Hlavní obsah

Lídři EU chtějí s Británií dále jednat, na zpřísnění emisních cílů se shodli

Foto: Profimedia.cz

Belgický premiér Alexander de Croo a německá kancléřka Angela Merkelová na summitu v Bruselu.

Reklama

15. 10. 2020 19:02
aktualizováno • 15. 10. 2020 23:00

Dosavadní stav jednání s Británií neumožňuje uzavření dohody a rozhovory musí pokračovat. Shodli se na tom ve čtvrtek prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. V otázce klimatu chtějí „zvýšit své ambice pro následující dekádu“.

Článek

Prezidenty a premiéry zemí Evropské unie na summitu v Bruselu o posledním vývoji informoval hlavní unijní vyjednavač s Brity Michel Barnier. Šéfové států a vlád se usnesli, že Unie bude dál postupovat podle dosavadní strategie. A vyzvali Londýn, aby učinil „nutné kroky“ k dohodě. Členské státy EU, jejich instituce i firmy by se však zároveň měly začít intenzivněji připravovat na všechny varianty včetně rozchodu evropského bloku s Británií bez dohody, stojí v přijatých závěrech summitu.

Spojené království opustilo EU v lednu a obě strany se od té doby neúspěšně snaží sblížit postoje v několika klíčových sporných tématech, která se týkají budoucích vztahů. Pokud k dohodě nedospějí do konce roku, vzájemný obchod zkomplikují cla a kvóty.

Britský premiér Boris Johnson původně označoval čtvrteční summit za mezní termín, do kdy chtěl mít o osudu dohody jasno. Unijní vůdci však ve čtvrtek potvrdili Barnierův mandát k jednáním v dalších týdnech. Přijaté usnesení přitom klade důraz na to, aby zastával dosavadní pozici zejména ve třech sporných otázkách: rovná pravidla hospodářské soutěže, dohled nad dodržováním smluv a právo rybolovu v britských vodách. Zvláště v posledním bodě Británie jakýkoliv kompromis odmítá.

Vrcholní politici se již při příchodu na čtvrteční jednání nechávali slyšet, že stále chtějí dohodu, nikoli však za každou cenu. V závěrech summitu proto vyzvali Evropskou komisi, aby včas přichystala „jednostranná a dočasná opatření“, která by zmírnila dopad případného krachu jednání.

Během stále pokračující debaty dali lídři podle diplomatických zdrojů najevo, že zůstávají jednotní, a to i v podpoře přímořských států odmítajících ustoupit Británii v otázce rybolovu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová musela summit předčasně opustit. Byla v kontaktu s osobou nakaženou covidem-19. Ve čtvrtek ráno jednala například s českým premiérem Andrejem Babišem.

Čtvrteční pracovní večeře prezidentů a premiérů členských zemí na bruselském summitu byla věnována debatě o zpřísňování klimatických závazků Evropské unie. Všechny členské státy Evropské unie se budou podílet na splnění přísnějších emisních cílů stanovených Evropskou komisí. Při stanovování závazků jednotlivých zemí se však bude přihlížet k jejich specifickým podmínkám. Shodli se na tom ve čtvrtek prezidenti a premiéři unijních zemí během první debaty o novém závazku k roku 2030, který je součástí snahy o dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Definitivní schválení konkrétního cíle stanoveného v září Bruselem má přijít na řadu až na prosincovém summitu.

Političtí vůdci ve čtvrtek v Bruselu poprvé vzájemně ladili své postoje k otázce, jak dosáhnout do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o nejméně 55 procent místo dosud navrhovaných 40 procent. Po sotva dvouhodinové debatě dospěli ke shodě, že k zajištění zmíněné neutrality musí EU „zvýšit své ambice pro následující dekádu“. „Všechny členské státy se budou podílet na této snaze, s přihlédnutím ke své konkrétní situaci a s ohledem na férovost a solidaritu,“ uvádí se v přijatých závěrech.

Šéfové států a vlád dávali již před začátkem vrcholné schůzky najevo, že s celkovým unijním cílem nemají zásadní problém. Vyjádřil se tak ve čtvrtek i český premiér Andrej Babiš, který se v minulosti stejně jako někteří další lídři zemí východního křídla EU stavěl k přísnějším limitům kriticky. Zmíněných 55 procent je cílem pro celou unii a na jednotlivé členské země se rozpočítá teprve později.

Babiš na summitu zastupuje polského kolegu Mateusze Morawieckého, který nemohl přijet kvůli karanténním pravidlům a jehož země se loni jako jediná nepřihlásila k závazku dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Česko i Polsko dávají najevo, že jako průmyslové postkomunistické země budou mít dosažení cílů těžší než státy západní či severní Evropy. Podle toho chtějí rozpočítat i jednotlivé národní cíle.

Podrobnosti unijního závazku k roku 2030 by nyní měli připravit ministři životního prostření a na prosincovém summitu se k němu vrátí šéfové států a vlád. Debata o konkrétních číslech pro jednotlivé země bude podle diplomatů na pořadu dne nejdříve v polovině příštího roku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované