Hlavní obsah

Expert kroutí hlavou nad hysterií: Češi se už bojí i Asiatů v supermarketu

Podle Romana Prymuly se Češi zatím bojí koronaviru zbytečně. (Video: Seznam.cz)

28. 1. 17:00

Na nový koronavirus, který se šíří z čínského města Wu-Chan, zemřelo v Číně už přes 100 lidí. Na 4,5 tisíce osob je v Číně nakažených, první případy koronaviru ohlásily i Francie a Německo a podezření na nemoc prověřují i některé české nemocnice. Do studia Seznam Zpráv k tématu přišel hovořit epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Článek

Má se Česko koronaviru bát?

Ta epidemie může být nebezpečná, může mít celosvětový dopad. Na druhou stranu v tuto chvíli ty obavy jsou zcela předčasné, a pokud se podíváme na situaci v Evropě, tak ta je velmi mírná. Máme tady v podstatě 4 potvrzené případy, a když se podíváme na to, že jsme v období epidemie chřipky, kde nám ročně umírá mezi tisícem až 2000 lidmi, tak opravdu některé reakce jsou skutečně přehnané.

Kde ty obavy vznikly? Po víkendu víme, že Češi vykoupili téměř všechny dýchací roušky.

My jsme národ, který samozřejmě má strach z neznámého. To, co tady je drahnou řádku let, tak nás už příliš nevzrušuje, a to je opravdu nová záležitost. Některé obrázky z Číny jsou poměrně závažné a je třeba říci, že v Číně to onemocnění opravdu působí velmi závažně, z hlediska svého šíření a podobně, ale u nás zatím opravdu panika není namístě. Tím nevylučuji, že za pár týdnů mohou být případy v Evropě. A pak samozřejmě budou ta opatření trochu odlišná od těch, která jsou v tuto chvíli.

Když se podíváme na obyčejnou chřipku, tak na tu zemře v Česku ročně podle informací Ministerstva zdravotnictví zhruba 2000 lidí, ve světě je podle WHO počet obětí chřipky ročně v rozmezí od 290 000 do nějakých 650 000. Není tedy obyčejná chřipka větší zabiják než koronavirus?

Vzhledem k tomu, že běžná chřipka postihuje poměrně velké procento populace, tak přestože vlastní smrtnost chřipky je výrazně nižší než u koronaviru, tak na celkových počtech může zahubit více obyvatel. Ale tady je určitá obava, že pokud se nepodaří tu epidemii zastavit, mohla by opravdu postihnout výraznou část populace i celosvětové. Proto zde jsou obavy epidemiologů a jsou akcentovány tím, že zatímco SARS, t to znamená onemocnění vlastně způsobené podobným patogenem, se podařilo v podstatě zastavit, u tohoto nového koronaviru to úplně možné není, protože řada pacientů je vlastně nemocná a klinicky se neprojevuje a už šíří tento virus do okolí. To je velmi nepříjemné a v podstatě není v tuto chvíli technologie, která by bez problémů dokázala toto šíření zastavit. Proto se v některých městech dělají taková drastická opatření jako úplná izolace.

Takže je to virus nezastavitelný?

Teoreticky, ale dá se samozřejmě proti němu bránit. Jeho klinická závažnost je poměrně malá, to znamená, určitě nehrozí nějaké vyhubení lidstva. Můžete se chránit osobními pomůckami i tím, jak se chováte v nějakém přeplněném prostoru. Epidemii budeme prodlužovat do doby, než bude vyvinuta vakcína. Ta vyvinuta bude, protože se na ní intenzivně pracuje.

Jak dlouho by to mohlo trvat?

To se určitě dá odhadnout velice těžko, protože ty kandidátní vakcíny, které vznikly, byly pro patogeny MERS, což bylo onemocnění ze Středního východu, a ještě se čas od času vyskytují případy, teď nedávno se vyskytly další. To onemocnění bylo mnohem závažnější co do průběhu, ale mnohem méně se šířilo, takže tady ta vakcína byla připravována. Kandidátní vakcíny jsou tedy připraveny, a protože ten virus je velmi podobný, tak se předpokládá, že by se mohly zaměnit některé sekvence a vakcína by mohla být použitelná. Takže to se teď bude nějakým způsobem testovat, a pokud bude dostatečně imunogenní, tak by vývoj ani zdaleka nemusel trvat tak dlouho, jak jsme běžně zvyklí. To znamená, nebude to v letech. Myslím, že by to mohlo být v měsících.

Co dělat do té doby? Vy jste to nakousl, ale nedořekl. Stačí se opravdu chránit obyčejnou rouškou?

V tuto chvíli nemáme mnoho možností, jak tu epidemii zastavit, protože pokud opravdu nejsme schopni poznat, jestli je ten člověk infekční, nebo nikoliv, tak zcela hypoteticky, kdybychom celý svět zastavili na 14 dnů, tak by epidemie zmizela, ale to si asi nikdo nedovede představit, protože by nefungovalo vůbec nic a 14 dnů bychom byli zavřeni doma. V Číně k tomu některá izolační opatření směřují, oni chtějí, aby lidé vlastně nevycházeli z domu, aby se předzásobili, a tím chtějí omezit tomu, aby se v inkubační době vlastně nakazili další jedinci.

Musíme se spoléhat na ochranné pomůcky

Stejně nevíme, kolik osob tedy už tu oblast opustilo.

Jistě. Tohle je zásadní problém, ta opatření by měla velmi výrazný význam, pokud by se je podařilo aplikovat hned na začátku. To se bohužel nepodařilo a počty osob, které unikly z těch izolovaných měst, jdou do neuvěřitelných čísel. To znamená, tam se pohybuje spousta lidí, kteří měli být v původní karanténě a nejsou. Takže z toho hlediska opravdu musíme spoléhat na individuální pomůcky. Pokud tady bude významná expozice, která teď není, budeme potřebovat roušky, budeme potřebovat dezinfekci rukou, protože takový přenos je téměř dominantní.

Kde je vezmeme, když už jsou nyní vykoupené?

To je otázka, která je namístě, protože tady bohužel došlo k souběhu dvou efektů, jednak to byl výbuch sopky na Filipínách a velké množství roušek směřovalo do této oblasti, a teď se ukazuje, že řada těch světových producentů má své kapacity v Číně a ta v podstatě omezuje vývoz roušek ze země, protože je potřebuje sama pro sebe. Takže tady se bude muset řešit v nějakém dohledném časovém horizontu, abychom zvýšili výrobní kapacitu, protože Evropa je bude potřebovat také.

České kapacity nemáme?

Tady zatím jsou roušky úplně běžně v lékárnách. Teď nejsou úplně všude k dostání, takže tuto kapacitu určitě musíme teď nějakým způsobem řešit, aby nedocházelo k vývozům mimo Českou republiku, abychom zabezpečili dostatek na budoucí měsíce, protože tam ta potřeba může vzniknout.

Pojďme k těm pěti lidem, kteří byli tedy od pátku v Česku testovaní na potenciální výskyt koronaviru. Výsledky byly zatím negativní. Platí tedy i dnes, že v Česku není žádný potvrzený případ tohoto onemocnění?

Platí to, my jsme bohužel exponováni opravdu téměř panické reakci. To znamená řada lidí, kteří se vrací z dovolených na poměrně izolovaných ostrovech, si myslí, že když přijede do České republiky a má nějakou virózu, a teď jsme opravdu v období chřipek, tak oni opravdu jdou a snaží se získat nějakou péči pod dojmem toho, že by mohli mít koronavirus.

Celý rozhovor si můžete také poslechnout.

Jak to mají poznat, ovšem jsou to laici, obávají se.

Oni to nepoznají, ale je to velmi nepravděpodobné a samozřejmě tady dominuje epidemiologická anamnéza. Pokud někdo pobýval delší dobu ve Wu-chanu a byl tam v inkriminované době, tak tam je to samozřejmě zcela na místě. Ale pokud někdo prolétal někde na letišti, tak tam to riziko je naprosto minimální a zpravidla dochází k nákaze při těsném kontaktu. A tady je třeba říci, že i v Číně je prakticky zákaz konání nějakých masových akcí. To znamená těsný kontakt někde metr, metr a půl. Tam na delší vzdálenosti to šíření není efektivní, to znamená, v tom se to liší od chřipky. Platí, že je dobré nezdržovat se v takovýchto místech a zejména, představme si, že ten člověk, se kterým se potkáme, je infekční a my to zatím nepoznáme, ale on v tu chvíli nebude kašlat. Pak je velmi nepravděpodobné, že by se virus šířil kolem něj. Ten se bude šířit pouze tak, že ho bude mít třeba na rukou, tam je namístě hygiena, a pokud někdo bude kašlat, tak velmi důrazně doporučuji se k takovému člověku nepřibližovat.

Místa pro pacienty jsou na Bulovce i v Těchoníně

Ti zmínění, kteří byli na koronavirus vyšetřováni, byli okamžitě izolováni. Co ale ti, kteří se dostali do styku s nimi?

Tam jsou nějaká opatření. Když to bude postupovat standardně, tak by měli kontaktovat lékaře, ten v případě, že vyhodnotí, že anamnéza je taková, že opravdu je na místě jejich vyšetření, tak se postupuje obezřetně. To vyšetření se provádí v zařízení, které je na to připraveno, to znamená třeba Nemocnice Na Bulovce, a pokud by se potvrdilo ve Státním zdravotním ústavu, kde máme diagnostiku, a musím říct, že máme exaktní diagnostiku, není to diagnostika, která vyžaduje nějaký dvoustupňový systém potvrzování, jestli to je koronavirus obecně, nebo nějaký specifický. Pokud by byla pozitivita, tak je člověk izolován a hospitalizován.

Kdyby Česko tedy skutečně zasáhla nějaká epidemie tohoto typu, jak jsou na ni připravené nemocnice? Máme dost kapacit?

My tady v tuto chvíli diskutujeme, jak hodnotit tento patogen. Protože vzhledem k tomu, že v Evropě ještě není, tak Světová zdravotnická organizace ho nevyhlásila jako zvlášť nebezpečnou nákazu nebo vysoce nebezpečnou nákazu. V tom případě není nutná úplně striktní izolace, která by byla jenom na Bulovce a z Bulovky, pokud by ta kapacita nestačila, tak by další pacienti šli do Těchonína, který by se zaktivoval.

To jsou jediná dvě zařízení, která jsou k tomu v Česku určena?

To jsou jediná dvě zařízení, která by se v podstatě zabývala těmi opravdu zvlášť nebezpečnými nákazami. Ale v případě této nákazy to je tak, že se budou zapojovat i běžná infekční oddělení na úrovni krajů a nemocnic, které jsou buď fakultními nemocnicemi, nebo některé krajské nemocnice. A tam by docházelo k hospitalizacím. Pokud by těch pacientů bylo ještě více, tak samozřejmě by se muselo zřídit improvizované místo, kde by se hospitalizovali, a není vyloučeno, že by se použila i některá nemocnice vyčleněná jen pro tento účel. Ale to jsou všechno plány, které by kaskádovitě nastávaly, kdyby to riziko hrozilo.

Lékařka Kristýna Hermanová řekla pro Seznam Zprávy: „Pacientů, kteří budou v těchto dnech splňovat klinická kritéria pro koronavirus, bude strašně moc. Jak tedy mají lékaři postupovat, když nemůžou každého poslat na vyšetření?

To je přesně citace, která svým způsobem hodnotí, co se může dít a co nás trochu trápí. Ona to nejsou jenom klinická kritéria, protože máte pravdu, v tuto chvíli v republice je hodnota chřipkových onemocnění, a jsme těsně před epidemií chřipky, někde na úrovni 1700, 1800 případů na sto tisíc. To znamená, na celou republiku je to 100krát tolik a v podstatě tedy máme téměř 200 tisíc případů. A kdyby každý z nich přišel, tak každý z nich bude mít podobné příznaky, jako má onemocnění koronavirem, ale nemají tu epidemiologickou anamnézu. To znamená, oni nebyli nikde v zahraničí exponováni rizikové oblasti, takže nikdo z nich by neměl být zbytečně vyšetřován a ani by se neměl domáhat nějaké speciální pomoci jenom proto, že na ulici potkal třeba občana čínské národnosti. To je nesmysl.

To už se děje? Lidé chodí do ordinace?

To už se děje. Někteří lidé si stěžují, že jsou tady Asiaté a že nakupují třeba v supermarketech, to je naprostá hysterie. Ti lidé tady jsou dlouhodobě a samozřejmě jsou stejně nenakažení jako naše populace.

Existuje nějaký bod, který lze vyhlásit jako stav paniky?

Tak záleží, ona jedna věc je objektivní. Pokud by opravdu to šíření bylo takto lavinovité a my bychom museli udělat nějaké opatření, jako je třeba zavírání hranic a snaha izolovat celý ten prostor, aby nedocházelo k dalšímu šíření, a to samozřejmě je hypoteticky možné, ale velmi nepravděpodobné, protože tady v Evropě by takto musela zareagovat celá Evropská unie, musel by se uzavřít celý prostor v rámci Schengenu. Protože není možné, aby jedna země uzavřela hranice nebo dělala příliš významná opatření na hranicích a v té vedlejší nebylo nic, protože pak to bude pronikat v rámci volného pohybu a to je věc, která se musí na úrovni Schengenu koordinovat. Ale je pravdou, že některé země, když se podíváme třeba na Hongkong, tak dnes konkrétně uzavřel některé hraniční přechody s Čínou a může se stát, že hranice s pevninskou Čínou bude uzavřena.

Reklama

Doporučené