Hlavní obsah

Fotky od mořského dna: Barva smrti je bílá

Reklama

8. 6. 15:45

Velký bariérový útes přišel za posledních 30 let o více než polovinu korálů. Jak vyplývá ze studie vědců z australského státu Queensland, na vině je především stoupající teplota mořské vody v důsledku klimatických změn.

Článek

8. červen je v kalendáři označen jako Mezinárodní den oceánů. Má připomínat důležitost mořského ekosystému pro celý svět. Jak se můžete přesvědčit na následujících snímcích, rozmanitost fauny i flóry však ohrožuje klimatická změna.

Foto: Alexis Rosenfeld, Getty Images

Velký bariérový útes poblíž australského Queenslandu.

Foto: The Ocean Agency / The Ocean Image Bank

Srovnávací snímek ostrova Lizard Island, který je součástí australského Velkého bariérového útesu, vznikal v průběhu jediného roku – roku 2016.

Za nejhorší období vědci označili roky 2016 a 2017, kdy došlo k rozsáhlému blednutí korálových kolonií, které signalizuje jejich postupný úhyn.

Zasaženy byly všechny typy korálů, zvlášť pak koráli z řádu větevníků (Acropora), kteří tvoří přirozené životní prostředí pro tisíce dalších živočišných a rostlinných druhů. Tento jev je přisuzován vzrůstající globální teplotě mořské vody.

Velký bariérový útes, který je od roku 1981 součástí světového přírodního dědictví UNESCO, lemuje severovýchodní pobřeží Austrálie v délce více než 2 300 kilometrů.

Je to největší komplex korálových útvarů na světě a jeden z největších turistických magnetů Austrálie. Utváří ho několik stovek druhů korálů, bariéra poskytuje útočiště mnoha druhům ryb, ptáků, mořských hadů, plžů a mlžů a představuje bohatý a složitý ekosystém.

Foto: The Ocean Agency / The Ocean Image Bank

Srovnávací snímek masivního úhynu z průběhu roku 2016. Americká Samoa v jižním Tichém oceánu.

Foto: The Ocean Agency / The Ocean Image Bank

Podmořská krajina u havajského ostrova Maui v Tichém oceánu, snímky pořízené během roku 2016.

Hlavním faktorem, proč dochází k bělení korálů, jsou rostoucí teploty oceánů.

Foto: Alexis Rosenfeld, Getty Images

Snímek vyběleného korálu poblíž ostorova Moorea ve Francouzské Polynésii.

Barvu útesu dodávají řasy, které také korálům dopravují výživné látky z mořské vody – díky nim korálové kolonie rostou. Když je voda v oceánu příliš teplá, koráli se začnou řas zbavovat. Lehce vybledlí koráli se mohou při poklesu teploty vody ještě vzpamatovat, hůře postižení „hladovějící“ koráli jsou náchylnější k nemocem a hynou.

Foto: Getty Images

Pohled na měkký korál z rodu Melithaea, korálový útes Tubbataha v Suluském moři.

Poprvé byl jev, který nazýváme bělení korálů, pozorován v roce 1911 na korálových útesech Bird Key u Florida Keys.

Foto: The Ocean Agency / The Ocean Image Bank

Americká Samoa rozkládající se v jižním Tichém oceánu v průběhu roku 2016. Snímek vlevo ukazuje zdravou populaci korálů, uprostřed už je kolonie vybělená a na snímku vpravo je mrtvá.

Ve snaze zachránit Velký bariérový útes hledají vědci, biologové a podnikatelé způsoby, jak snížit dopady změny klimatu.

Například týmy mořských biologů z CRIOBE (Centrum pro výzkum ostrovů a environmentální observatoř) jsou specialisty na studium korálových ekosystémů. V současné době pracují na nových „odolných korálech“.

Foto: Alexis Rosenfeld, Getty Images

V srdci potápěčského ráje prozkoumává mořský biolog kolonie rostoucí na filipínském útesu Tubbataha, který je od roku 1993 na seznamu světového dědictví UNESCO.

Biologové korály identifikují, označují a provádějí genetickou analýzu těch druhů, které nejsou negativně ovlivněny nárůstem teploty mořské vody.

Foto: Alexis Rosenfeld, Getty Images

Kontrola korálové školky v Tichém oceánu.

Poté vytvářejí korálové řízky, které se pěstují v „korálové školce“ a porovnávají se s dalšími koloniemi.

Foto: Alexis Rosenfeld, Getty Images

Korálová školka u souostroví Společenských ostrovů ve Francouzské Polynésii. 9. května 2019.

Rok 2020 byl těsně nejteplejším v dějinách měření, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) kvůli odlišné metodice uplynulý rok hodnotí jako nepatrně chladnější než dosud rekordní rok 2016.

Bez ohledu na drobné rozdílnosti data obou amerických agentur potvrzují, že planeta se vlivem spalování fosilních paliv a dalších lidských aktivit dlouhodobě ohřívá, uvedl deník The Guardian.

Sedm nejteplejších let v dějinách měření bylo zaznamenáno od roku 2014, deset nejteplejších let se vtěsná do posledních 15 let. Globální teplota přesahuje průměr 20. století již 44 let v řadě.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované