Článek
Krátce před svými 96. narozeninami tuto sobotu v Mnichově zemřel dirigent Christoph von Dohnányi. S odvoláním na manželku o tom informovala agentura DPA, která jej označuje za jednoho z nejvýznamnějších dirigentů své generace.
Německý umělec se měl původně stát právníkem, nakonec ale jeho životem byla hudba. Dirigoval v nejslavnějších operních domech světa a naživo či v nahrávacím studiu řídil většinu nejuznávanějších těles v Evropě i USA.
Čtyřikrát vystoupil také v Praze, naposledy roku 2015 na festivalu Dvořákova Praha. S českou hudbou se Dohnányi setkával celý život, především s tvorbou Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany.
Narodil se 8. září 1929 v Berlíně do antifašistické rodiny, jejíchž několik členů později prošlo koncentračními tábory. Otce popravili nacisté v táboře Sachsenhausen, matka byla sestrou evangelického teologa Dietricha Bonhoeffera, kterého taktéž zavraždili nacisté.
Po druhé světové válce Dohnányi studoval nejprve krátce práva, poté skladbu, dirigování a hru na klavír v Mnichově. V roce 1952 odešel do USA, kde žil jeho dědeček, původem maďarský skladatel Ernst von Dohnányi. Později se vrátil do Německa, koncem 60. let působil jako šéf opery ve Frankfurtu, v letech 1977 až 1984 vedl Hamburskou státní operu.
Poté stanul v čele Clevelandského orchestru, kde nahradil Lorina Maazela a tělesu pomohl etablovat se na světové scéně. Dohnányi v Clevelandu pracoval v letech 1984 až 2002, než jej nahradil současný šéf Franz Welser-Möst.
V roce 1997 byl jmenován šéfdirigentem londýnského Philharmonia Orchestra, jehož se pak stal doživotním čestným dirigentem a roku 2015 s ním na Dvořákově Praze uvedl skladby Albana Berga, Charlese Ivese a Franze Schuberta.
Po roce 2000 vedl Christoph von Dohnányi ještě čtyři roky Symfonický orchestr Severoněmeckého rozhlasu v Hamburku. Také s ním přijel do české metropole, na pozvání festivalu Pražské jaro vystoupili v Obecním domě. „Jakmile si všimnete, že nemůžete jít dál, měli byste přestat,“ řekl tehdy dirigent, jehož den narození se shodoval s narozením Antonína Dvořáka.