Hlavní obsah

Kvůli koronaviru chybí peníze na výplaty. Jedna firma se ale raduje

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

19. 2. 15:53

Počet firem v Číně, které snížily výši mezd, odložily datum výplaty nebo dokonce zcela zastavily vyplácení zaměstnanců, rychle roste. Společnosti argumentují nucenou pracovní pauzou, kvůli které nemají z čeho pokrýt mzdové náklady. Existují však firmy, které na šířící se epidemii naopak vydělají. A nejsou to jen výrobci roušek.

Článek

Celý problém s vyplácením mezd odstartovala vyhláška čínských úřadů, které pozastavily provoz většiny tamních firem, továren a kanceláří. Důvodem bylo opatření proti potenciálnímu šíření nebezpečné epidemie, která si v současnosti vyžádala už více než 2000 životů. Nákupní centra i restaurace proto zejí prázdnotou, divadla a zábavní parky byly uzavřeny a výrazně limitováno je i cestování po pevninské Číně.

Preventivní opatření proti nákaze má přímé důsledky pro podnikání. Například zaměstnanci zábavního parku Lionsgate Entertainment World v Ču-chaj byli vyzváni k tomu, aby se připravili na neplacenou dovolenou.

„Týden neplacené dovolené je velmi bolestivý,“ uvedl i Jason Lam, dvaatřicetiletý kuchař z luxusní restaurace v Hongkongu. „Nemám dost příjmů na pokrytí svých výdajů za tento měsíc,“ postěžoval si.

Je příliš brzy na to mluvit o přesných číslech a konkrétním počtu zaměstnanců, kterým nebyla kvůli epidemii koronaviru vyplacená plná výše mzdy. Podle průzkumu čínského webu Čao-pchin, ze kterého Seznam Zprávy čerpaly, dostalo menší mzdu třicet procent z celkového počtu 9500 respondentů – zaměstnanců firem na území Číny.

Horší než SARS

Web Čao-pchin současně informoval, že podle jeho zjištění se první týden po prodloužených novoročních svátcích do zaměstnání vrátilo pouhých 17 procent zaměstnanců oproti stejnému období před rokem. Výsledky průzkumu dokládají, jak těžce byl zasažen nestabilní čínský soukromý sektor – nejrychleji rostoucí část druhé největší ekonomiky světa.

„Koronavirus může zasáhnout čínskou spotřebu tvrději než SARS před 17 lety,“ řekl Chang Shu, hlavní ekonom společnosti Bloomberg Intelligence.

Podle právníka Edgara Choia, autora knihy „Obchodní právo v minutě“ a spravovatele účtu právní rady na WeChat, je pro společnosti, které si nevydělávají dost na pokrytí mezd, přípustné pozdržet platy. Nakonec však zaměstnancům musí doplatit peníze, které jim dluží.

Upozorňuje však na skutečnost, že je to současně obrovská příležitost pro zaměstnavatele cizinců, kteří neovládají čínský jazyk ani tamní zákony, aby s jejich příjmy manipulovali. „Je to snadná příležitost k jejich šikaně,“ říká.

Firma, která neplatí

Jednou z firem, která nezvládá platit své zaměstnance, je Foxconn Technology Group, která vyrábí mimo jiné iPhony pro společnost Apple. Stejně jako ostatní firmy musel Foxconn během svátku čínského Nového roku dočasně zavřít své závody vyrábějící elektroniku. Navzdory tomu, že se posléze rozhodl část svých výrobních linek odstavit a místo nich spustil produkci ochranných masek, jejich zisky na výplaty nestačí.

Do čínského výrobního závodu Foxconn na elektroniku se minulé pondělí vrátilo kolem 16 tisíc zaměstnanců. Agentura Reuters uvedla, že se jedná o méně než 10 procent pracovníků. Zaměstnanci, kteří se do závodu ještě nevrátili, dostávají podle informací dostupných na webu Bloomberg přibližně třetinu toho, co by si vydělali v běžný pracovní měsíc.

Mezi širší snahy čínských úřadů, jak pomoci firmám zůstat nad vodou, patří například poskytování půjček za nižší ceny. Platí to zejména pro malé podniky.

Samsung se raduje

Kdo by ale naopak mohl z nastalé situace těžit, je jihokorejský výrobce chytrých telefonů Samsung Electronics. Jeho největší konkurent, americký Apple, v úterý oznámil komplikace s výrobou iPhonů. Samsung ovšem vyrábí více než polovinu svých telefonů ve Vietnamu, kde má koronavirus na výrobu zatím jen omezený vliv, uvedla agentura Reuters.

Minulý týden před slabými tržbami varoval i čínský výrobce Xiaomi. Firma Huawei, další velký čínský konkurent Samsungu, zatím problémy s výrobou nehlásí, analytici však očekávají, že bude mít rovněž vážné potíže.

Mnoho čínských a zahraničních firem už začalo své výrobní závody v Číně, které byly kvůli epidemii v nečinnosti několik týdnů, znovu otevírat. Nedostatek zaměstnanců a další problémy ale v mnoha případech způsobují, že výroba je minimální.

Koronavirus a jeho ekologické dopady

Dopady koronaviru na energetickou náročnost země a emise se teprve začínají projevovat. Poptávka po elektřině a průmyslová produkce ovšem zůstávají v celé řadě ukazatelů výrazně pod obvyklou úrovní, mnohé jsou nejnižší za několik let.

Konkrétní dopady koronaviru na výrobu v Číně

Využívání uhlí v elektrárnách vykazuje denní údaje na čtyřletém minimu.

Provozní sazby ropných rafinerií v provincii Šan-tung jsou nejnižší od roku 2015.

Výroba klíčových ocelových výrobků je na nejnižší úrovni za posledních pět let.

Domácí lety klesly až o 70 % ve srovnání s minulým měsícem.

Úroveň znečištění ovzduší NO2 (oxid dusičitý) nad Čínou klesla oproti stejnému období loňského roku o 36 procent.

Všechna opatření, která se vážou k nákaze, vedla ke snížení produkce v klíčových průmyslových odvětvích o 15 až 40 procent. Je pravděpodobné, že to během posledních dvou týdnů znamenalo minimálně o čtvrtinu nižší produkci emisí CO2 v zemi.

Ve stejném období – tedy kdy se aktivita firem po čínském Novém roce obnovila – roku 2019 Čína vypustila přibližně 400 milionů tun CO2, což znamená, že virus mohl do dnešního dne snížit globální emise o 100 milionů tun CO2. Klíčovou otázkou je, zda jsou dopady přetrvávající, nebo zda budou vyrovnány – nebo dokonce zvráceny – reakcí vlády na krizi.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené