Hlavní obsah

Na schválení čekají nadějné vakcíny, které mohou oslovit i české odpírače

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Příští rok se může evropského schválení dočkat hned několik nových vakcín proti covidu.

Reklama

8. 12. 2021 9:54

Do Česka se brzy může dostat vakcína, kterou by díky jejímu tradičnímu způsobu vývoje mohla přijmout i řada těch, kdo očkování doposud odmítali. Nejde zároveň o jedinou nadějnou látku, která čeká na razítko evropských úřadů.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Arzenál vakcín proti covidu by se mohl rozrůst o další preparáty. Nejvíce nakročeno ke schválení Evropskou lékovou agenturou (EMA) má nyní přípravek Nuvaxovid od americké firmy Novavax. Výrobce o evropské razítko zažádal 17. listopadu a případné doporučující stanovisko bývá následně otázkou týdnů.

Česko má objednáno 370 tisíc dávek. Jak pro Seznam Zprávy uvedl mluvčí resortu zdravotnictví Daniel Köppl, dorazit by skutečně mohly již brzy. „Vakcína Novavax opravdu dorazí do České republiky na přelomu ledna a února. Bohužel ale zatím neprošla schvalovacím procesem u EMA – to by mělo být příští týden,“ uvedl mluvčí.

Po schválení a doručení bude podle něj vakcína dostupná na všech místech, která si ji objednají. „Tedy případně i na očkovacích místech bez registrace. Podobný princip pak bude ministerstvo aplikovat případně i na vakcíny od Valnevy, pokud dorazí,“ dodal s odkazem na další kandidátní vakcínu, která je zatím v průběžném hodnocení.

Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) o vakcíně od Novavax mluví jako o další cestě, jak oslovit doposud neočkované.

„Tato vakcína by mohla být alternativou pro lidi, kteří z nějakého důvodu, byť ten důvod je často založen na různých dezinformacích, nemají vůli se naočkovat stávajícími vakcínami,“ komentoval látku.

Důvod je zřejmý – řada odpůrců dnes masově užívaných mRNA vakcín, jako je Comirnaty či Moderna, argumentuje tím, že fungují na nové a nedostatečně otestované technologii.

Látka od Novavax však pracuje na tradičně užívaném principu. Jde o takzvanou proteinovou vakcínu, která obsahuje fragmenty bílkoviny, jíž se virus vyznačuje. Lidský imunitní systém rozpozná, že bílkovina v těle být nemá, a zareaguje tak, že proti infekci covid-19 vytvoří přirozenou ochranu.

Pro zesílení imunitní odpovědi tyto vakcíny vedle proteinu obsahují i druhou složku, takzvané adjuvans. Jedná se o desetiletími prověřenou technologii, kterou využívá například vakcína proti hepatitidě typu B nebo chřipce.

„Vakcína společnosti Novavax patří do skupiny antigenních vakcín, tedy vakcín založených na přímé prezentaci podaných antigenů imunitnímu systému. Jde o model, na kterém byly vytvářeny všechny vakcíny do pandemické doby,“ popsal pro Seznam Zprávy vakcinolog Marek Petráš, přednosta Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

„Publikované studie účinnosti včetně protilátkových odpovědí naznačily dobrý výsledek této vakcíny. Sice možná o něco nižší, než tomu bylo v případě mRNA, ale možná o to setrvalejší. Na to si budeme muset ještě počkat, protože výsledky studií perzistence nebyly dosud zveřejněny, pokud existují,“ dodal.

Proteinová vakcína. Jak funguje?

Když je člověku podána vakcína, jeho imunitní systém rozpozná cizorodé částice bílkovin a vytvoří proti nim přirozenou obranu – protilátky a specifické buňky imunitního systému (typ bílých krvinek zvané T-buňky). Pokud později očkovaná osoba přijde do styku s virem SARS-CoV-2, imunitní systém rozpozná S-protein na viru a spustí proti němu imunitní odpověď. Protilátky a imunitní buňky mohou chránit proti covidu tím, že společně působí proti viru, zabraňují jeho vstupu do buněk, čímž brání jeho množení a ničí buňky, které jsou nakažené SARS-CoV-2, a tím brání jeho dalšímu šíření v lidském těle. (SÚKL)

Jak upozorňuje například česká Akademie věd, výhodami proteinových vakcín jsou velká globální kapacita výroby a možnost dlouhodobého skladování při 4°C. Nevýhodou je pak zdlouhavější vývoj.

Jde-li o variantu delta, která v Česku v různých podobách stále dominuje, neměla by s ní mít nová vakcína problém.

„Pokud jde o její účinnost vůči delta variantě, pak dílčí výsledky byly již zveřejněny a ochranný potenciál je vysoký, přes 80 %. V případě varianty omikron výsledky zatím schází, ale osobně se domnívám, že by se ochranný efekt nemusel nikterak dramaticky snížit. Určitě se jedná o vakcínu, která je žádoucí a může být třeba rozhodující pro volbu očkování těch, které stávající dostupné vakcíny neoslovily,“ míní vakcinolog Petráš.

Další adepti

Do stejné kategorie proteinových vakcín se řadí i látka pod názvem Vidprevtyn od francouzské farmaceutické společnosti Sanofi Pasteur a britské GlaxoSmithKline (GSK). Evropská léková agentura ji začala průběžně posuzovat už v létě.

Kromě Vidprevtyn má nyní EMA v takzvaném rolling review, tedy fázi průběžného hodnocení účinnosti, také ruskou vakcínu Sputnik, látku od společnosti Sinovac a nově také vakcínu od francouzské společnosti Valneva. Právě poslední jmenovaná by podle vakcinologa Petráše mohla mít dobrou odolnost i proti mutacím viru.

„Výhoda této vakcíny by mohla být její komplexnost. Není založena jen na jediném antigenu (S-proteinu), ale obsahuje ještě další tři neméně významné antigeny, které rovněž budou stimulovat specifickou imunitu. Protože antigen S-protein je vysoce náchylný k mutacím, mohlo by očkování s inaktivovanou vakcínou vykazovat vyšší odolnost ke stále novým variantám v analogii toho, jak chrání přirozeně získaná imunita, která snáze překonává dosavadní varianty. Zda tomu bude i v případě varianty omikron, není aktuálně známé. Nicméně podle modelových situací z minula lze předpokládat, že by si měla podržet svůj ochranný potenciál, i když třeba o něco snížený,“ popsal odborník.

Inaktivovaná vakcína. Jak to funguje?

Když je člověku podána tato vakcína, jeho imunitní systém identifikuje inaktivovaný virus jako cizorodou částici a vytvoří proti němu protilátky. Pokud se později očkovaná osoba dostane do kontaktu se skutečným virem SARS-CoV-2, imunitní systém virus rozpozná a bude připraven se mu bránit. (SÚKL)

Látka od Valnevy je takzvanou inaktivovanou vakcínou. Virus je v tomto typu vakcíny v očkovací látce buď oslaben, ale stále žije, nebo je inaktivovaný. Takový virus nezpůsobuje onemocnění, přesto generuje imunitní odpověď.

Jak dodává vakcinolog Petráš, právě tato vakcína si s sebou nese největší poznatky z analogického očkování, tedy z očkování inaktivovanými vakcínami, jako je vakcína proti virové hepatitidě typu A, klíšťové encefalitidě, japonské encefalitidě, vzteklině nebo dětské přenosné obrně.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované