Hlavní obsah

Kritik vlády Pirát Peksa: Hlasoval jsem proti vstupu. Do ústraní se nestáhnu

Foto: Nikol Mudrová, Seznam Zprávy

Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).

Reklama

16. 11. 18:04

Piráty jako jeden z nejviditelnějších zastánců odmítnutí vstupu do vlády nepřesvědčil, do ústraní ale neodchází. „Z pozice europoslance musím nutně komentovat politické střety, ke kterým dochází,“ říká.

Článek

Europoslanec Mikuláš Peksa patřil mezi vrcholné politiky Pirátů, kteří své kolegy před vstupem do vlády Petra Fialy (ODS) varovali. Ukončené hlasování ale ukázalo, že je ve značné menšině.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, že jen číst Pirátské fórum pro vysledování nálad členů nestačí, a že je vše daleko složitější. Stejně jako není úplně jednoduché vyvolat hlasování například o odchodu z vlády.

Co zřejmě rozhodlo, že Piráti schválili vstup do vlády s tak jasnou většinou, a co slíbil Ivan Bartoš straníkům ohledně své kumulace funkcí?

Řeknete, jak jste nakonec hlasoval?

Hlasoval jsem proti. Byl jsem součástí menšiny, která měla opačný názor, nicméně respektuji výsledek tak, jak vyšel.

Co pro vás osobně ten výsledek znamená?

Vcelku nic zvláštního, je normální, že uvnitř strany existují různé názory. Já jsem jeden ten názor artikuloval nahlas, ale u nás se názorové většiny dynamicky přelévají, takže lidé, co spolu hlasovali v jednom hlasování, můžou mít odlišné názory v jiných hlasováních, a naopak.

Pokud je mi známo, tak neexistuje žádná černá listina lidí, se kterými by měli problém Piráti jako strana. Můžeme se bavit o tom, že existují lidé, ke kterým má buď Olga Richterová nebo Mikuláš Peksa nebo jakýkoliv jiný Pirát výhrady. Doufám, že koalice Spolu bude respektovat, s čím kandidovala do voleb, to znamená, že tam budou nominováni lidé slušní a s jasnou hodnotovou orientací na současnou Evropu, a k žádné nominaci, která by mohla být zpochybňována, nedojde.
Mikuláš Peksa

Myslela jsem něco takového, že byste se například stáhl a řekl si, že dáte svým kolegům nějaký čas, ať ukáží, zda to je správná cesta.

To bezpečně nemůžu. Z pozice europoslance musím nutně komentovat politické střety, ke kterým dochází. Liberálně konzervativní střet neprobíhá jen v českém parlamentu, ale i v tom evropském.

Přiznám se, že jako čtenářku Pirátského fóra mne přes osmdesát procent hlasů pro vládu překvapilo. Jak si to vysvětlujete?

Podobně jako v normálních volbách je i pirátský elektorát segmentovaný. Část lidí na fórum vůbec nechodí, část se vyskytuje na jiných chatovacích platformách a podobně. Diskuze na fóru neznamená jednolitý průřez celou stranou, ale jen jednu z názorových bublin. Pokud nesledujete ty ostatní, tak nemáte reprezentativní informace, jak strana funguje.

Nedávno ale Vojtěch Pikal – o kterém předpokládám, že stranu zná dobře – říkal, že to vidí 50 na 50. Mohlo tak silně směrem „pro vládu“ zapůsobit, že se Jakub Michálek vzdal nominace na ministra?

Je pravda, že technický problém kumulace funkcí vyvolal obavy. Historicky jsme to kritizovali a řada členů explicitně říkala, že pokud se ten problém nevyřeší, tak budou hlasovat proti. Díky kroku, ke kterému se rozhodl, se nálada uklidnila a posunula se směrem, který vidíte.

Tím, že celostátní fórum odhlasovalo vstup do vlády, je uzavřena diskuze i o kumulaci funkcí předsedy Bartoše?

Technicky vzato není. Ivan učinil jednoznačný závazek ve vztahu ke straně, a to kumulaci funkcí vyřešit pomocí klouzavého mandátu. Je to provizorní řešení, ale myslím, že je dobré. Je potřeba ještě ověřit, jestli toto provizorium je konformní s vnitrostranickými předpisy, což je věc revizních orgánů. Ale takovéto řešení s ohledem na dobrou vůli by mohlo být průchozí a já necítím potřebu ho jakkoliv napadat.

A v Ústeckém kraji již nebude vadit, že Bartošovi náhradníci jsou hned dva kandidáti STAN?

To je asi ten důvod, proč v danou chvíli preferuji řešení, které bylo vybráno.

Proč Ivan Bartoš může a Jakub Michálek nemůže?

Vnímám, že je důležité, aby předseda strany měl páku na prosazování stranické politiky a má ve vládě být. Co se týče ostatních poslanců, tak s ohledem na to, kolik jich máme, je účelné, abychom náš vliv v Poslanecké sněmovně maximalizovali, a ty poslance zbytečně nerozptylovali jinými aktivitami. To je právě smyslem principu kumulace funkcí.

Foto: Seznam Zprávy

Pravděpodobná sestava příští vlády.

Ale není tedy čas na změnu kodexu, aby předseda měl zajištěno, že může být ve Sněmovně i ve vládě? V budoucnu se může podobná věc opakovat.

Vzhledem k tomu, že celostátní lídr je automaticky kandidátem na premiéra, tak by to dávalo smysl, u něj jediného mít tam výjimku. Jinak má smysl mít co nejvíc lidí zapojených do činnosti strany. Zde platí čím více, tím lépe.

Za čtyři dny se roztočila debata o tom, jak často budou Piráti hlasovat o vládě. Můžete vysvětlit, kdy a jak často může fórum hlasovat například o odchodu z vlády?

Celostátní fórum má sice technicky pravomoc jednat o všem, protože je to nejvyšší orgán strany, ale v praxi to funguje tak, že celostátní fórum schválí strategický dokument a volení funkcionáři podle něj jednají. Dává jim zadání, co mají dělat, ale nesnaží se je mikromanažerovat. V Evropském parlamentu řešíme při každém plenárním zasedání několik set pozměňovacích návrhů a jako europoslanci porovnáváme, zda jsou v souladu s naším programem. Je to naše zodpovědnost a fórum by nám mohlo vyčinit zpětně. Co se budoucích pirátských ministrů týče, tak tam to bude probíhat analogicky.

Kdo a kdy může vyvolat hlasování, aby Piráti odešli z vlády? Kdy brát vážně, že někdo na Pirátském fóru napíše, že je čas vládu opustit.

Aby se jednání vůbec zahájilo, je potřeba spustit online petici, pod kterou se musí podepsat druhá odmocnina z celkového počtu členů, což je teď zhruba 70 lidí. A pak musí být více podporovatelů petice než jejích odpůrců. Zahájit samotné jednání tedy vyžaduje určitou kolektivní vůli.

Kolik času je na sbírání pro a proti třeba?

Není to časově limitováno, obvykle to trvá celkem dlouho. Máme vypozorováno, že máme ve straně jakousi stabilizační skupinu lidí, a výsledky se tak rychle a náhodně nemění.

Máte také jako Olga Richterová jména, kdo by ve vládě neměl být?

Pokud je mi známo, tak neexistuje žádná černá listina lidí, se kterými by měli problém Piráti jako strana. Můžeme se bavit o tom, že existují lidé, ke kterým má buď Olga Richterová nebo Mikuláš Peksa nebo jakýkoliv jiný Pirát výhrady. Doufám, že koalice Spolu bude respektovat, s čím kandidovala do voleb, to znamená, že tam budou nominováni lidé slušní a s jasnou hodnotovou orientací na současnou Evropu, a k žádné nominaci, která by mohla být zpochybňována, nedojde.

Pokud v očích Pirátů dojde, co pak?

To je na jednání koaliční rady. Ale myslím, že Petr Fiala je v kontaktu s předsedy stran, aby zajistil, že nominace bude vyhovovat tomu, co vláda slíbila. Je to i v jeho zájmu předvést se jako silný lídr, který dokáže koaliční strany odstřihnout od korupční minulosti, byla-li.

Že proti vstupu do vlády silně vystupovali hlavně europoslanci, to je náhoda?

K nesouhlasu se vyslovili i senátoři.

Ale třeba paní senátorka Šípová není členka, takže nehlasovala.

Nehlasovala, ale nesouhlas deklarovala. Z pohledu europoslanců je podle mne zásadní, že liberálně konzervativní střet probíhá i v evropském parlamentu. Například bavíme-li se o zákazech potratů v Polsku, tak pozici, kterou hájí čeští konzervativní poslanci, nemůžu nikdy přijmout za svou.

Myslíte, že společný podíl na vládě v Česku nějak změní vaši politiku v Evropském parlamentu?

Koaliční smlouva, jak je napsaná, činnost europoslanců nezmiňuje, a to právě z toho důvodu, že konzervativní strany jsou v konzervativních frakcích a my jako liberálové v liberálních. Naše východiska jsou dramaticky odlišná a není prostor pro koordinaci.

Sbližování s panem Zahradilem nebo dohoda o neútočení na sebe se tedy předpokládat nedá.

Obávám se, že to nepřipadá v úvahu. S panem Zahradilem máme v zásadě ten luxus, že můžeme vyjadřovat své názory v podstatě bez ohledu na dění v české Poslanecké sněmovně.

A jak si myslíte, že se současné dění odrazí v české zahraniční politice? ODS bude mít premiéra, Piráti ministra zahraničí. Nečekáte spory?

Pirátská strana ve svém programu přistupuje férově ke všem zahraničním partnerům, ale zároveň se orientujeme na liberální a demokratické země po celém světě. Věřím, že tento postoj budeme prosazovat i v rámci vlády, a pevně doufám, že nedojde k tomu, že bude ze strany koalice Spolu narušován. Jako problematické bych třeba viděl, pokud by se vláda příliš orientovala českou zahraniční politiku na Višegradské uskupení a konzervativní režimy ve východní Evropě. Tam je problém jak s fungováním právního státu, tak s dodržováním lidských práv, například jak jsem zmiňoval ženská práva. Tam bychom se střetli. Pevně doufám, že v tomto směru nebude na ministra zahraničí vyvíjen přehnaně agresivní nátlak.

Jaké máte vztahy s Janem Lipavským, souzníte?

Dá se říci velmi dobré. Spolupracujeme od roku 2016, kdy jsem byl vedoucí zahraničního odboru Pirátů. Byl jeden z mých zástupců a tedy celkem úspěšně dlouhodobě spolupracujeme.

Podle toho, jak ho znáte, může být hradbou proti euroskeptikům z řad ODS? Dokáže to ustát?

Jako základ toho, abychom prosazovali ve vládě liberální postoje, je velmi dobrý. K Honzovi Lipavskému mám velkou úctu, protože jde do těžké situace a bude muset liberální postoj hájit proti poměrně značné přesile. Ale věřím, že to zvládne.

V lednu budou Piráti volit nové vedení, chystáte se do něj kandidovat?

Jsem předsedou Evropské pirátské strany a přiznám se, že mne to docela dost vytěžuje, takže nemám potřebu si přidávat další úkoly.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované