Článek
Kdyby se podařilo postavit Kaplického Chobotnici, zdaleka by to nebyla jediná budova na světě s lidovým pseudonymem. Dávat domům trefné názvy podle toho, co připomínají, není jen výsadou českého humoru.
Děje se to všude a chytlavé přezdívky lidé někdy dokonce přejímají i do oficiálních názvů budov. Mnohdy se tak bezděky odhalí, čím se architekti inspirovali. Jindy zase přijdou na to, co samotné autory vůbec nenapadlo.
Holicí strojek

Holicí strojek – Strata SE1 v Londýně.
Díky proslulému britskému humoru těžko hledat světovou metropoli, kde by snad každá výšková budova měla lidové jméno. Vedle Střepu, Okurky, Vysílačky či Plechovky šunky se tu k nebi tyčí také Strata SE1 od architektů týmu BFLS, které mnozí neřeknou jinak než Holicí strojek. Boris Johnson v ní prý zase viděl rtěnku a vysloužila si i přízvisko Isengard podle pevnosti čaroděje Sarumana z Pána prstenů.
Velká stříkačka

Velká stříkačka – Central Plaza v Hongkongu.
Pohled na panorama Hongkongu může vyvolat dojem, že tohle město si poradí i s tak obřími zdravotními problémy, jako byla v roce 2003 epidemie SARS. Budova Central Plaza, navržená na přelomu 80. a 90. let týmem Dennis Lau & Ng Chun Man Architects & Engineers, totiž připomíná obrovskou injekční stříkačku.
Další stavby s přezdívkami
Sova

Sova – Frost Bank Tower v Austinu.
Při čelním pohledu na jednu z fasád lze v mrakodrapu Frost Bank Tower v texaském Austinu od architektů ze studií KHS a Duda/Paine odhalit inspiraci hodinovými věžemi, i když v ostře řezaných rysech. Při pohledu z nároží se však agresivní vzhled jako kouzlem promění v milou „moudrou“ sovu.
Surfovací prkno na chůdách

Surfovací prkno na chůdách – Marina Bay Sands v Singapuru.
Komerční komplex Marina Bay Sands od izraelsko-kanadsko-amerického architekta Moshe Safdieho je hlavní ikonou Singapuru. Autor tvrdí, že se při navrhování kasina se třemi podnožemi a tropickou oázou na střeše inspiroval balíčkem karet. Lidové vyprávění v tom však vidí loď na třech nohách nebo surfovací prkno na chůdách.
Další zelené budovy v Singapuru
Obří kalhoty

Obří kalhoty – Gate to the East v Su-čou.
Druhá nejvyšší budova čínského Su-čou má název Brána východu, anglicky Gate to the East. Stavba od skotské kanceláře RMJM je symbolem brány do města, které se tím emancipuje jako důležitá součást moderní Číny. Brána však dostala takový tvar, že by se jí mohlo lidovou češtinou říkat Gatě východu.
Bota

Bota – Infinity či ING House v Amsterodamu.
Bývalé sídlo ING Group v obchodní čtvrti Zuidas v Amsterodamu od týmu Meyer & Van Schooten Architecten nese název Infinity, tedy Nekonečno. Nizozemci jí však říkají mnohem příznačněji Bota nebo Peněžní bota. Připomíná tretru, která jako by sama utíkala směrem k letišti Schiphol. Někteří ji také nazývají Vysavačem.
Slon

Slon – Elephant Building v Bangkoku.
Na první pohled je to podobné řešení jako u kasina v Singapuru – tři podnože s vodorovnou deskou nahoře. Na ten druhý je však ve tvaru možné odhalit slona, asi jak by mohl vypadat v Minecraftu. V tomto případě se architekt Ong-at Sattraphan oním zvířetem zřejmě opravdu inspiroval, jen to trochu přehnal s tloušťkou chobotu.
Těhotná ústřice

Těhotná ústřice – Haus der Kulturen der Welt v Berlíně.
Dům světových kultur v Berlíně slouží k prezentaci hlavně neevropského současného umění. Kvůli organickému tvaru, který se odráží v řece Sprévě, budovu od amerického architekta Hugha Stubbinse Němci připodobňují k ústřici. Stejné přízvisko získala i jiná umělecká instituce, Kunsthaus Graz ve Štýrském Hradci v Rakousku.
Těhotná ústřice z Grazu a další muzea v Evropě
Koalí stromy

Koalí stromy – Lippo Centre v Hongkongu.
I Hongkong má svá „dvojčata“. Dvě věže Lippo Centre, dříve zvaného Bond Centre podle jednoho z developerů, navrhl americký architekt Paul Rudolph spolu s místní kanceláří Wong & Ouyang. Autoři se pokoušeli o originální geometrii, ale vyšla jim z toho skupina koal šplhajících po stromech.
Vagína

Vagína – Al Janoub Stadium v Kataru.
Fotbalový stánek Al Janoub Stadium v Kataru, dříve Al Wakrah, byl jedním z dějišť mistrovství světa 2022. Jeho hlavní architektkou byla Zaha Hadid, která se inspirovala plachetnicemi využívanými lovci perel. Skořepinové „plachty“ autorka seskupila do shluků, aby dobře stínily, čímž vytvořila tvar připomínající mušli – perlorodku. Většinově mužští návštěvníci sportovních zápasů v ní však viděli něco více tělesného.


















