán znovu přehodnocovat a schvalovat. Tento bod zákona má cílit zejména na fundamentalistické rodiny, které své děti, zejména dívky, vzdělávají mimo francouzské školy.

Učitelé

„Součástí zákona je pozměňovací návrh zavádějící trestný čin maření učitelského povolání, který by mohl znamenat odnětí svobody na jeden rok a pokutu ve výši 15 000 eur pro toho, kdo by vyvíjel nátlak či urážel učitele, který by např. ve svých hodinách vykládal o principu sekularismu či svobodě projevu. Tento zákon navrhli poslanci 20. ledna 2021 na jednání komise pověřené přezkumem návrhu zákona, který posiluje republikánské principy. Tímto pozměňovacím návrhem se mají zabývat poslanci v Národním shromáždění,“ připomíná analytička Čapková.

Veřejný prostor

Ve veřejném prostoru by měla být zachována náboženská neutralita. To se aktuálně týká státních úředníků – kteří nesmějí veřejně ukazovat nejen svoje náboženství, ale ani politickou příslušnost. Náboženská neutralita by se mohla rozšířit i například na zaměstnance železničních stanic, dopravních podniků nebo letišť.

Online prostor

Zákon si klade za cíl bojovat s nenávistí i náboženským radikalismem v online prostředí. Výhrůžky násilím nebo smrtí skrz sociální sítě by mohly být ve Francii trestné, s hrozbou odnětí svobody na 3 až 5 let.

Kontrola mešit

Vládní návrh chce více kontrolovat dění uvnitř francouzských mešit. Stát by tak mohl kontrolovat i výběr imámů. Trestné by také mělo být vydávání „potvrzení o panenství“.

Laïcité

„Laïcité“ neboli sekularismus má být dodržován například na úrovni vztahů mezi ženami a muži. Veřejná koupaliště by nesměla vyhrazovat čas pouze pro ženy. Jde ale i o stravu ve školních jídelnách, ty by podle návrhu zákona neměly vařit halal jídla.

Foto: Profimedia.cz

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin při představení zákona o principech republiky.

Návrh zákona má své kritiky v Národním shromáždění z levé i pravé strany.

Hlasitým kritikem ze strany francouzské levice je například Jean-Luc Mélenchon, poslanec a neúspěšný kandidát na prezidenta země. Návrh zákona považuje za „stigmatizaci muslimů“.

„Odpůrci kritizují načasování projednávání tohoto zákona, neboť Francie čelí zdravotní krizi způsobené nemocí covid-19, protiepidemická opatření byla opět zpřísněna a země je na prahu třetího lockdownu,“ zmiňuje politoložka Čapková další kritický argument, který zní na úrovni Národního shromáždění.

Kritika centristického prezidenta zaznívá i ze strany pravice. Ta po něm chce naopak daleko zásadnější a razantnější přístup. „Kritizují Macrona, že návrh zákona přišel pozdě, až ke konci jeho pětiletého mandátu,“ dodává Zuzana Čapková.

Le Penová chce přitvrdit

Nejviditelnější tvář francouzské ultrapravice Marine Le Penová minulý týden dokonce přišla s protinávrhem k vládnímu dokumentu. Le Penová chce například úplný zákaz nošení nikábu nebo jiných náboženských závojů na veřejnosti. Chce prakticky zákaz islamistické ideologie ve Francii.

Právě Marine Le Penová je aktuálně největší soupeřkou Emmanuela Macrona v rychle se blížících prezidentských volbách příští rok. Připravovaný zákon týkající se náboženství a hodnot v zemi by se mohl stát posledním Macronovým výrazným politickým krokem před volbami. „Připravuje si půdu pro svou předvolební kampaň,“ potvrzuje Čapková.

„Po prezidentově proslovu v Mureaux v říjnu 2020 se Francouzi, dle průzkumu veřejného mínění, většinově vyjádřili pro tuto strategii, například aby bylo více kontrolováno zahraniční financování církevních míst a aby se náboženské asociace přihlásily k respektování republikánských hodnot,“ ilustruje veřejný názor politoložka.

U zákazu domácí výuky už ale Francouzi nebyli tolik shovívaví. „Polovina dotazovaných se domnívala, že zákon má politický podtext a vláda si jím chce udržet či získat voličstvo,“ dodává odbornice.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované