Hlavní obsah

Loni v Česku zemřelo nejvíc lidí od války, nejčastější příčinou byl covid

Foto: VFN/Markéta Sýkorová, Seznam Zprávy

Loni si covid-19 ve srovnání s rokem 2020 mnohem častěji vybíral nejvyšší daň právě mezi mladšími lidmi. Ilustrační foto.

Reklama

29. 6. 10:50
aktualizováno • 29. 6. 11:35

Celkem loni zemřelo 139 891 obyvatel Česka, v osmnácti procentech případů bylo příčinou onemocnění covid-19.

Článek

Ve srovnání s rokem 2020 byl počet zemřelých v Česku vyšší o 10 600, oproti roku 2019 pak o 27 500.

Více než šestinu zemřelých přitom loni měl na svědomí covid-19, stal se tak nejčastější příčinou úmrtí, uvedl ve středu Český statistický úřad.

„Zatímco v prvním covidovém roce zůstala nejčastější příčinou úmrtí chronická ischemická choroba srdeční a covid-19 zaujmul druhé místo, v roce 2021 již smutnou první příčku převzal covid-19. V jeho důsledku zemřelo bezmála 25,5 tisíce osob, tedy 18 procent všech zemřelých,“ řekl Marek Rodiček, předseda Českého statistického úřadu.

Vysoký počet zemřelých byl odrazem zhoršených úmrtnostních podmínek. Naděje dožití při narození druhým rokem klesala. Loni ještě výrazněji než v roce 2020. Mužům se loni očekávaná průměrná délka života zkrátila o 1,2 roku na 74,1 a ženám o 0,9 na 80,5 roku.

Covid, popřípadě multisystémový zánětlivý syndrom související s onemocněním covid-19, byl zároveň nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen.

„Za základní příčinu smrti byl covid-19 určen u 14 700 zemřelých mužů a u 10 800 žen. Z hlediska věku byl nejčastější příčinou smrti v širokém rozpětí od 40 do 84 let,“ popsala Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Mezi zemřelými mladšími čtyřicátníky dosahoval jeho podíl mezi základními příčinami smrti 10 procent. S rostoucím věkem se zastoupení covidu na všech úmrtích zvýšilo až na pětinu zaznamenanou u zemřelých šedesátníků, sedmdesátníků a lidí 80- až 84letých.

Foto: ČSÚ, Seznam Zprávy

Příčiny úmrtí v roce 2021 a 2020

Více mladých

Statistici upozornili také na další znepokojivý fakt – loni si covid-19 ve srovnání s rokem 2020 mnohem častěji vybíral nejvyšší daň mezi mladšími lidmi. Ve skupinách 30 až 34 let a 65 až 69 let se míra úmrtnosti na covid zvýšila 3,7krát až 5krát. Úroveň úmrtnosti na covid se však významně, a to 1,5krát až 2,8krát, zvýšila i ve vyšším věku.

„Naprostá většina úmrtí, u kterých byl covid-19 základní příčinou, proběhla v nemocnicích. Hospitalizační mortalita v důsledku epidemie onemocnění covid-19 přitom rostla ve všech regionech a její hlavní příčinou byli jednoznačně pacienti hospitalizovaní pro těžký průběh onemocnění,“ přiblížil Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Až v 80 procentech případů úmrtí na covid-19 byla nákaza komplikována virovým zápalem plic. Mezi nejčastější přidružené chronické stavy u zemřelých na covid patřila hypertenze, tedy vysoký krevní tlak. A to až u čtvrtiny zemřelých. Dále cukrovka (u necelé pětiny zemřelých) a ischemická choroba srdeční (u 15 procent úmrtí).

Foto: ČSÚ, Seznam Zprávy

Celkové počty úmrtí

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované