Hlavní obsah

S minimem prostředků a maximem fantazie. V Plzni hrají Jakuba a jeho pána

Foto: Profimedia.cz

Jeviště připomíná vesnickou jarmareční scénu. Na snímku jsou Martin Stránský jako pán a Jaroslav Matějka v roli Jakuba.

Plebejského sluhu a jeho pána čeká dlouhé putování. Cestu bez koní si krátí vyprávěním milostných, veselých i dojemných historek.

Článek

Novou inscenaci skeptické komedie Jakub a jeho pán od Milana Kundery uvedlo uplynulou sobotu plzeňské Divadlo J. K. Tyla v režii Adama Doležala. Hlavních rolí se zhostili Jaroslav Matějka jako Jakub a Martin Stránský v roli jeho pána. Nejbližší reprízy ve Velkém divadle následují 17. a 30. prosince.

Kundera se při psaní inspiroval Jakubem Fatalistou a jeho pánem, románem francouzského osvícenského autora Denise Diderota z 18. století. „Výzvou je podat ten nádherný text tak, aby z něj nebyla nuda. Hra je totiž prošpikovaná skvělými filozofickými myšlenkami a byla by velká škoda, kdyby diváky nakonec nebavila,“ říká představitel jedné z hlavních rolí Stránský.

Jakubem a jeho pánem vzdal Kundera, jenž žil v letech 1929 až 2023, poctu rozkoši z vyprávění, říká režisér. Podle něj hra přirozeně spojuje humor s filozofickým tónem. „Je to road movie bez cíle, vyprávění, které se neustále vrací samo k sobě. Hra se ptá, kam vlastně jdeme. A zda není vpřed úplně všude,“ interpretuje to Adam Doležal.

Návrh scény svěřil scénografce Agnieszce Páté Oldak, která vyšla z Kunderovy původní představy hrát jednoduše, s minimem prostředků a maximem fantazie. Jeviště připomíná vesnickou jarmareční scénu s jediným moderním prvkem, jímž je světelný nápis l’amour, francouzsky láska. Atmosféru doplňuje živá kapela. „Kunderův text je natolik silný, že potřebuje jen místo, kde se může svobodně vyprávět,“ myslí si Doležal.

Foto: Profimedia.cz

Jaroslav Matějka v roli Jakuba a Eliška Vocelová jako Justina.

Milan Kundera patřil k nejvýznamnějším a nejpřekládanějším českým autorům 20. století. Napsal tři divadelní hry: Majitele klíčů, Ptákovinu a právě Jakuba a jeho pána, které dokončil v roce 1971 už po emigraci do Francie. Tam pak strávil velkou část života.

Světovou premiéru měla hra roku 1975 v ústeckém Činoherním studiu, tehdy však z politických důvodů ještě bez Kunderova podpisu. Tuto inscenaci režíroval Ivan Rajmont, který do hlavních rolí obsadil Jiřího Bartošku a Karla Heřmánka.

Z imaginativní komedie o radosti z vyprávění se postupně stal jeden z nejhranějších současných českých divadelních textů, poznamenává dramaturgyně Klára Špičková. „Kundera se s láskou vysmívá lidské pošetilosti. Skepticky přemýšlí nad tím, co je psáno tam nahoře, a zda jsme jako divadelní postavy napsáni dobře, či nikoli,“ uvedla.

V plzeňské inscenaci kromě Matějky a Stránského hrají Jana Ondrušková, Jan Maléř, Nicole Tisotová, Eliška Vocelová, Matyáš Darnady, Michal Štěrba, Jana Kubátová, Marek Mikulášek či David Kubát.

Doporučované