Hlavní obsah

Lichtenštejni chtějí od českého státu vrátit i Moravskou Amazonii

6. 2. 2019

Unikátní kus přírody, jaký jinde v Česku nenajdete. (Video: Tomáš Svoboda, Seznam.cz)

Vědci chtějí pro Moravskou Amazonii vyšší stupeň ochrany, nároků Lichtenštejnů se neobávají.

Článek

Je to část přírody, kterou jinde v České republice nenajdete. Jen pár stovek metrů za Břeclaví začíná lužní les, unikátní biotop střední Evropy, domov stovek vzácných a chráněných živočišných druhů.

Takzvaná Moravská Amazonie rozprostírající se nad soutokem řek Dyje a Moravy zabírá území více než devadesáti kilometrů čtverečních.

„Její výjimečnost spočívá v druhové pestrosti. Je to hlavně o koncentraci živočichů, kteří jinde buď nejsou, nebo tam vymírají. Nad soutokem mají životaschopné populace. Žijí tady například tesařík obrovský nebo roháč obecný, návštěvníci mohou v sezoně narazit na všechny tři druhy otakárkovitých motýlů žijících v Česku, stejně jako na největšího našeho motýla martináče hrušňového,” popsal zoolog Pavel Dedek ze správy CHKO Pálava.

Nyní se přírodně unikátní území dostává do veřejného povědomí z jiného důvodu. Podle zjištění Seznamu o Moravskou Amazonii stojí také Lichtenštejnové, kteří se s žalobami o navrácení majetku obrátili na české soudy. A lužní les na soutoku Dyje a Moravy mezi jejich požadavky figuruje.

Místní ochranáři sice jejich požadavky nekomentují, ale otevřeně říkají, že s tím, jak nyní na území hospodaří státní Lesy České republiky, spokojeni nejsou.

Video: Kompletní seznam Lichtenštejnů

Území vtěsnané mezi řeky Dyji a Moravu je častým cílem cykloturistů. „Když se na na výletě zastaví a vzhlédnou k nebi, s trochou štěstí mohou vidět orla mořského nebo královského. Když se podívají ještě blíž přírodě, uvidí spoustu druhů přikrytých pod deštníkovými druhy, kteří jinde v republice nežijí,” dodal ochranář Vladan Riedl. V Agentuře ochrany přírody a krajiny se zabývá oborem lesnictví a upozorňuje na problémy nevhodné těžby v tomto území.

Hospodaří tam Lesy České republiky.

„Když lesníci chtějí vytěžit dříví, dělají většinou dvouhektarové holoseče. Tímto způsobem se odstraní drtivá většina cenných stromů. Necháváme deset výstavků na jeden hektar, ale to je poměrně málo na to, kolik cenných živočichů v tom porostu je. Je potřeba kompletně změnit způsob hospodaření. Chce to těžit jiným způsobem,” vyzval Riedl.

Video: Nejcennější majetek, který požadují Lichtenštejnové

Nejcennější majetek, který chtějí Lichtenštejnové. (Video: Josef Mačí, Seznam.cz)

Podle ochranáře Riedla by měli lesníci upustit od velkoplošného kácení a ponechávat dřeviny s biologickou hodnotou. Ve starodubech žijí třeba vzácní brouci. „Je to základní stavební kámen toho biotopu. Kmen je domovem kožojeda moravského,” popsal Dedek. Půlcentimetrového brouka přitom vědci popsali teprve loni, v entomologicky probádané středoevropské přírodě je to ojedinělý počin.

Vědci usilují o větší ochranu přírody, která by zabránila současnému způsobu těžby. „Agentura ochrany přírody připravuje návrh na maloplošná zvláště chráněná území. V kategorii národní přírodní rezervace bylo vymezeno asi 400 hektarů porostů, kde bychom měli chránit přírodní procesy. V podstatě bez zásahů sledovat, co se děje,” vysvětlil Riedl.

Ochranáři také budou apelovat na vznik národní přírodní památky na ploše 2900 hektarů. „Tam chceme podporovat aktivní lesnické zásahy pro uchování cenných dřevin a biologicky významných hodnot,” doplnil Riedl.

Jak se tváří na to, že by vzácný lužní les mohl dostat nového majitele?

„Předpokládám, že jednání s nimi (Lichtenštejny) mohou být jen stěží těžší než se státním podnikem Lesy ČR. U nich usilujeme o změny už deset let a pořád jsme nedospěli k závěru,” dodal Dedek.

Video: Výjimečnou technickou stavbu nebudou Lichtenštejnové vymáhat

Jaký svůj bývalý majetek nebudou Lichtenštejnové vymáhat? (Video: Josef Mačí, Seznam.cz)

Doporučujeme

Reklama