Hlavní obsah

Hladina protilátek, astma i věk. Vědci mohou spočítat riziko long covidu

Foto: Profimedia.cz

Postcovidový syndrom se podle odhadů týká zhruba deseti procent lidí, kteří si nemocí covid-19 prošli.

Reklama

25. 1. 20:00

Švýcarští vědci pomocí měření hladiny určitých protilátek v kombinaci s informacemi o průběhu onemocnění covidem-19 vytipovali skupiny lidí nejvíce ohrožené postcovidovým syndromem. Roli hraje také věk nebo astma.

Článek

Jak vysoké riziko je u lidí nakažených covidem-19, že se u nich objeví takzvaný postcovidový syndrom, označovaný také jako long covid? Tím se zabývali výzkumníci z univerzitní nemocnice v Curychu, kteří analyzovali krev pacientů nakažených covidem-19.

Díky analýze vědci zjistili u pacientů, u kterých se vyvinul postcovidový syndrom, nízkou hladinu určitých protilátek. V kombinaci s věkem pacienta, podrobnostmi o příznacích covidu-19 a tím, zda pacient má nebo nemá astma, byli vědci schopní předpovědět, nakolik vysoké je riziko rozvoje long covidu.

„Celkově si myslíme, že naše zjištění pomohou včasné identifikaci pacientů, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku rozvoje long covidu, což zase usnadní výzkum, pochopení a nakonec i cílenou léčbu postcovidového syndromu,“ cituje deník The Guardian vedoucího výzkumu a profesora imunologie Onura Boymana.

Studie publikovaná v odborném časopise Nature sledovala 175 pozitivně testovaných jedinců na covid-19 a čtyřicítku zdravých dobrovolníků, kteří měli funkci kontrolní skupiny. Aby lékaři zjistili, jak se příznaky sledovaných pacientů v průběhu času měnily, sledovali 134 pacientů s covidem-19 až po dobu roku po jejich nákaze.

Krevní testy účastníků ukázaly, že ti, u kterých se rozvinul postcovidový syndrom, měli nízkou hladinu protilátek IgM a IgG. Když se člověk nakazí covidem-19, hladina protilátky IgM velmi rychle vzroste, zatímco hladina IgG protilátky vzroste až později a poskytuje dlouhodobou ochranu před nemocí.

Když vědci spojili množství protilátek v krvi s věkem pacienta, informací, zda trpí na astma, a seznamem příznaků onemocnění, které daný člověk měl, vytvořili jakési skóre, podle něhož lze určit riziko, že danou osobu může trápit postcovidový syndrom.

Vědci nicméně upozorňují, že test nemůže předpovědět riziko dlouhodobého onemocnění covidem-19 do té doby, než se člověk nakazí. Pro „výpočet“ rizika long covidu jsou totiž potřeba podrobnosti o příznacích nemoci. Podle jednoho z autorů studie, lékaře Carla Cervii, ale lidé trpící astmatem s nízkou hladinou protilátek mohou předpokládat, že riziko postocovidového syndromu u nich bude vyšší.

„Očekáváme, že to pomůže zlepšit péči o pacienty s covidem-19 a také to motivuje vysoce rizikové skupiny, jako jsou pacienti s astmatem, aby se nechaly očkovat, a zabránily tak long covidu,“ řekl k výsledkům studia Cervia.

Ačkoli dosud neexistuje žádný účinný lék na postcovidový syndrom, schopnost zjistit, jaká skupina je nejvíce ohrožená, by mohla pomoci ve snaze snížit riziko propuknutí long covidu, uvádí The Guardian.

Další nadějí je, že včasné rozpoznání pacientů ohrožených postcovidovým syndromem pomůže lékařům zjistit, co tento stav u konkrétních lidí způsobuje. Vědci už dříve navrhli několik možných příčin, od dlouhodobého poškození organismu způsobeného virem až po selhání imunitního systému.

Podle docentky medicíny Claire Stevesové z King's College v Londýně je ale nadále potřeba další výzkum u mnohem většího počtu lidí. Vzhledem k stále velkému přírůstku počtu nově nakažených pak dodala, že stále mnohem více lidí je ohroženo rozvojem dlouhodobých příznaků nemoci. „Naléhavě potřebujeme rozšířit tento výzkum a zjistit, jak tomu (long covidu) zabránit,“ uvedla pro Guardian Stevesová.

Postcovidový syndrom se podle odhadů týká zhruba deseti procent lidí, kteří si nemocí covid-19 prošli. Podle Světové zdravotnické organizace se projevuje různými symptomy, které jsou podobné samotnému covidu. Mezi běžné příznaky patří únava, dušnost, ztráta čichu a chuti, psychické obtíže (deprese, úzkosti), bolest na hrudi, bolesti svalů a svalová slabost, zažívací potíže nebo vyrážky (např. covidové prsty). Aby se mluvilo o postcovidovém syndromu, měly by příznaky přetrvávat déle než dva měsíce.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované