Článek
S odkazem na název je vidět jen malá část sochy, zbytek se nachází pod zemí. Galerie chce tímto způsobem kultivovat veřejný prostor. „S městem máme velice dobrou spolupráci. Co dva roky chceme v Humpolci do veřejného prostoru umístit umění. Ať je to cokoli, ale socha se samozřejmě nabízí,“ říká ředitelka instituce Martina Hončíková.
Už dva roky břeh humpoleckého rybníka Dvorák zdobí socha Dlask a Mlask od dvojice umělců Jiřího Franty a Davida Böhma. Osobitě Humpolec ozvláštnil i objekt Richarda Loskota v Žižkově ulici. Jeho umělecká zastávka představuje variaci na přístřešky zastávek městské hromadné dopravy, která ale Humpolcem nejezdí. Místo jízdních řádů tak vývěsní tabule nabízí místo pro tvorbu žákům základní umělecké školy nebo účastníkům výtvarných dětských táborů.
Betonové sousoší Jedno procento od skupiny Rafani znázorňuje rodinu. Výjev objímajícího se páru se třemi malými dětmi si v neděli nejprve prohlédly desítky lidí. Krátce po odhalení sochy ji pak přítomní včetně členů skupiny Ondřeje Brodyho a Davida Kořínka začali zahazovat hlínou. Nakonec nad povrchem zbyla jen temena hlav rodičů a otcova ramena čnící v úrovni skloněné hlavy. V trávě by se měla jevit jako oblé kameny.
Interpretaci nechávají umělci na divácích, může to být ale třeba symbol toho, že se věci ve společnosti mění a mizí z povrchu země.
Rafani se na umělecké scéně pohybují přes 20 let. Do povědomí se dostali mimo jiné díky politicky a společensky angažovanému umění. Jejich díla bývají často konfrontační.
Aktuální výstava skupiny v Humpolci se jmenuje Všichni mají nárok na všechno. „Rafani svoje věci nikdy nevysvětlují, ale samozřejmě je tam určitý příběh, poselství. Lidé by měli výstavu opouštět s více otázkami, než s jakými na ni přišli,“ uvádí ředitelka Hončíková.
Přehlídka vznikala mimo jiné s použitím umělé inteligence, která byla zapojena také do tvorby katalogu. „Přispívala ke vzniku konceptů, vizuálních struktur i textů do katalogu. Stala se součástí našeho myšlení i procesu a pomáhala nám formulovat, navrhovat, zpochybňovat i konkretizovat. Její přítomnost výstavu nezeslabuje, ale naopak ji činí vrstevnatější a otevřenější vůči světu, který není jen lidský,“ uvedli umělci.
Zóna pro umění 8smička vznikla v Kamarytově ulici u městského parku Stromovka díky stejnojmennému nadačnímu fondu z bývalé textilní továrny. Galerie poprvé otevřela na jaře 2018. Jedním z jejích cílů je přivést na Vysočinu soudobé umění a propagovat ho prostřednictvím výstav či doprovodných programů.
