Případů rakoviny slinivky přibývá a je špatně léčitelná. Jaké jsou vyhlídky

Bývalý premiér Mirek Topolánek, který tento týden oznámil, že má nádor slinivky, je vlastně typickým pacientem. Nemoc nejčastěji postihuje muže starší šedesáti let, silné kuřáky, kteří se nevyhýbají ani alkoholu. Riziko onemocnění stoupá, pokud člověk navíc onemocní například cukrovkou. Nejsou to samozřejmě jediné možné příčiny rakoviny slinivky. Roli hraje i obezita či genetika, případně chronický zánět tohoto orgánu, ale konkrétně kouření je podle lékařů rizikovým faktorem číslo jedna.

Rakovina slinivky břišní patří mezi nejagresivnější nádory vůbec – do poslední chvíle je bez příznaků, přestože se v těle vyvíjí více než deset let. „Když začnou potíže, je už na léčbu obvykle pozdě,“ vysvětluje profesor Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc. Mezi příznaky rakoviny slinivky patří ztráta chuti k jídlu, nechutenství, nadýmání, pocit plnosti a nevolnost. Všechno jsou to potíže, která mohou mít i jiná onemocnění. Později se objevuje nevysvětlitelné hubnutí, únava a slabost. Mezi typické projevy rozvinuté rakoviny slinivky patří tlak v nadbřišku nebo neurčitá bolest, která často vystřeluje do zad. Pokud nádor ucpává žlučovod, může se přidat i žloutnutí kůže, světlá stolice a tmavá moč. V Česku ročně onemocní rakovinou slinivky břišní přibližně 2 400 lidí, téměř 2 200 jí za stejné období podlehne. „Karcinom pankreatu je mezi nádorovými onemocněními třetí nejčastější příčinou úmrtí. Nemocných navíc neustále přibývá,“ říká profesor Urban. Odborníci předpokládají, že v roce 2030 bude tato nemoc dokonce druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění, hned po rakovině plic.

Hlavním důvodem zvyšujícího se výskytu nemoci je stárnutí populace. K jeho vzniku přispívá i kouření, alkohol a obezita, přičemž s váhou má potíže čím dál více lidí. Když se objeví příznaky, bývá podle lékařů velmi často pozdě na nejúčinnější možnou léčbu. Tou je operace, při které se celý nádor odstraní. Dnes lékaři operují jen dvacet procent nemocných, u většiny pacientů je totiž nádor tak rozvinutý, že zákrok není možný. Ani pacientům, kteří se dnes na operaci dostanou, nemusí zákrok zajistit dlouhodobé přežití – pět let od operace přežívá jen pět z těch, kdo se na ni dostali.

Šanci lidem s vysokým rizikem rozvoje rakoviny slinivky dává screening, který lékaři spustili předloni. Zatím v jeho rámci vyšetřili zhruba tři sta lidí. U dvou z nich objevili nádor, která se dal operovat, u několika dalších přednádorové změny, na které se dají nasadit léky.

„Průměrná doba dožití nemocného, u kterého karcinom zachytíme až v pozdní fázi, je přibližně 1,5 roku. Pokud se nám ale podaří nádor odhalit včas, může pacient žít i 9,5 roku – tedy až šestkrát déle,“ vyčísluje profesor Urban.

Screeningový program je však určen pouze lidem, kteří mají riziko vzniku rakoviny slinivky vyšší než pět procent.

Mezi rizikové jedince patří ti, kteří mají dědičnou formu chronického zánětu slinivky břišní nebo mají dva a více přímých příbuzných s rakovinou pankreatu. Ohroženi jsou také nositelé určitých genetických mutací – například mutace v genu BRCA1 a BRCA2, které zároveň mohou způsobit nádory prsů a vaječníků. Ohrožené jedince by měli vytipovávat sami lékaři, kteří následně vyplní speciální dotazník na webu České gastroenterologické společnosti.

Gastroenterologové na základě něj zhodnotí, zda pacienta do programu zařadí a odešlou na vyšetření do některého z center vysoce specializované péče pro digestivní endoskopii. Těch je v současnosti po celé republice devatenáct, do budoucna by jich mělo být přibližně třicet.

„V nově zřizovaných centrech vysoce specializované péče pro digestivní endoskopii podstupují rizikové osoby pravidelné vyšetření slinivky břišní magnetickou rezonancí a endoskopickou ultrasonografií,“ popisuje docent Ilja Tachecí, předseda České gastroenterologické společnosti a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.

Endoskopická ultrasonografie znamená, že se sonda s ultrazvukem zavádí vnitřně, přes ústa. Při břišní magnetické rezonanci musí pacient strávit zhruba půl hodiny ve vyšetřovacím tunelu, před tím je mu do žil pomocí kanyly vstříknuta kontrastní látka.

Pokud někdo kritéria pro screening nesplňuje, vyšetření mu na pojišťovnu provedeno nebude, i kdyby o něj sám měl zájem. „Screening je určen pouze osobám z definované skupiny lidí. Člověk, který má obavy o své zdraví a nespadá do této skupiny, by měl nejdříve vyřadit rizikové faktory – kam patří nejen kouření a alkohol, ale třeba také obezita, a obrátit se na svého praktického lékaře,“ vysvětluje gastroenteroložka Městské nemocnice Ostrava Martina Ďurovcová, která vede tamní specializovanou ambulanci.

Zájemce nicméně může na svoje náklady podstoupit komplexní preventivní vyšetření zaměřená na nádorová onemocnění - to stojí v brněnském Masarykově onkologickém ústavu ve všední dny deset tisíc korun, o víkendu 13 tisíc. Už nyní se ale dá objednat nejdříve na první čtvrtletí příštího roku.

Úsilí směřuje také k vývoji krevního testu, který by dokázal odhalit nádor slinivky, aniž by rizikový jedinec musel každoročně podstupovat přece jen nepříjemné endoskopické vyšetření a magnetickou rezonanci.

Jedna taková klinická studie už v Česku běží. Zkoumá, zda je případné přednádorové změny možné odhalit z krve pomocí takzvaného lipidomického krevního testu. Do studie se zapojilo patnáct center v zemi, klíčovými partnery jsou Fakultní nemocnice Olomouc a Masarykův onkologický ústav v Brně. Gastroenterologové spolupracují se společností Lipidica, která laboratorně vyhodnocuje krev pacientů docházejících na screening nádoru slinivky.

„Víme, že u těch, kteří nádor slinivky břišní mají, se liší množství a složení lipidů. Právě probíhající studie ukáže, zda bude test schopen z krve odhalit změny v lipidech u rizikových jedinců, kteří se cítí být zdraví, a přesto se už v jejich těle něco děje,“ vysvětluje profesor Urban. Lipidy jsou, zjednodušeně řečeno, tuky a jim podobné látky. Pokud se účinnost testu prokáže, půjde podle primáře Gastroenterologického oddělení Masarykova onkologického ústavu docenta Jana Trny o naprostý přelom v léčbě rakoviny slinivky břišní.

„V současné době nemáme moc možností, jak vyhledat lidi, kterým hrozí, že nemoc dostanou. A vzhledem k finanční, kapacitní a medicínské náročnosti nemůžeme provádět specializované preventivní vyšetření všem. S odběrem krve je to ale jinak. Desetiletí toužíme po tom, abychom byli schopni najít nemoc včas – zrovna u této nemoci je to naprosto klíčové,“ říká primář Trna. Studie odstartovala loni a měla by skončit v roce 2027, projde jí více než 400 účastníků. Pokud se citlivost testu potvrdí, potrvá podle odborníků ještě nějaký čas, než se stane součástí standardní péče. Zatím také nelze říci, zda by test proplácely pojišťovny, nebo zda by šlo o nadstandard hrazený zájemci o vyšetření. Výrobce každopádně slibuje, že cena nepřesáhne nižší tisíce korun.

Autorka je šéfredaktorkou webu Vitalia.cz