Hlavní obsah

Půst v Rakousku, hostina v Polsku. Jaká je štědrovečerní tabule u sousedů

Foto: Archiv Libora Budinského, Seznam Zprávy

Kde jinde najít na vánočním stole langustýny než v Polsku, kde má štědrovečerní večeře 12 chodů.

Reklama

24. 12. 2021 16:23

Štědrovečerní kulinární zvyky jednotlivých národů jsou poměrně pestré a značně odlišné. Stačí nakouknout k našim sousedům.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Zatímco třeba v Polsku se servíruje dvanáct chodů, v tradičních rodinách v rakouském Salcburku se podává pouze půlnoční polévka. Magazín Seznam Zpráv se podíval na jednotlivá vánoční menu v sousedních zemích.

Začněme na Slovensku, se kterým Češi a Moravané po tři generace sdíleli společný stát. A protože po druhé světové válce v republice zvítězilo jednotné štědrovečerní menu v čele se smaženým kaprem a bramborovým salátem, tento pokrm se jako hlavní chod štědrovečerní večeře stále podává i u našich nejbližších sousedů.

Zbytek menu je ale již odlišný. Na rozdíl od rybí polévky se na Slovensku servíruje tradiční kapustnica, která je zde polévkou číslo jedna. Na první pohled připomíná naši zelňačku, ale skutečně jen na první pohled.

Foto: Archiv Libora Budinského, Seznam Zprávy

Smažený kapr s bramborovým salátem je stálicí i na Slovensku.

Kapustnica je chuťově mnohem výraznější a silnější, při její přípravě se používá celá řada ingrediencí, jako je sušené ovoce, houby, brambory, pálivá paprika, uzená žebra, feferonky a další přísady. Její příprava je v každém regionu a víceméně i v každé rodině trochu odlišná, ale pokaždé je to dokonalý životabudič (proto se vaří také na silvestra). Další součástí štědrovečerní večeře jsou takzvané opékance – malé bochánky z kynutého těsta sypané mákem.

Až po půlnoční

Také s Rakouskem české země pobývaly dlouhá léta ve společné monarchii, takže i zde najdeme mnohé podobnosti. Vánoční menu se ovšem liší podle regionů – například ve Vídni a Dolním Rakousku se podává podobně jako u nás smažený kapr (občas také candát) s restovanou zeleninou a vařenými brambory. Oblíbené jsou také rybí knedlíčky s bylinkovou omáčkou, v horských oblastech se zase připravuje zvěřina.

Zajímavou tradici objevíte v konzervativním Salcburku. Toto město bylo od středověku sídlem biskupa a na Štědrý den se zde dodržoval přísný půst. První jídlo se proto podávalo až po návratu z půlnoční mše a šlo o párkovou polévku s nudlemi. A tento zvyk zde stále přetrvává.

Klobásky se zelím

Ani Německo nemá typickou vánoční večeři, v každé spolkové zemi se jí něco jiného. Podle průzkumu z loňského roku na prvním místě vévodí frankfurtské párky či norimberské klobásky podávané s bramborovým salátem, případně s kyselým zelím a brambory či chlebem (to je jednička hlavně v Bavorsku). Paradoxně hned na druhém místě se v celoněmeckém průzkumu objevuje fondue nebo raclette, importovaný ze Švýcarska. A samozřejmě frčí také německá stálice v podobě řízku s bramborovým salátem.

Foto: Archiv Libora Budinského, Seznam Zprávy

Norimberské klobásky podávané s kyselým zelím.

Jako dezert je pak oblíbená (a to hlavně v severním Německu) sladká rýže ochucená višněmi, rybízem či malinami a sypaná mandlovými lupínky.

Zajímavou štědrovečerní tradici si uchovala saská část Krušných hor, kde se v hornických osadách po staletí podávala slavnostní večeře zvaná devatero, kdy všech devět servírovaných pokrmů mělo symbolický význam. Jedla se čočka, aby v rodině nebyla bída, červená řepa, aby byli všichni zdraví, podmáslí, aby nikoho nebolela hlava, kyselé zelí, aby šla práce lépe od ruky, či kyselé houby pro štěstí.

Dvanáct chodů

Opravdu velkolepá hostina se pak o Vánocích připravuje u našich severních sousedů. Tradičně má mít dvanáct chodů, a to podle 12 měsíců v roce, ale také podle počtu apoštolů. Jednotlivé chody nejsou striktně dané, platí ovšem pravidlo, že všechna jídla jsou bezmasá, tedy samozřejmě s výjimkou ryb a plodů moře, na které se zákaz v době půstu nevztahuje.

A co všechno na polském vánočním stole můžete najít? Téměř v každé rodině se na začátek podává polský boršč, zvaný baršč, který je ovšem diametrálně odlišný od populární ukrajinské polévky. Baršč se totiž připravuje pouze z řepy a řepného kvasu, tedy bez masa, zelí či smetany, a jeho charakteristickým rysem je nádherná červená barva. Může se podávat samotný nebo s malými taštičkami plněnými houbami.

Foto: Archiv Libora Budinského, Seznam Zprávy

Vánoce nasladko – v Polsku to může být třeba hruška povařená ve víně.

Velmi důležitou součástí hostiny jsou ryby a plody moře v mnoha podobách, oblíbené jsou ryby v aspiku, sleď ve smetanové omáčce či lín v omáčce vinné, podává se i pečený kapr s houbami nebo se zelím. Moderní rodiny zařazují také plody moře, třeba krevety či langustýnky. A nesmějí chybět ani tradiční polské pirohy, opět plněné houbami nebo zelím. Několik chodů je také sladkých – třeba hruška krátce povařená ve víně či makový závin s mandlemi, rozinkami a ořechy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované