Hlavní obsah

Učitelé: Školy by měly mít možnost přejít na výuku na dálku, hrozí kolaps

Foto: Profimedia.cz

Podle učitelských platforem by pomohlo, kdyby hlavní hygienička určila podíl učitelů v karanténě jako kritérium pro uzavření školy.

Pro školy by se podle spolku Učitelská platforma měl stanovit podíl zaměstnanců v karanténě, při kterém by výuka mohla přejít na dálku.

Článek

Vhledem k tomu, že se zvyšuje počet nakažených covidem-19 a současná legislativa nepočítá se situací, kdy větší část zaměstnanců nemůže chodit do práce, hrozí ve školách kolaps. Sdělila to předsedkyně spolku Petra Mazancová. To, že by školy měly mít možnost v případě potřeby přejít na výuku na dálku, navrhoval již dříve také spolek Pedagogická komora.

Ministr školství Petra Gazdík (STAN) minulý pátek uvedl, že vzhledem k sílící vlně epidemie covidu-19 navrhne na zasedání vlády ve středu navýšit počet dnů ředitelského volna ze stávajících pěti o dalších deset, aby mohly školy flexibilně reagovat na vývoj epidemie. Návrh chce projednat ve stavu legislativní nouze. Za dobu ředitelského volna či prázdnin nedostávají rodiče školáků do deseti let krizové ošetřovné, které se jinak vyplácí po celou dobu nařízeného uzavření třídy či školy. Výuka se v době ředitelského volna nekoná.

Pedagogická komora navrhovala již loni, aby ředitel školy mohl vyhlásit v případě špatné epidemické situace distanční výuku na týden až 14 dní. Je to lepší nástroj než navýšit o deset dní ředitelské volno, jak avizovala vláda.
Radek Sárközi, předseda Pedagogické komory

Podle spolku Učitelská platforma by se ale i pro případ většího množství zaměstnanců školy v karanténě měla stanovit pravidla, při nichž by výuka mohla pokračovat na dálku. „Pomohlo by, kdyby hlavní hygienička určila podíl učitelů a dalších zaměstnanců v karanténě jako kritérium, podle kterého pak mohou krajské hygienické stanice zavřít školu. Výuka by následně probíhala z domova,“ řekla Mazancová.

Podle současných pravidel má třída přejít do distančního vzdělávání v případě, že je v karanténě polovina žáků. Se situací, kdy v karanténě či izolaci skončí větší část zaměstnanců školy, nyní zákon ani žádné opatření podle Mazancové nepočítá. Loni na jaře byl přitom pro přechod na distanční vzdělávání rozhodující třicetiprocentní podíl lidí v karanténě, podotkla.

Možnost vyhlásit výuku na dálku považuje za přijatelné řešení špatné epidemické situace také spolek Pedagogická komora. „Pedagogická komora navrhovala již loni, aby ředitel školy mohl vyhlásit v případě špatné epidemické situace distanční výuku na týden až 14 dní. Je to lepší nástroj než navýšit o deset dní ředitelské volno, jak avizovala vláda,“ řekl předseda spolku Radek Sárközi.

Rodiče školáků do deseti let mají po celou dobu nařízené distanční výuky nárok na vyplácení krizového ošetřovného. Zaměstnancům v tomto čase připadá z nemocenského pojištění 80 procent základu výdělku a živnostníkům 400 korun za den. Navýšené ošetřovné kvůli epidemii se má poskytovat do konce února.

Testování na covid-19 ve školách minulé pondělí prokázalo významný nárůst virové zátěže u žáků i pedagogů. Další nárůst podle ministerstva zdravotnictví naznačovaly i první výsledky ze čtvrtka. Zatímco předminulý týden v pondělí i ve čtvrtek podle ministerstva PCR testy potvrdily pokaždé kolem 1 400 případů nákazy, minulé pondělí vyšly ověřující PCR testy pozitivní u 3 381 lidí. Podíl pozitivních výsledků se zvýšil z 0,1 procenta na 0,3 procenta testovaných.

Doporučované