Hlavní obsah

Lékař pomáhal na covid oddělení a nakazil se. Teď mu hrozí invalidní důchod

Foto: z archivu Petra Přibyla, Seznam Zprávy

Z první linie zamířil Petr Přibyl rovnou na pracovní neschopenku. Už téměř rok trpí long covidem.

Reklama

23. 10. 6:00

Když se loni na podzim začaly plnit nemocnice covidovými pacienty, lékař Petr Přibyl byl jedním z těch, který se o ně staral. Sám pak ale onemocněl. A dodnes bojuje s následky.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Petr Přibyl pracoval jako doktor ve Fakultní nemocnici Olomouc na covidovém oddělení. Přestože se snažil maximálně chránit a dodržoval veškerá hygienická opatření, loni v listopadu se nakazil covidem-19. Z první linie byl nucen přesunout se na pracovní neschopenku, na které zůstává dodnes. I po téměř roce se totiž potýká s dlouhodobými následky onemocnění. „Jsou dny, kdy nejsem schopný vyjít ven z domu. Snažím se chodit alespoň na menší procházky se psem nebo pracovat na zahradě, pokud mi to můj zdravotní stav zrovna dovolí,“ popisuje.

Přibyl trpí takzvaným long covidem, který se u něj projevuje chronickým únavovým syndromem. Má postcovidovou cukrovku, neurologické problémy i potíže se srdcem. „Každá činnost mě stojí obrovské úsilí, jsem pořád unavený. Klidem nebo spánkem se příliš nezregeneruju, únava trvá stále.“

Aktuálně je ve stavu, kdy mu podle jeho slov hrozí odchod do invalidního důchodu.

Co je long covid

Jde o soubor celé řady dlouhodobých příznaků nemoci covid-19.

Spodní hranice dlouhodobosti se většinou uvádí jako jeden měsíc, v různých zemích se ale může drobně lišit. Horní hranice dosud není stanovena.

Mezi nejčastější projevy long covidu patří poškození plic, srdce či dalších orgánů a celý soubor symptomů souhrnně označovaných jako postvirální únavový syndrom a syndrom postintenzivní péče, tedy například silná únava, mozková mlha.

Lidé ale podle odborníků popisují i řadu typicky koronavirových příznaků, které – ač s nižší intenzitou – trvají místo týdnů měsíce.

Britský Institut pro výzkum zdraví navrhuje, aby se k long covidu začalo přistupovat jako k typicky dlouhodobému onemocnění.

Běhá od lékaře k lékaři, odborníci na long covid chybí

O tom, že se nakazil v nemocnici, Přibyl nepochybuje. Nemoc má uznanou jako nemoc z povolání. Před vypuknutím epidemie pracoval na urgentním příjmu, později vypomáhal právě na covidovém oddělení v Olomouci. „Zažili jsme dost těžkých momentů. Přijel k nám třeba naráz manželský pár, z nemocnice ale odcházel jen jeden z nich,“ vzpomíná.

Sám pak strávil tři týdny na covidovém oddělení jako pacient. Onemocnělo i několik Přibylových kolegů, v té době totiž ještě nebylo dostupné očkování, a tak se museli zdravotníci spoléhat jen na ochranné obleky a dezinfekci. „Já ale dopadl nejhůř z celé nemocnice. Na svém rozhodnutí pomáhat na covidovém oddělení bych ale nic neměnil.“

Petr Přibyl

Narodil se v Olomouci. Medicínské vzdělání získal nejen na českých, ale i na zahraničních univerzitách. Dvacet let pracoval jako doktor v Portugalsku. Jeho specializací je především urgentní medicína, v době epidemie se rozhodl pomáhat i na covidovém oddělením ve Fakultní nemocnici Olomouc. Aktuálně mu hrozí odchod do invalidního důchodu, protože trpí long covidem.

Bolesti a únava provází Přibyla už téměř rok. Jednou za deset dní jezdí na vyšetření do olomoucké nemocnice. Aktuálně dochází i na rehabilitace s páteří, s níž má rovněž od prodělání nemoci problémy. Zároveň musí dodržovat striktní veganskou dietu.

Protože ale neexistuje žádné jedno zastřešující oddělení, které by se zaměřovalo pouze na long covid, musí si sám domlouvat návštěvy u několika různých lékařů. Navštěvuje například kardiologii, neurologii, diabetologii nebo pneumologii. „Velkým problémem je to, že v Česku se postcovidová péče zaměřuje hlavně na plíce. To je za mě velká chyba, lidé s long covidem přece nemají potíže jen s plícemi,“ říká.

Dodává, že lidé s dlouhodobými následky onemocnění se potýkají s nepochopením, lékaři jejich zdravotní stav často zlehčují. Přibyl si uvědomuje, že jeho lékařské vzdělání a praxe mu poskytují určitou výhodu. Dokáže si tak spoustu vyšetření a potřebnou péči zařídit sám. „Když jsem byl čerstvě propuštěn z nemocnice, doporučil mi můj pneumolog kyslík. Ten ale zdravotní pojišťovna neproplácí. Kdybych neměl uznanou nemoc z povolání, musel bych si ho platit sám,“ popisuje. Jednalo se zhruba o šest tisíc korun, které Přibylovi uhradí nemocnice.

Jeho stav se ani přes pravidelné docházení k lékařům nelepší. Nikdo neví, co s ním. V březnu prodělal dokonce relaps. Antigenní test mu vyšel pozitivně, přestože nikam nechodil a s nikým se nestýkal. „Pracoval jsem na zahradě, po zimě jsem vytrhával suchá kvítka. Zřejmě se mi to vrátilo kvůli zvýšené námaze. Opět jsem měl teploty, ztratil jsem chuť a čich.“

Celá situace je pro něj psychicky velice náročná. Nikdy předem neví, jak mu bude další den. Těžko se mu cokoliv plánuje, je neustále unavený. Velkou oporu má ale ve své rodině.

Kromě pracovní neschopnosti ho na celé situaci nejvíce mrzí to, že po celou dobu pandemie veškerá opatření dodržoval. Mimo práci se s nikým nestýkal, v nemocnici si dával pozor. „Štve mě, když vidím, jak lidé ta opatření porušují, nenosí respirátory. Covid opravdu není chřipečka. A bohužel nestačí ani těch třicet tisíc mrtvých, aby si to někteří uvědomili.“

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Long Covid (LC)
lékař

Doporučované