Hlavní obsah

Třetí rok s covidem. Experti přibližují, jak budeme žít

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Ani příští rok se covidu-19 nezbavíme. Pandemie by ale při splnění optimistických scénářů mohla do nemocnic posílat méně pacientů.

Reklama

30. 12. 2021 6:00

Pandemie koronaviru vstupuje do třetího roku. Tentokrát s velkou neznámou v podobě varianty omikron. Jak moc bude letos virus ovlivňovat společenský život i zdravotnictví? A blíží se konec pandemického stavu?

Článek

Článek si můžete také poslechnout v audioverzi.

Rok 2022 je třetím rokem, který bude poznamenán pandemií koronaviru. Otázkou zůstává, do jaké míry. Počty nakažených sice v Česku v posledních dnech klesaly, období vánočních svátků i nastupující varianta omikron ale mohou vývoj rychle změnit.

Podle odborníků, které redakce Seznam Zpráv oslovila, se dění v příštích měsících může vyvíjet jak optimistickým, tak pesimistickým scénářem. Shodují se však na jednom – ani v následujícím roce se koronavirus nestane minulostí a do určité míry zůstanou i opatření, jako je nošení respirátorů.

Větším či menším vlnám způsobeným variantou omikron či budoucími variantami se pravděpodobně nevyhneme, míní Vít Tuček, matematik a datový analytik Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP).

„Vývoj v dalších letech bude záviset na tom, jak se s covidem ,naučíme žít‘. Jsme přesvědčeni, že kombinace očkování, léčby a chytrých opatření může zajistit, abychom mohli žít téměř jako před pandemií,“ míní Tuček.

Jak bude vypadat budoucnost, podle něj nicméně výrazně ovlivňuje zejména jednání každého člověka. „Navíc některé změny chování, které nás covid naučil – například chránit sebe i druhé respirátorem v období epidemie nebo v případě, že se sám necítím dobře –, budou pro společnost přínosné i po zvládnutí pandemie covidu-19,“ dodává.

Slibná data

O tom, že se některá opatření za určitých okolností mohou stát i do budoucna součástí běžného života, je přesvědčený i molekulární genetik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Jan Pačes.

„Myslím, že minimálně s těmi nejzákladnějšími opatřeními, jako jsou třeba roušky ve veřejné hromadné dopravě, ještě příští rok musíme počítat,“ uvedl. Pokud se potvrdí zatím předvídané vlastnosti nastupující varianty omikron, lze podle něj opět očekávat jarní vlnu a po klidném létě následně podzimní nárůst nákaz.

„Optimistické je – alespoň podle toho, co zatím vidíme a co se musí potvrdit ještě na evropské populaci –, že imunizace nejspíš zabírá. Ne proti tomu, abychom se znovu infikovali, ale proti těžkým průběhům. Dosavadní data vypadají slibně. Znamenalo by to, že situace příští rok pořád nebude klidná, ale také nebude tak dramatická jako dříve,“ dodal.

Podle matematika Tučka nás na začátku nového roku skoro jistě čeká útok varianty omikron. „Zatím není dostatečně prostudovaná na to, abychom mohli říci, zda to bude problémem, nebo ne. Vysoké nárůsty pozitivních případů omikronu v Jihoafrické republice, Spojeném království, Dánsku a jiných zemích jsou dané kombinací dvou faktorů. Prvním je vyšší nakažlivost, která by vedla k menším problémům, jejichž závažnost by závisela na míře imunizace populace,“ uvedl Tuček.

Druhým faktorem je imunitní únik, tedy kolik procent imunizovaných lidí je možné touto variantou znovu nakazit. „Zde je potenciál k velkým problémům, kterých se lze podle předběžných dat do určité míry vyvarovat očkováním třetí dávkou,“ dodal.

Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) naznačuje, že rok 2022 bude „érou třetích dávek vakcín“. V příštích měsících podle ní bude třeba tzv. boostery aplikovat v co největším rozsahu. Posilující očkování totiž vyvolává silnou odpověď neutralizačních protilátek, která podle zatím známých dat významně chrání i proti variantě omikron.

Návrat k normálu

O tom, jak moc varianta omikron promluví do vývoje pandemie v roce 2022 a co vše ještě přinese, vědci spíše odmítají spekulovat. Podle zatím dostupných dat je ale pravděpodobné, že se varianta během ledna a února stane dominantní v celé Evropě.

Omikron se vyznačuje velkým počtem mutací a mnoho z nich se nachází v oblastech, o nichž je známo, že se podílejí na tzv. imunitním úniku. Nakazit se tak snadno mohou i ti, kteří nemoc způsobenou jinou variantou již prodělali nebo jsou očkovaní. Lepší bariérou by měla být hybridní imunita – tedy obranyschopnost vytvořená kombinací infekce a očkování.

Už nyní je také pravděpodobné, že proti nákaze nebudou zabírat doposud v Česku užívané monoklonální protilátky. Jak doplňuje matematický biolog a člen BISOP Luděk Berec z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, do modelování dalšího vývoje může zasahovat ještě jeden faktor.

„Nevíme, kolik je v populaci těch, co nemoc neprodělali ani nejsou očkovaní. Tedy těch, kteří jsou plně vnímaví a imunitně nechránění. Pokud u nás začne varianta omikron převažovat, myslím, že to poznáme také tím, že počet nákaz začne opět stoupat. Co nevíme, je, jak se taková případná další vlna projeví v nemocnicích,“ uvedl odborník pro Seznam Zprávy.

„Avšak i pokud by varianta omikron do nemocnic posílala na daný počet nákaz řekněme dvakrát méně lidí než varianta delta, její mnohem vyšší předpokládaná nakažlivost může toto snížení rizika vážnějšího průběhu snadno vykompenzovat. Takže ano, varianta omikron dlouhodobý vývoj velmi pravděpodobně ovlivní, je potřeba s tím určitě počítat a připravit se na to,“ dodává. Stejný apel směrem ke společnosti i vládě směřuje i zmiňovaná skupina odborníků z MeSES.

S přispěním Petra Juny.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované