Hlavní obsah

Lehkomyslní Češi? Ne, ze zítřka máme naopak největší obavy

Foto: Getty Images

Jenom desetina Čechů si v létě myslela, že se situace zlepší.

Reklama

2. 11. 2020 12:30

Žádný z evropských národů nebyl v létě o špatných vyhlídkách do příštích dvanácti měsíců přesvědčen tak skálopevně jako Češi.

Článek

Příběh o bezstarostných Češích, kteří nezodpovědným letním chováním přivolali druhou vlnu koronaviru, dostává trhliny.

Právě publikovaný průzkum Eurobarometr ukazuje, že Češi měli v létě mezi Evropany největší obavy z budoucnosti.

Z dat, která výzkumníci sbírali na přelomu července a srpna, vyplývá, že jenom desetina zdejších občanů tehdy věřila, že by se celkové poměry ve společnosti, ekonomický vývoj i poměry na pracovním trhu měly zlepšit.

Naopak zhruba polovina očekávala zhoršení a podle těch zbývajících se nic nezmění. O málo mírnější skepsi prozrazují Nizozemci, Belgičané a Slovinci.

V úvahách, jak se zlé časy projeví v jejich soukromých záležitostech, se obyvatelé Česka tak hluboko do pesimismu nepropadli. Zlepšení osobního života vcelku, finanční situace i pracovních poměrů opět čeká jen desetina z nich, avšak jenom pětina se obává, že to bude horší.

Pokud jde o osobní život, v tom se Češi příliš nevymykají a prostě patří do třetiny pesimistických Evropanů. Ve vyhlídkách na vlastní práci a finanční situaci to však vidíme spolu s Portugalci a Řeky nejvíc černě.

Informace o tuzemské skepsi jsou dost časté, aby se připisovaly tradiční české nátuře. V rozporu s tím však Češi ještě před rokem patřili v evropském srovnání k optimistům. Pak však zasáhl koronavirový šok a došlo k neobvykle prudkému poklesu nálady. Rychleji se data z Eurobarometru zhoršila jen Portugalcům, kteří ovšem měli na podzim ještě lepší náladu než tuzemské obyvatelstvo.

Právě srovnání s Portugalci a v menší míře také s Řeky, Kypřany a Bulhary upozorňuje na jednu zvláštnost v našem chování.

Na podzim roku 2012 vládly v Evropě ještě větší obavy z budoucnosti než dnes, ty největší Češi opět sdíleli se zmíněnými národy. V mezidobí, tedy v časech prosperity, se v těchto zemích rozšířil optimismus a o to větší pád pak způsobila pandemie. Tím o sobě zmíněné národy prozrazují, jak snadno se dají ovlivnit vnějšími okolnostmi.

Přesto se superopatrní Češi stali v celé Evropě terčem kritiky za svou letní lehkomyslnost, která přivolala tzv. druhou vlnu covidu. Eurobarometr nabízí výklad, podle kterého Češi a například také Němci patřili do skupiny národů, které si v létě pochvalovaly výkony svých vlád během jarní války s koronavirem, zároveň se však obávaly, že přísný lockdown zbytečně poškodil ekonomiku.

Na jaře si tedy zdejší občané mimořádnou přísnost v boji s pandemií vyžádali, avšak už v létě při odpovědi na otázku, jaké jsou dvě největší hrozby pro danou zemi, jmenovalo pouze šestnáct procent Čechů ohrožení zdravotního stavu.

O procento bohorovnější byli jen Němci, naopak návratu koronaviru se bála víc než polovina Španělů, Portugalců, Slovinců nebo Irů. Tuzemské obavy z epidemie byly tak velké, že jsme je raději potlačili a prohlásili se v boji s koronavirem za vítěze. Nejistotu jsme pak ventilovali v ekonomických otázkách.

Žádný průzkum dosud podrobně nepopsal, jak se v tuzemsku změnila nálada po návratu koronaviru na přelomu srpna a září. Pouze říjnové šetření Eurostatu ukazuje, že obavy z ekonomického zpomalení patří mezi tuzemskými podnikateli a spotřebiteli nadále k největším v Evropě. Kromě ministátů Malty a Kypru mají větší obavy už jen Bulhaři a Poláci.

Srovnatelně skeptičtí jsou obyvatelé těch států, které jako Rumunsko nebo Maďarsko zvolily na jaře rovněž relativně přísný lockdown, případně ty severské státy, které větší míru skepse prokazují dlouhodobě.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené