Není rum jako rum, Vánoce si bez něj ale těžko dovedeme představit

Bez rumu nedáme ani ránu. V době adventní ho přidáváme do cukroví i do vaječného likéru, při prvních prosincových túrách po hřebenech Jizerek nebo Krkonoš opěvujeme životabudič v podobě hřejivého grogu a tradičním lékem proti zimě zůstává také káva s rumem.

Jenže není rum jako rum. Pravý rum samozřejmě pochází z Karibiku, kde se v dnešní podobě vyrábí od 19. století. A ten nepravý? Tuzemský?

To bylo tak. Země rakousko-uherské monarchie neměly na rozdíl od Anglie, Francie či Nizozemska žádné kolonie, a tak se zde začal vyrábět a pít rum tuzemský, připravený nejprve z bramborového lihu a rumové tresti, později pak hlavně z melasy z cukrové řepy.

Od roku 1993 však Evropská unie zakázala používat pro tento tradiční nápoj název rum, byť čeští úředníci marně žádali o výjimku. A tak se zrodil tuzemák, který obyvatelům českých zemí slouží na vaření, pečení či do kávy. Rok od roku však rostou počty lidí, kteří objevují pravé rumy z Karibiku a dalších tropických destinací.

Jedním z největších odborníků na rumy v Česku je Jakub Janeček, spolumajitel společnosti Warehouse #1, která se již třicet let zabývá dovozem prémiového alkoholu.

Jaká pozice v Česku patří rumu? Je dlouhodobě nejpopulárnějším alkoholem?

Pokud se ptáte na kategorii rumu včetně tuzemáku, což rum jak známo není, tak ano, je nejpopulárnější. Kdybychom ale rum a tuzemák oddělili, tuzemák by se dostal za vodku a soupeřil by asi s hořkými bylinnými likéry o druhou příčku. Rum by byl srovnatelný s popularitou whisky.

Kolik litrů rumu na osobu se tady vypije?

Pokud jde o konzumaci rumu včetně tuzemáku, je to zhruba dva a půl litru za rok na osobu ve věku, kdy ho může legálně konzumovat.

Jaké procento z prodejů „rumu“ připadá na tuzemák a kolik procent na skutečné rumy? Mění se to?

Řekl bych že poměr je zhruba 70:30 ve prospěch nerumů.

Stoupá zájem o pravé rumy? Jak jim vlastně Češi rozumí?

Pokud budeme brát jako bod nula sametovou revoluci v roce 1989, kdy do republiky začaly proudit třtinové rumy jiných značek, než byl u nás snad vždy přítomný kubánský rum Havana Club z naší jediné spřátelené země v Karibiku, zájem neustále a kontinuálně stoupá. Jestli Češi rozumí rumům, nevím, ale každý určitě ví, co mu chutná, a hlavně už má z čeho vybírat. Nabídka pravých rumů v naší republice je velmi široká.

U rumů je poněkud matoucí stáří. Když máme dvanáctiletou whisky, tak víme, že zrála v sudu 12 let. Ale když máme dvacetiletý rum, jedná se obvykle o blend rumů různého stáří, kde je sice i dvacetiletý, ale je ho poměrně málo. Proč neexistují striktnější pravidla?

Někteří výrobci rumů označují své rumy číslem, které vyjadřuje počet let, po které byl destilát uložen ke zrání do sudu, stejně jako to dělají výrobci whisky. Za všechny mě napadá společnost Campari Group, která tak označuje své vynikající rumy Appleton Estate z nejstarší bez přerušení fungující destilerie na Jamajce. A rozhodně nejsou sami, kdo to tak dělá.

Pravdou je, že někdy může být číslo na etiketě trochu zavádějící a nemusí přesně označovat počet let, po které byl rum uložen v sudu, ale třeba pouze číslo solery (způsob vrstvení sudů a způsobu zrání destilátů, pozn. red.), ve které byl uložen, nebo nejstarší složku obsahu láhve, jak jste zmínil.

Jednotný způsob označování neexistuje vzhledem k velkému množství zemí různých kontinentů, ve kterých se rumy vyrábí, k odlišnostem ve výrobních postupech různých stylů, a možná i neochotou některých výrobců se na pravidlech, která by platila pro všechny, dohodnout.

Evropská unie se snaží legislativně zavést určitá pravidla, tak jako to například udělala v případě doslazování rumů, kdy stanovila maximální obsah přidaného sladidla na 20 gramů na litr, a tak se třeba nějakého povinného přesnějšího označování v budoucnu také dočkáme.

Kolik máte rumů ve vašem portfoliu? A jaká vaše značka je nejprodávanější?

V nabídce máme kolem stovky značek rumů. Nejprodávanější z nich je v současné době Diplomático Reserva Exclusiva, jenž se stal skutečně masovou značkou, kterou najdete dokonce i v řetězcích, včetně těch diskontních. Dále je to filipínský rum Don Papa, kterému šlapou na paty rumy Millonario, Appleton, Kraken a Plantation.

Kdy jste se osobně začal rumy zabývat a poznávat je?

Naši společnost jsem založil v roce 1992, což bylo v době, kdy byla mezi importovanými destiláty daleko populárnější tequila a mezcal. O rumy jsem se blíže začal zajímat až po ústupu těchto mexických nápojů z výsluní, což bylo někdy na přelomu tisíciletí. Od té doby jsem se měl možnost podívat do destilerií v nejrůznějších světových destinacích, od Guatemaly přes Peru, Guyanu, Venezuelu, Trinidad, Barbados, Jamajku, Haiti, Martinik, Madagaskar, Mauricius až po Indii, Thajsko nebo Filipíny.

Který je váš nejoblíbenější rum a proč?

Není jednoduché to takhle říci, protože je mnoho rumů různých stylů a jedinečných chutí. Obecně mi ale chutnají spíše sušší rumy s vyšším procentem alkoholu, než je 40 procent. Pokud bych měl mluvit o zemích původu, mám v současné době rád rumy z Jamajky a z ostrovů v Indickém oceánu, tedy z Madagaskaru, Réunionu a Mauriciu.

Kdybych měl zmínit pár zajímavostí, tak třeba tu, že v jamajské palírně Hampden Estate kvasí šťávy z melasy ve fermentačních kádích z jamajského cedru. Mají jich tam přes 70 ve spletitých chodbách, kde si připadáte jako v labyrintu nějakého rumového království. Tady vznikají jedinečné rumy z oblasti Trelawny.

Kam jste se za rumem naposledy vypravil?

Poslední mojí návštěvou byla na konci října destilerie Chamarel na ostrově Mauricius. Tato palírna je nádherným architektonickým počinem, s velmi přehledně uspořádaným okruhem pro návštěvníky. Během půl hodiny mají možnost názorně pochopit výrobu rumu, který se zde vyrábí od roku 2008 z čerstvé šťávy cukrové třtiny.

Ve skladech jsou tady skvosty s obsahem alkoholu 55 a 65 procent, zrající v sudech po bourbonu, po různých druzích whisky, po francouzských vínech, po sladkých španělských vínech, jako je sherry Pedro Ximenez, po Marsale ze Sicílie, nebo po koňaku, ale i v nových sudech z nejrůznějších druhů dřeva.