Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Výsledky 2. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Škodí opakované nákazy covidem? Někdy ano, ukazují první data

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

V nemocnicích je stále kolem tisíce lidí s pozitivním testem na covid.

Reklama

13. 8. 9:50

Jak mohou opakované infekce ovlivnit zdraví? A páchají menší, nebo větší škody v porovnání s prvními nákazami? Vědci už přicházejí s novými daty, která však zatím nenabízejí jednoznačnou odpověď.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Nákazu jsem prodělala dvakrát. Poprvé na přelomu února a března 2021 a podruhé letos mezi květnem a červnem. První průběh byl před očkováním a rozhodně byl horší. Po druhém covidu se mi ale delší dobu hůř dýchalo,“ líčí čtyřicetiletá Sylvie z Prahy svou zkušenost s opakovanou covidovou nákazou.

V prvním případě šlo o variantu delta, ve druhém o omikron. Dopady onemocnění nyní – tedy týdny po druhé infekci – stále pociťuje.

„V běžném životě mě to hodně ovlivňuje. Člověk je často unavený, na konci dne ho stojí větší úsilí soustředit se. Dostavily se poruchy spánku, poruchy menstruačního cyklu, velmi se mi zhoršil zrak. Vzhledem k tomu, že jsem nikdy neměla žádné zdravotní potíže a nijak nevyhledávala lékaře, nikdy mi nic nebylo, teď uvažuji o návštěvě postcovidového centra,“ dodává.

Spolu s vynalézavostí koronaviru, který neustále hledá způsoby, jak prolomit naši obranu, se opakované nákazy staly poměrně běžným jevem. K jejich nárůstu došlo především s nástupem omikronu.

Někteří tak prodělali covid dvakrát, či dokonce třikrát nebo čtyřikrát v různých obdobích, často ve spojení s nástupem nové varianty viru. Co ale víme o zdravotních následcích, které s sebou opakované nákazy nesou?

Rozruch nedávno vyvolala zatím nerecenzovaná studie amerického vědce Ziyad Al-Alyho z Washingtonské univerzity v St. Louis.

„Měla záchvaty, museli jsme do nemocnice.“

Jak covid dopadá na dětské zdraví? Podle dat ho většina malých pacientů zvládá bez komplikací, ani jim se ale nevyhýbají dlouhodobé potíže. Známý je zánětlivý syndrom PIMS-TS nebo covidové prsty.

Ten analyzoval lékařské záznamy více než 5,6 milionu vojenských veteránů, které podle něj ukázaly, že každá nová infekce zvyšuje riziko úmrtí (all-cause mortality). Kromě toho se podle jeho závěrů s reinfekcemi zvyšuje pravděpodobnost kardiovaskulárních či neurologických potíží, chronické únavy a dlouhého covidu – tedy potíží trvajících i týdny či měsíce po akutní fázi nemoci.

V kohortě pacientů s první infekcí bylo 257 427 účastníků, skupina sledovaných s reinfekcí potom čítala 38 926 lidí (více než 36 tisíc prodělalo nákazu dvakrát, 2 263 třikrát a 246 čtyřikrát). Nutno dodat, že čtyři pětiny těchto nakažených nebyly očkovány. V kontrolní skupině potom bylo 5 396 855 účastníků bez záznamu o pozitivním testu.

„Ve srovnání s neinfikovanými se ukázalo, že riziko a zátěž úmrtnosti ze všech příčin vzrostly odstupňovaným způsobem podle počtu infekcí – to znamená, že rizika byla nejnižší u lidí s jednou infekcí, zvýšená u lidí se dvěma infekcemi a nejvyšší u lidí se třemi nebo více infekcemi,“ uvádí se v dokumentu.

Na práci se však objevily reakce, podle kterých její výsledky nelze obecně vztahovat na většinovou populaci.

Například imunolog a virolog z Cambridgeské univerzity Benjamin Krishna upozornil, že se autoři specificky nezabývali závažností symptomů. Zkoumali pouze pravděpodobnost úmrtí z jakékoli příčiny, hospitalizaci a různé zdravotní problémy do šesti měsíců po infekci, přičemž došli k závěru, že výsledky byly horší po reinfekcích.

„I když to není dobrá zpráva, výsledky je třeba interpretovat opatrně. Pro začátek byla studovaná skupina již vystavena vyššímu riziku horších výsledků ve srovnání s celkovou populací. Průměrný věk byl 60 let, kolem 20 % kouřilo a více než 80 % těch, kteří se nakazili covidem, nebylo očkováno. Výsledky tedy nemusí platit pro běžnou populaci,“ uvádí výzkumník.

Dalším aspektem je potom i to, že samotné sledování reinfekcí je komplikované – někdy totiž nákaza proběhne bezpříznakově nebo ji neodhalí test. Samotný pacient tedy nemusí vědět, zda u něj probíhá reinfekce, nebo ne. I kvůli tomu se data o nich obvykle nezahrnují do běžně hlášených denních přírůstků.

Například v Česku za středu přibyly více než dva tisíce nových případů, přičemž se celkový počet od začátku epidemie dostal tento týden přes hranici čtyř milionů.

V přírůstku však nejsou takzvané suspektní reinfekce neboli lidé, kterým pozitivně vyšel PCR test minimálně 60 dní od předchozí pozitivity. Čistě hypoteticky – pokud by se do přírůstku počítali, byl by každý čtvrtý objevený případ nákazy reinfekce.

Pacienti s reinfekcí leží také v nemocnicích a i tam jich přibývá. V posledních dnech tvoří zhruba desetinu ze všech hospitalizovaných s covidem-19.

Důvodem, proč americká studie vyvolala rozruch, je i to, že většina lidí očekávala opačné závěry – tedy že každá další infekce bude mít tendenci způsobovat méně závažné příznaky než první. Nebo bude jen malou změnou.

Svou roli v tom hraje imunitní paměť – tedy schopnost zapamatovat si minulé infekce, a buňky tak k boji s infekcí „vytrénovat“. Zdá se ale, že skutečně hraje roli i věk či původní zdravotní stav účastníků studií.

Jiná studie, jiný výsledek

Třeba britská práce sledující dopady reinfekce publikovaná zkraje letošního roku přinesla zcela jiné závěry.

„Úmrtí hlášená do 28 dnů od pozitivního testu byla o 61 % nižší u podezření na reinfekci než u případů primární infekce. Příjem na JIP při reinfekci ve srovnání s primární infekcí poklesl o 76 %. Vyšší věk, pohlaví a základní komorbidity (tedy probíhající přidané choroby, pozn. red.) se ukázaly jako hlavní rizikové faktory závažnosti onemocnění při reinfekci,“ shrnuli vědci.

Dalším faktorem, na který upozorňuje Benjamin Krishna, je fakt, že různé kmeny viru mohou způsobit různě závažná onemocnění. Koronavirus stále mutuje velmi rychlým tempem.

Stejně tak se na věci může podílet nálož viru, která se infikovanému dostane do těla. Průběh kromě toho ovlivňuje i postupné slábnutí imunitních reakcí v průběhu času.

„Pokud se například vaše první infekce objeví velmi brzy po očkování, ale poté jste reinfikováni o měsíce později, když jsou vaše hladiny protilátek nižší, dávalo by smysl, že vaše první infekce byla mírnější,“ dodává.

S přispěním Petra Juny.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované