Poláci postaví největší letiště ve střední Evropě. Navrhl ho Norman Foster

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na většině letišť si cestující připadají trochu jako myši v krabici. Vejdou dovnitř a pak putují chodbami po značkách, bludištěm uzavřených prostor, maximálně s výhledem na letištní plochu.

Tenhle vzdušný přístav, vybudovaný na zelených pláních poblíž města Baranów, 37 kilometrů západně od Varšavy, bude jiný. Potvrzuje lidštější přístup, který se zabydluje u velkých dopravních terminálů jako nový trend pro 21. století. Interiér nabídne velkorysé volné prostory s výhledy do krajiny a do zeleně. Bude mít silnou identitu, pro lidi příjemnou a zapamatovatelnou. Pobyt tady nemá být nutným zlem, ale zážitkem.

„Ústředním bodem je náměstí s přestupními uzly, oživené bujnou zelení a zalité přirozeným světlem. Lidé se v tomto pulzujícím prostoru shromažďují před cestou nebo před přivítáním návštěvníků,“ popisují svou vizi autoři projektu, architekti z věhlasného britského studia Foster + Partners v čele se sirem Normanem Fosterem.

Kterým směrem z náměstí zamířit k letadlu, lidé poznají intuitivně. Podélné díly klenuté střechy s několika řadami oblouků budou seskládané tak, aby jejich linie cestující přirozeně vedly k odletům. Stejně je povedou i po příletu opačným směrem k dalším druhům dopravy.

Cesta bude přímá a s minimální potřebou používat schody, eskalátory či výtahy. Pohyb cestujících tak má být velmi efektivní a plynulý. Podobný koncept už stejní architekti uplatnili třeba na letišti v Hongkongu.

Začátek provozu se plánuje na rok 2032. A navržený design je vymyšlený jako modulární systém. Zjednodušeně řečeno – když bude potřeba, lze přidat další řady klenutých střech.

„V počáteční fázi bude mít letiště kapacitu přibližně 34–44 milionů cestujících ročně. Od počátku je však budováno tak, aby bylo možné jej v případě nárůstu provozu hladce rozšiřovat. Územní plán tuto flexibilitu umožňuje, současné prognózy poptávky naznačují nárůst kapacity na přibližně 60–65 milionů cestujících ročně kolem roku 2060,“ říká Agnieszka Stefańska-Krasowska, mluvčí společnosti Port Polska – Centralny Port Komunikacyjny, která stavbu připravuje.

To je podobné množství, jaké dnes odbaví ta největší letiště v Evropě – Londýn Heathrow, Paříž nebo Frankfurt. Ostatně nový polský terminál, jehož konečný název zatím není známý, má zabrat plochu 2600 hektarů. To je dvojnásobek londýnského Heathrow a o 20 procent více, než má newyorské letiště Johna F. Kennedyho. Součástí budou i velké logistické a obchodní zóny.

Pro srovnání: pražským Letištěm Václava Havla vloni prošlo 17,8 milionu cestujících. A zatímco dříve se uvažovalo o navýšení kapacity až na 30 milionů lidí ročně, poslední výhledy hovoří o 21 milionech do roku 2030.

I když chystaná paralelní ranvej by to mohla ještě navýšit. Rozložené je na 920 hektarech, polský dopravní hub bude tedy na plochu asi trojnásobný.

Zatím nejrušnějším letištěm ve střední Evropě je to vídeňské, kterým vloni prošlo 32,6 milionu lidí. Poláci však mají ambici to trumfnout. Pomoci jim k tomu má nejen samotný letecký přístav. Stane se součástí velkého dopravního projektu Port Polska – Centralny Port Komunikacyjny (CPK), který chtějí Poláci vybudovat v nejbližších letech.

Na letišti se propojí letecká, autobusová, automobilová a železniční doprava. Bude tu autobusový terminál a velké parkoviště s napojením na dálnici A2 a obchvat kolem Varšavy. Podzemní nádraží přímo pod letištním terminálem nabídne šest nástupišť pro vysokorychlostní tratě, jichž se má do roku 2035 postavit 480 kilometrů. Z toho hlavní část má být v provozu už o tři roky dříve, zároveň s letištěm.

„Trať ve tvaru písmene Y spojí hlavní městská centra v Polsku i nové letiště a zajistí rychlé a přímé spojení mezi Varšavou, novým letištěm, Łódźí, Poznaní a Vratislaví,“ vysvětluje Agnieszka Stefańska-Krasowska. Tím se propojí čtyři z pěti nejlidnatějších polských aglomerací.

Do stejného data přibude přes 500 kilometrů běžné železnice, dohromady to dá 1000 kilometrů. Celý dopravní systém je navržený tak, aby letiště bylo dostupné z většiny velkých polských měst nejdéle do 2,5 hodiny. Později se pak na základě důkladnějších analýz počítá se stavbou dalších 1000 kilometrů kolejí.

Celý projekt včetně letiště je zařazen do nově budované celoevropské dopravní sítě TEN-T jako její důležitá součást, která má propojit Pobaltí, Polsko, Německo a Česko. Má tedy i velkou podporu evropských orgánů, včetně rychlého financování.

Tato síť má zlepšit propojení mezi různými částmi unie a zmenšit rozdíly mezi kvalitou dopravní obslužnosti v jednotlivých regionech. Zapojené je do něj i Česko – třeba výstavbou vysokorychlostních tratí VRT či rychlodráhy z Prahy na ruzyňské letiště a do Kladna nebo některými dálnicemi.