Hlavní obsah

Koronaviru se začalo znovu „dařit“. Tady jsou důvody, proč právě teď

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

3. 7. 6:00

Karvinské ohnisko nákazy je pro úřady zcela novou zatěžkávací zkouškou. Z dat PAQ Research totiž vyplývá, že teprve v červnu se lidé začali setkávat jako před krizí, a virus se tak může lépe šířit.

Článek

Praha už zdaleka není nejrizikovějším místem výskytu koronaviru v Česku. Smutný primát převzalo Karvinsko. Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák ve čtvrtek ráno hlásil, že v Karviné je 1566 nakažených.

Začalo to v Dole Darkov, pak se nákaza objevila i mezi horníky z dalších dolů. Postupně se koronavirus dostal třeba i do některých škol, nakazili se účastníci svatby a nejčerstvěji i ligoví fotbalisté tamního klubu. Podle Ministerstva zdravotnictví se tak celý okres na konci června pohyboval na hranici rizika komunitního šíření.

Proč se koronavirus tak masivně rozšířil až na konci května a v průběhu června? Částečnou odpověď dávají data PAQ Research. Jejich průzkumy se od začátku března ptají každý týden stejné skupiny 2500 lidí na totožné otázky. Mimo jiné je mezi nimi také dotaz na počet kontaktů s dalšími lidmi.

Ačkoliv omezení pohybu přestala platit už na konci dubna, teprve v červnu začala společnost zase relativně normálně fungovat. Zaměstnanci se vrátili do práce, zase se otevřely restaurace a na jedné akci se mohlo sejít 300, a pak i 500 lidí.

Zatímco před koronakrizí se tak jeden člověk setkal v delším osobním kontaktu (minimálně pětiminutový hovor) s 19 lidmi, po vyhlášení karantény jen se šesti. V průběhu dubna a května čísla rostla, a kopírovala tak uvolňování vládních opatření, na předkrizovou úroveň se ale začala dostávat až na začátku června. V týdnu od 1. do 7. června respondenti hlásili 18 kontaktů týdně.

Stejný podíl lidí jako před krizí už také nakupuje v obchodě nebo navštěvuje lékaře. Do restaurací a hospod chodilo na začátku června dokonce 36 procent lidí, zatímco před jejich uzavřením jen 31 procent a v polovině května třeba jen 17 procent. Stejně se zvýšil i podíl lidí, kteří jezdí na návštěvy za rodinou. Také cestování veřejnou dopravou se postupně dostává na předkrizovou úroveň.

„Kontakty v rámci rodiny hodně narůstaly v průběhu dubna, ale stále to na uzdě držela práce z domova, zavřené školy a restaurace a hlavně obavy lidí. Teď se dostáváme do doby, kdy interakce narůstají. Může to mít vliv na šíření nákazy, ale je zase otázkou, jestli třeba tyto kontakty neprobíhají častěji venku, kde nejsou tak rizikové,“ objasňuje výsledky průzkumu jejich spoluautor a šéf PAQ Research Daniel Prokop.

Krušné období pro Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice tak začíná až nyní. Zatímco ještě v průběhu května bránila většímu rozšíření nákazy do jisté míry disciplína lidí, kteří se vyhýbali častějšímu osobnímu kontaktu, v červnu už společnost začala fungovat víceméně normálně. Všechno tak stojí a padá s dohledáváním nakažených a jejich umísťováním do karantény.

Velikonoce nic neukázaly

Takhle přitom měly Česko otestovat už Velikonoce. Alespoň to tvrdili premiér Andrej Babiš a ministr vnitra a také tehdy šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček. Tedy jestli se koronavirus kvůli častějšímu setkávání lidí výrazněji nerozšíří.

Z dat PAQ Research ale vyplývá, že Velikonoce neotestovaly vůbec nic. Lidé zůstali zodpovědní a kontakt s ostatními oproti předchozím letům skutečně omezili. Během velikonočního týdne od 6. do 12. dubna se tak jeden člověk setkal průměrně s osmi lidmi, tedy méně než polovinou oproti době před koronakrizí a nyní v průběhu června a července.

„Není pravda, že by nás prověřily Velikonoce. Až teď jsme v době, kdy se kvůli většímu počtu kontaktů může rychleji šířit koronavirus v nějakém lokálním ohnisku, které bude potřeba zvládnout. Do této chvíle nás chránilo přetrvávající distancování. Kontakty lidí lineárně narůstaly od začátku dubna, ale teprve teď jsme se vrátili do normálu,“ vysvětluje Prokop.

Prokop: Karanténa už není možná

Hygienické stanice a Ministerstvo zdravotnictví tak budou mít před sebou rozhodování, jestli a případně kdy bude správný čas na to, zavést pro konkrétní regiony znovu nějaká částečná omezení, aby se epidemiologická situace nezvrhla. V tom má pomáhat chytrá karanténa, která ale příliš nefunguje, a tak se hygienici musí stále spoléhat hlavně na tradiční trasování kontaktů. Projekt nové chytré karantény by měl začít fungovat až na podzim.

„Bude třeba analyzovat, kdy bude čas na to zavést nějaké lokální omezení, jako to třeba udělali u německých jatek. Riskovat to, že bude druhý celoekonomický lockdown by bylo velmi náročné, protože se ukázalo, že má dopady na psychiku, na snahu šetřit, a potvrdilo by to lidem, že se musí ekonomicky připravit, což by dále snížilo poptávku. Musíme zabránit tomu, že lidé budou vnímat, že je tady riziko druhého lockdownu,“ varuje Prokop s odkazem na německý okres Gütersloh, který úřady poslaly do karantény kvůli rozšíření nákazy koronavirem na místních jatkách.

Už teď totiž v průzkumech PAQ Research čtvrtina domácností zvažuje, že bude muset omezit výdaje například za kulturu, spotřební věci nebo potraviny, přes 15 procent rodin k tomu už muselo přistoupit a 10 procent domácností dokonce kvůli koronaviru zvažuje radikálnější řešení, tedy půjčku, prodej majetku nebo změnu bydlení.

Pokud by se tedy mělo Česko ještě jednou vypnout tak jako v březnu, mohlo by to poslat do ekonomických problémů polovinu domácností.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené