Hlavní obsah

Duel: Žijete v minulém století. Cut-off score vyrobí z učňů nezaměstnané, kritizuje kraje EDUin

Duel: Kdo nesplní minimální bodovou hranici u přijímaček, nedostane se na školu s maturitou, navrhují kraje. (Video: Seznam.cz)

Propadlíků u maturit přibývá. Loni neuspěla zhruba desetina studentů. Kraje proto chtějí prohnat všechny uchazeče o studium s maturitou sítem jednotných přijímaček. Kdo nepřeskočí minimální bodovou hranici (cut-off score), na školu se nedostane. Zlepší to kvalitu výuky? A koho systém odřízne od vzdělání? Sledujte Duel Petra Tulpy, náměstka pro školství z Libereckého kraje, a odborníka na vzdělávání Bohumila Kartouse z EDUin.

Článek

Hejtmani si od novinky slibují méně studentů, kteří maturitu neudělají. Od spuštění státních maturit v roce 2011 jejich počet stoupl. Zatímco před osmi lety neuspělo 9,5 procenta studentů, kteří k maturitě přišli, loni to bylo už 12,3 procenta.

Pokud se ale podíváme na počet studentů, kteří k prvnímu termínu zkoušky buď nepřišli, nebo ji nesložili v řádném jarním termínu, dostaneme se k číslu 32,5 procenta za loňský rok. Právě tímto číslem argumentuje Asociace krajů.

„Zavedení cut-off score by mělo vést ke zvýšení kvality vzdělávání v maturitních oborech. Není pravda, že by ten, kdo nepřekročí minimální bodovou hranici na jedné škole, nemohl jít studovat jiný maturitní obor,“ říká v Duelu náměstek pro školství Libereckého kraje Petr Tulpa (SLK).

HLASUJTE: Jste pro zavedení minimální bodové hranice (cut-off score) pro přijetí na střední školy?
Ano, pomůže to zvýšit počet úspěšných maturantů.
65.9 %
Ne, zabrání to mnoha žákům ve studiu na střední škole.
31.6 %
Nevím.
2.5 %
Celkem hlasovalo 2093 čtenářů.

Podle odborníka na vzdělávání ze společnosti EDUin ale zavedení nepodkročitelné hranice pro přijetí na střední školy přesune zhruba 10 procent žáků do učňovských oborů bez maturity. Ze středoškolského studia se tak stane exkluzivní vzdělávání.

„Většina zástupců Asociace krajů žije ve 20. století. Tehdy 70 procent lidí pracovalo v průmyslu. Proto bylo potřeba, aby většina lidí měla střední odborné vzdělání, protože absolventi byli potřeba na socialistickém trhu práce. My už ale žijeme v úplně jiném světě. Teď 60 procent lidí pracuje ve službách a globální trend je takový, že se prodlužuje doba vzdělávání. Dnešní absolvent mnohem víc potřebuje posílit všeobecnou gramotnost. Aby se mohl celoživotně vzdělávat,“ říká Kartous.

Sociální inženýrství?

Tulpa ale odmítá, že by zavedení takzvané nepodkročitelné bodové hranice pro přijetí na střední školu bylo sociálním inženýrstvím.

„Každý stát si hlídá, to, co potřebuje pro svůj průmysl. Řemesla budou potřeba i v Průmyslu 5.0. Pokud dnes neexistuje žádná bariéra, je v současné době pro děti nástup na gymnázia a střední odborné školy s maturitou nejlehčí,“ tvrdí Tulpa.

Foto: Seznam.cz

Neúspěšnost studentů u maturit (zdroj: CERMAT).

Ve výsledcích jednotlivých typů středních škol panují propastné rozdíly. Zatímco studenti gymnázií a lyceí odmaturují v drtivé většině případů bez problému, u studentů nástavbových oborů a středních odborných učilišť jsou výsledky mizerné.

Z analýzy výsledků, která je součástí Závěrečné souhrnné zprávy k jednotné přijímací zkoušce za rok 2018, vyplývá, že zavedení cut-off score by mělo největší dopady na zájemce o nástavbové studium, zatímco počty studentů gymnázií by ovlivnilo minimálně.

Podle obecně prospěšné společnosti EDUin může zavedení cut-off score posílit už tak vysokou závislost dosaženého vzdělání na socioekonomickém statusu rodiny. Děti, které nemají dostatečné zázemí v rodině, mají menší šanci v testech uspět.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) návrh krajů zatím odmítá. Úroveň maturitního vzdělávání je podle něj nutné řešit komplexně. Nápad nepodporuje ani Svaz průmyslu a dopravy. Pokud chce stát zatraktivnit učiliště, měl by to podle průmyslníků dělat jinak. Žáci by se například měli učit pracovat s novými technologiemi.

Doporučujeme

Další zprávy

Reklama