Příběhem maďarského rappera začíná Jeden svět. Uvede filmy o Íránu i Izraeli

Pořadatelé jej na slavnostním ceremoniálu v prostoru Pražské křižovatky zahájí předáním ceny Homo homini za obhajobu lidských práv. Ocenění obdrží jedna z hlavních postav běloruské opozice, devětašedesátiletý politický vězeň Mikalaj Statkevič. Ten se po šesti letech v žaláři dostal minulý měsíc na svobodu poté, co prodělal mozkovou mrtvici a strávil několik týdnů ve vězeňské nemocnici.

Následovat bude v kině Lucerna světová premiéra maďarského snímku Tak to mělo bejt. Do české metropole jej osobně přijede uvést hlavní hrdina, dvacetiletá rapová hvězda Pogány Induló. „Kouzlo snímku spočívá jednak v dynamickém střihu, který ladí k Pogányho tvorbě, ale také v přístupu ke zobrazení jeho osobnosti, respektive osobností, které se neustále mění,“ uvedl vedoucí programového oddělení Tomáš Poštulka.

Podle něj film poukazuje na složitost sebedefinice v moderním světě, roztříštěnou pozornost a těžkosti, které přináší sláva v mladém věku. „Vše doplňuje pozadí orbánovského Maďarska, kde se cenzura upevňuje v každém aspektu života,“ dodává Poštulka. Rapper trpící poruchou pozornosti ADHD své stavy potlačuje užíváním drog a konzumací alkoholu. S nově schváleným maďarským zákonem o držení a propagaci drog se však stává terčem politiků.

Již 28. ročník festivalu Jeden svět uvede více než stovku filmů, od dokumentů přes hrané počiny po projekty využívající virtuální realitu. V Praze bude přehlídku do 19. března hostit deset biografů, následovat mají ozvěny v dalších sedmi kinosálech. Po celém Česku akce potrvá do 24. dubna. Letos se Jeden svět koná v rekordních 60 městech.

„V době, kdy kolem sebe cítíme rostoucí napětí, chceme vytvářet místo, kde se dá mluvit otevřeně a svobodně. Místo, kde můžeme sdílet své zkušenosti, pojmenovávat bezpráví, dodávat odvahu a připomínat, že lidská práva se denně dotýkají nás všech,“ říká ředitel festivalu Ondřej Kamenický.

Hlavní soutěžní sekce propojuje naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra. Například snímek Liška a růžová luna vypráví o šestnáctileté Afghánce, jež si natáčí jak vlastní pokusy utéct za matkou do Evropy, tak i modřiny po útocích svého násilného partnera.

Protagonistkou íránského filmu Projet přes překážky je svobodomyslná motorkářka, která byla v konzervativní společnosti jako první žena zvolena do zastupitelstva. Nyní se snaží bránit mladé dívky před dětskými sňatky nebo burcovat ženy, aby se nebály jít k volbám.

Běloruský dokument Spolu svářeny vypráví o mladé svářečce žijící s matkou, která je závislá na alkoholu a nedokáže se postarat o svou druhou dceru.

Izraelský hraný film Ano sleduje morálně rozpolceného hrdinu, jenž po teroristických útocích palestinského hnutí Hamás ze 7. října 2023 dostane za úkol složit novou, bojovnější hymnu židovského státu. Navzdory svému přesvědčení ji přijme, protože musí živit rodinu.

Dokument Dráha ze Sarajeva se zaměřuje na trojici dospívajících kluků v poválečném Sarajevu. Svépomocí opravují zdejší bobovou dráhu a trénují na olympiádu. „V zemi prolezlé korupcí ale rychle docházejí peníze i síly a časem se kromě posprejovaného betonového koryta dráhy začínají bortit i sny některých hrdinů,“ uvádí anotace.

Celovečerní dokument Bojovníci světla nahlíží do komunity, kterou v Německu vybudoval takzvaný wellness influencer. Vizuálně opojný film Voda, co mě drží pod vodou zprostředkovává pohled do temných hlubin oceánu, kam se sám člověk nedostane.

Pořadatelé vyzdvihují také hraný film tuniské režisérky Kaouther ben Hania nazvaný Hlas Hind Radžab, který je aktuálně nominovaný na Oscara a příští týden zamíří do distribuce po celém Česku. Dobrovolníci Červeného půlměsíce v něm přijímají tísňové volání. Šestiletá dívka uvízla v autě pod palbou v Pásmu Gazy a prosí o záchranu. Humanitární pracovníci se ji snaží udržet na lince a zároveň k ní vypravit sanitku.

Filmy jsou rozdělené do čtyř soutěžních sekcí, které doplňuje osm nesoutěžních programových bloků věnovaných tématům jako hrdinství všedního dne, klima nebo technologické hrozby. Ani letos nebudou chybět dopolední projekce pro základní i střední školy pod hlavičkou vzdělávací platformy Jeden svět na školách.

K hostům festivalu patří ukrajinská dokumentaristka a bývalá vojačka Alisa Kovalenko, která ve snímku Po stopách otevírá téma traumatu ukrajinských obětí válečného sexuálního násilí, nebo íránský dokumentarista Nima Sarvestani. Ten ve filmu Před komisí smrti hledá spravedlnost pro svého bratra, popraveného teokratickým režimem.

Přijede také Stella Nyanzi z Ugandy, bojovnice za lidská práva a protagonistka dokumentu Žena, která dráždila leoparda. Úspěšný bulharský režisér Stefan Komandarev osobně uvede svou novinku Made in EU, kriticky nahlížející na pracovní podmínky v moderní Evropě.

„Kdo by si myslel, že film situovaný do doby covidu nemá o dnešku už co říct, hodně se plete,“ napsala o něm dramaturgyně Kamila Dolotina. Podle ní se krize, jakou společnost zažila za pandemie koronaviru, zatím nedočkala hlubší reflexe.

Loňský ročník Jednoho světa vyhrál snímek Písně o zemi v plamenech ukrajinské režisérky Olhy Zhurba. Cenu poroty Mezinárodní soutěže za režii si odnesla hongkongská režisérka Elizabeth Lo za film Krotitelka milenek. Pražská část festivalu zaznamenala více než 22 tisíc diváků, Jednoho světa na školách se pak zúčastnilo 17 tisíc žáků a studentů.