Hlavní obsah

Země minaretů. Islámských inspirací v české architektuře je překvapivě dost

Foto: CzechTourism, Seznam Zprávy

Patrně nejznámější stavbou islámského vzhledu v Česku je minaret v Lednici.

Reklama

30. 5. 8:05

Nově opravená Velká synagoga v Plzni má ve své architektuře islámské prvky. A v Česku to není vůbec ojedinělé. Muslimové inspirovali zdejší architekty hlavně v 19. století, ale existují i starší příklady.

Článek

Islámská architektura v Česku? Většina lidí by se shodla, že sem nepatří. Není to však úplně pravda. Islám tu sice nemá tradici, ale jeho architektura do Čech a na Moravu v minulosti pronikala díky zájmům šlechticů a bohatých měšťanů o exotiku a později i jako móda. V tuzemsku tedy není tak cizí, jak by se mohlo zdát.

Nejvíce staveb s islámskou inspirací přinesl maurský či neomaurský styl v 19. století. Muslimští Maurové ve středověku obývali severní Afriku a Španělsko. Jejich zdobná architektura zažila obrození za romantismu, hlavně mezi Židy v celé Evropě. Když dosud utlačovaní Židé v 19. století dostali možnost budovat výstavnější synagogy, využívali často tento styl. Chtěli stavby odlišit od kostelů a poukázat na zlaté časy, jaké zažili za tolerantních Maurů ve Španělsku. Maurské prvky romantičtí architekti uplatňovali i na jiných stavbách, často v kombinaci s jinými styly.

Pro tento styl jsou typické podkovovité oblouky, často pruhovaně lemované, nebo dovnitř prohnuté lomené oblouky – oslí hřbety. Klenby podpírají útlé sloupy, věže vycházejí z minaretů, často se špičatými kupolemi. K dalším prvkům patří ornamenty zvané arabesky, drobné stupňovité cimbuří na hlavních římsách či bohaté barevné zdobení.

Architekturou muslimů se zdejší architekti inspirovali i v jiných dobách. Kromě toho lze v Česku najít i stavby, které z islámu pravděpodobně nevyšly, ale díky nápadné podobě si vysloužily přezdívku „minaret“.

Mydlářovský dům v Chrudimi

Foto: Profimedia.cz

Renesanční věž s minaretem má Mydlářovský dům v Chrudimi.

Asi nejstarší minaret v Česku lze spatřit v Chrudimi – tyčí se nad střechou Mydlářovského domu. Pozdně gotický dům koupil roku 1571 Matěj Mydlář, bohatý výrobce svíček a mýdla, a renesančně ho přebudoval. Zřejmě až jeho syn pak na konci 16. století přistavěl hvězdářskou věž s malým minaretem na vrcholku. Charakter minaretu má však celá osmiboká věž.

Kostel svaté Kateřiny v Praze

Přezdívku Pražský minaret získal kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v klášteře augustiniánek pod Karlovem, dnes pravoslavný. Roku 1355 ho založil Karel IV. a z jeho doby pochází i věž, v horní části osmiboká.

Foto: Shutterstock.com

Kostelu svaté Kateřiny v Praze se přezdívá Pražský minaret.

Dnešní podoba je výsledkem barokní přestavby dokončené v roce 1741 podle Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Hlavně tato úprava, při níž architekt před kostel přidal vstup s arkádou, dala stavbě vzhled podobný minaretu. Pravděpodobnost, že by to tak autor zamýšlel, je mizivá. Stejně se ale vtírá otázka, jestli to přece jenom nebyl skrytý vtípek.

Minaret v Lednici

Foto: CzechTourism, Seznam Zprávy

Minaret v zámeckém parku v Lednici.

Známý lednický minaret svůj původ nezapře. Jako jednu z romantických staveb v zámecké zahradě knížete Aloise I. z Liechtensteinu ho na přelomu 18. a 19. století postavil architekt Josef Hardtmuth. Kníže měl totiž zálibu ve všem exotickém. Minaret s efektním točitým schodištěm, který nejméně o čtvrt století předběhl celoevropský návrat maurského stylu, slouží jako rozhledna.

Maurská vodárna v Lednici

Foto: Shutterstock.com

Maurská vodárna v Lednici slouží jako infocentrum a kavárna.

Jen kousek od minaretu stojí v lednickém parku další stavba muslimského vzhledu – Maurská vodárna. Technická stavba, která sloužila i jako parní lázně, byla původně barokní. Ve druhé čtvrtině 19. století ji romanticky upravil architekt Jiří Wingelmüller, spoluautor zámku. Fasády zdobí arabesky a oslí hřbety.

Kostel svatého Jakuba v Prachaticích

Foto: Shutterstock.com

Kostel svatého Jakuba Většího v Prachaticích.

Další křesťanskou stavbou, jejíž věž nejspíš omylem dostala vzhled minaretu, je kostel svatého Jakuba Většího v Prachaticích. Chrám pochází z doby vrcholné a pozdní gotiky, ale jeho vyšší věž získala dnešní podobu až po velkém požáru města v roce 1832. Původní báň tehdy nahradila úzká lucerna s plechovou krytinou.

Mešita u Nového zámku ve Lnářích

Foto: Seznam Zprávy

Mešita u Nového zámku ve Lnářích.

Barokní zámek ve Lnářích na Plzeňsku za druhé světové války sloužil jako výcvikové středisko Hitlerjugeng, pak tu bydleli Pattonovi vojáci a kapituloval zde sovětský generál Vlasov. Za socialismu byl rekreačním střediskem pro vysloužilé komunistické činitele, po restituci je v soukromých rukou. Zajimavostí zámecké zahrady je romantická neobarokní mešita z první poloviny 19. století se dvěma minarety a půlměsícem na špičce, která se používala jako servisní zázemí parku.

Španělská synagoga v Praze

Foto: CzechTourism, Seznam Zprávy

Španělská synagoga na Josefově v Praze.

Ze zachovalých českých synagog je ta Španělská nejstarší s maurskou úpravou, hotová byla roku 1868. Dokonce svůj název získala právě díky inspiraci islámskou architekturou jižního Španělska, hlavně palácem Alhambra. Autory byli architekti Ignác Ullmann a Josef Niklas. Stavba představuje velmi čistou a kvalitní ukázku stylu, včetně pestré interiérové výzdoby z 80. let 19. století.

Nová radnice v Mladé Boleslavi

Foto: Shutterstock.com

Nová radnice v Mladé Boleslavi.

Areál mladoboleslavské Nové radnice z roku 1868 zahrnující i školu a vodárenskou věž nezapře, že architekti Fichtner a Grus vycházeli z florentské renesance. Osmiboká nárožní věž radnice však architektuře Florencie neodpovídá a evidentně napodobuje minaret – chybí mu jen typická špička nebo kupole. Na maurský sloh může jemně odkazovat i svislé členění fasád.

Synagoga v Žatci

Kombinace maurského stylu s neobarokem je namíchaná v podobě žatecké synagogy, která je po té plzeňské druhou největší v Česku. Navrhl ji architekt Johann Staněk a pochází z roku 1972. Nyní se rekonstruuje, s konci oprav se počítá ještě letos. Soukromý majitel chce stavbu zpřístupnit veřejnosti jako kulturní prostor.

Foto: Shutterstock.com

Žatecká synagoga se právě rekonstruuje.

Maurská je hlavně čelní fasáda, velmi podobná Španělské synagoze v Praze – autor ji nejspíš zjednodušeně okopíroval. O poznání originálnější byl stejný architekt při návrhu synagogy v Lounech.

Velká synagoga v Plzni

Foto: visitplzen.eu, Seznam Zprávy

Velká synagoga v Plzni je čerstvě otevřená po opravách.

Plzeňský architekt Emanuel Klotz maurský styl u Velké synagogy smísil s tím neorománským a s neorenesancí inspirovanou ve Florencii. Věže mají hodně z minaretů, jinak je tu maurských prvků poskrovnu. Stavba z roku 1893 je od dubna znovu otevřená po dlouhé rekonstrukci. Zezadu ji doplňuje rabínský dům, ten muslimské prvky nemá.

Synagoga v Čáslavi

Vídeňský židovský architekt Wilhelm Stiassny má v životopisu návrhy několika synagog a většinou si liboval právě v maurské tradici. Jedna z těch českých, které přežily druhou světovou válku, stojí v Čáslavi, s letopočtem dokončení 1899. 

Foto: ČTK/Vostárek Josef, ČTK

Synagoga v Čáslavi.

Průčelí dominuje velký výklenek ve tvaru oslího hřbetu, který odkazuje na islámské polootevřené haly perského původu zvané ívány.

Jeruzalémská synagoga v Praze

Foto: Shutterstock.com

Jeruzalémská nebo také Jubilejní synagoga v Praze.

Monumentální výklenek inspirovaný ívánem architekt Stiassny zopakoval i na Jeruzalémské či Jubilejní synagoze v Praze. Věže a trojúhelníkový štít islámský původ nemají, ale jinak je tato stavba jednou z nejmaurštějších v českých zemích. Překypuje bohatou výzdobou zvenčí i v interiéru, k typickým červeným pruhům přibyla zářivá kombinace modré a zlaté barvy.

Synagoga v Českém Těšíně

Bývalá synagoga Schomre-Schabos z roku 1928 v Českém Těšíně stojí netypicky jako řadový dům. Nacisté ji nevypálili, protože by hrozil požár sousedních budov. Architekt Eduard David zvolil tehdy už zastaralý maurský styl, ale vybral si z něj méně typické motivy, jako jsou oblouky ve tvaru trojúhelníků a oslích hřbetů. Budova slouží jako klubovna Polského kulturně-osvětového svazu.

Foto: Fotobanka ČTK/Štěrba Martin, ČTK

Synagoga v Českém Těšíně stojí netypicky v řadové zástavbě.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované