Září proti plýtvání. Česká rodina vyhodí za rok 100 kilogramů jídla

Současná doba prudkého zdražování energií a potravin povede mnoho domácností k většímu šetření. A to je rozhodně zapotřebí, neboť i v českých rodinách se jídlem značně plýtvá. Na jednoho Evropana připadá ročně zhruba 100 kilogramů nevyužitého jídla, přičemž velká část zbytečného odpadu vzniká již při sklizni a zpracování, další potraviny pak vyhodí rodiny, obchody a restaurace.

Právě proto přichází organizace Zachraň jídlo s výzvou Září proti plýtvání, která chce ukázat, jak s jídlem lépe nakládat, aby nekončilo v odpadkovém koši. Vyvrcholení celé kampaně bude 29. září, což je den, který v roce 2020 OSN vybrala a ustanovila jako Mezinárodní den proti plýtvání.

Fíglů a triků, jak snížit plýtvání v domácnostech, je obrovská spousta, od propracovanějšího systému nakupování přes lepší uspořádání surovin v lednici až po umění vařit ze zbytků. Díky tomu mohou domácnosti ušetřit tisíce korun. Pokud se připojí k zářijové výzvě a zaregistrují se na webových stránkách neziskové organizace zachranjidlo.cz, dostanou v průběhu září několik e-mailů s cennými radami, jak lépe nakupovat, skladovat a zpracovávat potraviny.

Podle statistik se nejvíce plýtvá v domácnostech. Dokládá to ostatně i nedávný výzkum Mendelovy univerzity v Brně, podle něhož každý obyvatel Brna vyhodí za rok v průměru 37 kilogramů potravin. U tříčlenné rodiny to činí neskutečných sto kilogramů vyhozeného jídla za rok. Paradoxně nejvíce plýtvají lidé, kteří žijí sami, neboť nakupují více jídla, než jsou schopni sníst, a to pak končí v koši.

Mnoho jídla se vyhodí i kvůli tomu, že lidé správně nerozumí a nerozlišují pojmy „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“, takže vyhazují potraviny, které jsou v pořádku, neboť se domnívají, že jsou již prošlé a zdravotně závadné.

V celé Evropské unii se z důvodu dat uvedených na obalech potravin vyhodí ročně devět milionů tun jídla. Přitom často stačí zapojit zdravý rozum a smysly, jídlo rozbalit, ochutnat, přivonět si a rozhodnout se, zda je ještě v pořádku, nebo ne.

Samostatná edukace by měla proběhnout také k používání lednice, v níž se kazí nejvíce potravin. A často zbytečně, protože dáváme věci do lednice nesprávně, tedy na místa, kam nepatří, a současně máme často lednici přeplněnou a špinavou. V prvním případě nevidíme věci, které je potřeba dříve sníst, a ty se zkazí, v druhém případě se od špíny, respektive plísně, mohou kontaminovat další suroviny.

Při používání lednice platí ještě dvě důležité zásady. První radí dávat nové a čerstvé věci dozadu, aby člověk dříve zpracoval suroviny, jimž končí trvanlivost. A současně nenechávat dlouho otevřené dveře lednice, neboť se uvnitř zvyšuje teplota a věci se rychleji kazí.

V lednici často zůstanou okoralé kousky sýra a zbytky zeleniny, ve spíži zase tvrdý chléb, což obvykle všechno končí v koši. Ale i ze zbytků lze vařit – a dobře. Tvrdý chléb je možné použít třeba do salátů, jako příklad může posloužit slavný italský salát panzanella. Pochází z Toskánska a dělá se ze starého chleba, rozpečeného na olivovém oleji, rajčat, cibule, okurky a bazalky.

A zpracovat je možné i mrkvovou nať, košťál brokolice či zbytky kuřete. Spoustu nápadů, fíglů a receptů na vaření ze zbytků přináší unikátní kuchařka Zachraň jídlo v kuchyni, kterou před časem vydala společnost Zachraň jídlo.