Článek
Novou inscenaci klasické situační komedie italského dramatika Carla Goldoniho z roku 1745 tento pátek uvede Činoherní studio v Ústí nad Labem netradičně s ženou v hlavní roli. Truffaldina ztvární Marie Machová, kterou zdejší diváci znají z Pipi Dlouhé punčochy.
Do novinky obsadil slovenský režisér Šimon Spišák i další ženy, například Simonu Hábu Zmrzlou nebo Lucianu Tomášovou. Nejbližší reprízy následují 18. a 19. ledna.
Tvůrci se chytili motivu hrdiny, jenž musí skloubit dvě práce. Spatřují v tom podobnost k dnešku, kdy někteří lidé také nevyžijí pouze z jednoho zaměstnání. „Goldoni psal Truffaldina jako člověka poháněného nízkými pudy a chutěmi, náš Truffaldino má sice také hlad, ale druhou a možná i třetí nebo čtvrtou práci nebere čistě z materiální nouze,“ říká nová dramaturgyně ústecké scény Veronika Linka.
Podle divadelníků se inscenace strefuje do kultu práce, zdůrazňuje rostoucí majetkové nerovnosti a dotýká se také jiných soudobých témat, jako jsou mocenské struktury, nerovnost pohlaví nebo postavení člověka na trhu práce.
Zřejmě se tak bude jednat o hodně jiné pojetí hry, kterou česká veřejnost zná především díky populární inscenaci pražského Národního divadla, v níž 22 let účinkoval Miroslav Donutil.
Na začátku hry Beatrice převlečená za svého mrtvého bratra Federica přijíždí do Benátek. Se sluhou Truffaldinem hledá vlastního snounebce Florinda, který jí v souboji zabil bratra a utekl. Florindo skutečně dorazí do Benátek a rovněž si najímá mazaného, avšak zároveň přihlouplého Truffaldina jako sluhu. Práce pro dva pány naráz dává vzniknout jedné komické situaci za druhou. O přestrojené Beatrici ví jen hostinský Brighella, toho ale dotyčná uprosí, aby její hru hrál také a neprozradil ji.
„Beatrice a Brighella, postavy žen převlečených za muže, jsou nositelkami určitých témat a komentováním svých převleků se stávají komentářem k těmto tématům,“ poznamenává režisér Spišák. Pojetí postavy Truffaldina podle něj naopak zobrazuje skrytou hodnotu ženské práce.
Nové nastudování převlekové komedie vychází ze situační komiky typické pro žánr commedia dell'arte, což byl druh improvizovaného divadla renesanční Itálie populární v 16. a 17. století. Přesto autoři ústecké inscenace obracejí pozornost především k dnešku. Herci neoblečou tradiční divadelní masky ani károvaný harlekýnovský kostým, autoři nicméně slibují výraznou výtvarnou stylizaci.
Kostýmy navrhla Petra Vlachynská, o scénu se postaral Karel Czech, vše doplní hudba Jindřicha Čížka.
Činoherní studio se v aktuální 54. sezoně vypořádává s klasickými tituly optikou dneška a zároveň chce mluvit o vážných věcech s humorem. Divadlo nově vede režisér Michal Hába známý otevřeně levicově politickou tvorbou. S novým ředitelem Michalem Somošem chtějí v severočeském městě vybudovat scénu, která bude vstupovat do aktuálních společenských debat.
