Hlavní obsah

„Věřím tomu.“ Reportáž z místa, kde koktejly protilátek hasí covidový požár

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Ve Všeobecné fakultní nemocnici aplikují denně monoklonální protilátky až 30 pacientům.

Reklama

3. 12. 2021 6:00

Monoklonální protilátky znamenají pro řadu rizikových pacientů s covidem naději, že u nich nemoc nezesílí do těžkého průběhu s možnými fatálními následky. Léčivo podávají i zdravotníci ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Článek

Nenápadné pracoviště neurologické kliniky ještě před časem sloužilo běžným pacientům. S podzimním nárůstem covid pozitivních pacientů se chod věcí změnil i tady. Na rozdíl od jiných oddělení se však místní lůžka neplní pacienty se selhávajícími plícemi.

Lidé sem naopak chodí pro naději, že se kvůli svému dlouhodobému zdravotnímu stavu nestanou dalšími oběťmi koronaviru nebo je nákaza nepošle do péče intenzivistů. Pracoviště se totiž stalo dalším místem, kde zdravotníci rizikovým pacientům podávají monoklonální protilátky.

„Je na sebe třeba dávat pozor, ti pacienti jsou infekční a někteří občas ošklivě kašlou,“ upozorňuje zdravotní sestra Pavlína a podává jednotlivé části ochranného oděvu. Místní personál tvoří na první pohled dobře sehraný tým se zaběhnutou koordinací. A to přesto, že se aktuální náplň práce podobá té běžné jen velmi vzdáleně.

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Zdravotníci tvoří sehraný tým. Pacientům se před aplikací měří základní parametry, jako je tlak, puls, saturace a teplota. Sledováni jsou i poté.

Po nasazení všech ochranných pomůcek přicházíme na pokoj se čtyřmi lůžky - na každém leží pacient se zavedenou infuzí. Aplikace léčiva trvá asi půl hodiny, spolu s dalšími záležitostmi, sledováním a měřeními zabere podání monoklonálních protilátek přibližně dvě hodiny. Pacienti mohou na postelích ležet ve svém oblečení pouze s nasazenými respirátory.

„Týden zpátky jsem měl trochu rýmu a kašel. Tak jsem šel na test a řekli mi, že jsem pozitivní,“ líčí 73letý pan Miroslav. Léčbu mu lékař předepsal coby rizikovému pacientovi. „Já tomu věřím. Věřím, že mi to pomůže. Stejně jako věřím, že to očkování je potřeba. Mám dvakrát AstraZenecu, na třetí dávku jsem měl jít, ale bohužel jsem jí zatím nestačil,“ dodává.

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Monoklonální protilátky lékaři mohou aplikovat i očkovaným pacientům, kteří splňují podmínky. Často jde o seniory s přidruženými chorobami.

Třetí dávku očkování nestihl ani opodál ležící seniorní manželský pár. „Dneska jsme zrovna na tu třetí dávku měli jít. Místo toho jsme tady, to je takový paradox,“ říká žena, které doktorka po zjištění nákazy léčbu předepsala kvůli autoimunitnímu onemocnění jater a astmatu.

Podle lékaře Jana Krupičky, který má koordinaci podávání monoklonálních protilátek na starost, jsou právě senioři s přidruženými chorobami vhodnými adepty na tuto léčbu. „Typicky jde o staršího člověka, který má vícero chronických chorob. Případně pacienta se sníženou obranyschopností organismu. Často jsou to hematoonkologičtí pacienti nebo pacienti, kteří mají imunosupresivní léčbu,“ popisuje lékař.

Kvůli své chronické nemoci - roztroušené skleróze - si pro protilátky přišla i 35letá Barbora, která leží na lůžku naproti panu Miroslavovi. Na rozdíl od ostatních pacientů očkována nebyla. „Na infuze jsem zvyklá, takže mi to ani nepřijde. Po tom, co jsem zjistila, že jsem pozitivní, mi o léčbě řekla praktička a já volala své specialistce. Ta mi lék předepsala, aby mi ten covid nenadělal ještě víc škody,“ říká mladá žena.

Po aplikaci protilátek se pacienti mohou vrátit do domácí izolace a mají poměrně dobrou šanci, že se do nemocnice kvůli covidu už nevrátí. Ze studií vyplývá, že léky mohou snižovat riziko hospitalizace a úmrtí až o sedmdesát procent.

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Zdravotní sestry popisují, že se některým pacientům uleví i brzy po aplikaci léčiva. Někteří po pár dnech volají a informují je, že už je jim lépe.

„Někdy tady máme i lidi, kteří cítí úlevu hned po aplikaci. Odchází s tím, že už je třeba svaly tolik nebolí a podobně. Jindy volají druhý nebo třetí den, že už je jim lépe. Tak z toho potom máme velkou radost,“ líčí zdravotní sestra.

65 tisíc za jednu aplikaci

Vedlejší účinky se podle lékaře Jana Krupičky objevují jen vzácně. „Jde třeba o přechodné snížení krevního tlaku, které se dá poměrně dobře zvládnout infuzní léčbou. Nebo se vyskytují vzácně alergické a horečnaté reakce. Ale i ty se dají většinou zvládnout bez nutnosti hospitalizace,“ říká.

Upozorňuje však, že léčba není určená pro každého a má největší smysl právě u přesně indikovaných rizikových pacientů. A to nejen kvůli nákladům, které se pohybují okolo 65 tisíc za jednu aplikaci. Lidé by podle něj určitě neměli s očkováním váhat například proto, že se domnívají, že jim v případě nouze pomůžou právě monoklonální protilátky.

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

„Samozřejmě čím déle oheň hoří, tím větší škodu vám může napáchat,“ říká o potřebě podat léčivo co nejdříve lékař Jan Krupička.

„Zjednodušeně bych to přirovnal k hašení požáru. Když podáváme monoklonální protilátky, vždy už to bude hašení požáru, který vznikl a nějakou dobu trvá. Samozřejmě čím déle oheň hoří, tím větší škodu vám může napáchat. Když jste očkovaná, můžete infekci zarazit hned v počátku a ne až po několika dnech. V tom je očkování určitě lepší a efektivnější,“ vysvětluje lékař.

Kromě toho dodává, že podané monoklonální protilátky přetrvávají v organismu tři týdny až měsíc a fungují tedy jen na aktuální infekci. Očkování má tedy v tomto ohledu „delší trvanlivost“.

Lékař Krupička připouští, že část pacientů je za inovativní a nákladnou léčbu vděčná a dává to zdravotníkům najevo. „Většina to ale spíš bere jako samozřejmost. Potom jsou dokonce ti, kteří přichází a nevědí, co je čeká. Stalo se nám i to, že to někdo odmítl potom, co sem přišel. Což je samozřejmě komplikace, protože zabere místo někomu jinému, kdo by podání v tu chvíli potřeboval,“ dodává.

Jak dlouho ještě budou pozitivní diagnostikovaní lidé na kliniku pro speciální léčbu docházet, si zdravotní sestry podle svých slov netroufají ani odhadovat. Počítají ale s tím, že zápřah může trvat až do jara. „Možná do března. Ale už se těšíme, až to bude zase všechno normální,“ dodává jedna z nich.

+13

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované