Hlavní obsah

Odborníci rozluštili záhadu tajemného prstenu na rakvi Petra Voka z Rožmberka

Foto: Josef Vandělík, spolek Naše historie

Takto leží snubní prsten Kateřiny z Ludanic na rakvi Petra Voka z Rožmberka.

Dvanáct let zkoumali archeologové hrobku Rožmberků v klášteře ve Vyšším Brodě. Během výzkumu se v hermeticky uzavřené hrobce na rakvi Petra Voka objevil prsten. Nyní badatelé přišli s vysvětlením, jak se tam ocitl i komu patřil.

Článek

Hrobka Rožmberků v klášteře ve Vyšším Brodě je opředena řadou legend a mýtů. Nejznámější rozšířil Bohuslav Balbín, když napsal, že Rožmberkové nejsou pohřbeni v rakvích, ale vsedě v bohatě zdobených křeslech u kulatého stolu. Proto když hrobku v roce 1902 krátce otevřeli vyšebrodští mniši a našli jen rakve, domnívali se, že nejde o poslední místo odpočinku rožmberského rodu.

Uběhlo přes sto let, než v roce 2009 výzkumníci zavedli do hrobky sondu a průzkumem zjistili, že v ní jsou skutečně uloženy ostatky Rožmberků. Badatelé ze spolku Naše historie zkoumali uzavřenou hrobku pouze pomocí sond i kamer. Zjistili například, že Petr Vok z Rožmberka leží v zaletované cínové rakvi. Během výzkumu se na ní objevil neznámý prsten a badatelé nakonec zjistili, jak k tomu došlo.

„O něco výše je rakev s ostatky jeho manželky Kateřiny z Ludanic. Rakev Kateřiny je dřevěná a mezi roky 2009 a 2011 došlo k destrukci boku rakve. Prsten při té příležitosti vypadl a shodou šťastných náhod neskončil na zemi, ale zůstal ležet na víku rakve,“ vysvětlil nyní předseda spolku Naše historie a vedoucí výzkumného týmu Jiří Šindelář.

Jak probíhal výzkum rožmberské hrobky?

V roce 2009 jsme ji našli a tehdejší technikou pořídili kamerový záznam. Znovu jsme se vrátili v roce 2011. Tehdy jsme chtěli udělat výzkum, k jakým změnám v nepřístupném a hermeticky uzavřeném objektu za dva roky došlo. Museli jsme ale od toho upustit, protože kvalita videozáznamu z roku 2009 to neumožnila. Znovu jsme se tedy do hrobky podívali loni.

A objevili jste prsten, který tam dříve nebyl…

...nebylo to tak jednoduché. Prsten jsme objevili úplnou náhodou při výzkumu v roce 2011. Bylo to k večeru, výzkum už pomalu končil, když jsme si všimli zlatého prstenu. Bylo velmi podivné, že se dámský prsten objevil právě na víku rakve Petra Voka.

Vyloučili jsme možnost, že někdo prsten na rakev položil bezprostředně po smrti Petra Voka, i druhou možnost, že by ho někdo do hrobky vnesl při krátkém průzkumu, respektive nahlédnutí v roce 1902. Z videozáznamu, pořízeného v roce 2009, jsme totiž zjistili, že v roce 2009 tam žádný prsten nebyl.

Jak se tedy mohl během dvou let na rakev dostat?

Zpočátku to skutečně vypadalo jako nevysvětlitelná záhada, ale jen do chvíle, kdy se potvrdilo, že vedle rakve Petra Voka a o něco výše je rakev s ostatky jeho manželky Kateřiny z Ludanic. Rakev Kateřiny je dřevěná a mezi roky 2009 a 2011 došlo k destrukci boku rakve. Prsten při té příležitosti vypadl a shodou šťastných náhod neskončil na zemi, ale zůstal ležet na víku rakve.

+1

Původ prstenu tedy zkoumáte už od roku 2011?

Celý průzkum rožmberské hrobky nelze vnímat jako kontinuální záležitost. V součtu jsme tam za 12 let strávili deset dní. V roce 2021 bylo deset let od posledního průzkumu a byla to vhodná příležitost vrátit se k původnímu úmyslu zmapovat postup rozkladných procesů v hrobce. Zjistili jsme, že změny jsou minimální, a při té příležitosti jsme naskenovali i samotný prsten, což nám umožnilo určit i jeho původ a účel.

A ukázalo se, že prsten má naprosto nezvyklý tvar…

Ano, u prstenu by člověk očekával symetrii, jednoduchý tvar, což se v tomto případě opravdu nepotvrdilo. Při jeho skenování stačilo posunout kameru o jediný centimetr a korunka, kterou jsme snímali, se úplně změnila. Pokud bychom chtěli popsat tvar prstenu slovy, nebylo by to možné.

Jiří Šindelář

  • Jednatel společnosti Geo-cz a předseda spolku Naše historie.
  • Specializuje se na neinvazivní výzkumy a dokumentaci archeologických nálezů a na vytváření digitálních modelů.
  • Společně s odborníky z muzeí a odborných vědeckých institucí publikovali mimo jiné objev pozůstatků milevského relikviáře, rekonstrukci podoby neznámé dívky z obleženého Tábora, ale i svaté Ludmily, zdokumentovali stav hrobek významných českých šlechtických rodů a prozkoumali místo původní královské hrobky v katedrále sv. Víta.

O jaký typ prstenu tedy šlo?

Jedná se o velmi unikátní podobu snubního prstenu Kateřiny z Ludanic, kdy samotný prsten neobsahuje celý symbol, ale pouze jeho část. Pokud ale podobu tohoto prstenu zkopírujeme a stranově otočíme a přiložíme k sobě, skutečný symbol dostaneme. Získáme symetrický květ s okvětními lístky a s deseti kameny.

Symbol tedy dávaly až prsteny dva, pokud byly přiloženy k sobě?

Přesně tak, v 16. století známe několik případů takzvaných prstenů-dvojčat. Jde tedy o dvojici prstenů, a sice prstenů snubních. Naskenování prstenu Kateřiny z Ludanic nám navíc umožnilo určit i podobu druhého prstenu, který má podle všeho na ruce i Petr Vok z Rožmberka, jehož zaletovanou rakev jsme neotevírali a otevírat nebudeme.

Korunka prstenu má na svou dobu velmi netradiční podobu…

Nás velmi překvapil jeho celkový nadčasový až moderní tvar. Pokud byste takový tvar spatřili u zlatníka, rozhodně byste neodhadli, že pochází ze druhé poloviny 16. století. Jedná se o naprostý unikát.

Tým Josefa Klímy

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Josef Klíma, Marcela Sobotková a Jaroslav Mareš.

Příběhy podvodů, neetického jednání, pohnuté lidské osudy i dosud neznámé okolnosti historických událostí. To jsou témata týmu Josefa Klímy.

Doporučované