Hlavní obsah

Malý Tomáš málem oslepl. Jeho případ může změnit financování zdravotní péče

Záhady Josefa Klímy: Dvanáctiletý Tomáš málem oslepl. Jeho případ může změnit financování zdravotní péče v Česku. (Video: Seznam Zprávy)

 

Reklama

13. 11. 8:40

Chlapci z jižních Čech odmítla pojišťovna zaplatit operaci oční rohovky. Rodina nakonec peníze na VZP vysoudila a Tomášův případ se stal jádrem ústavní stížnosti, která může zcela změnit český způsob financování zdravotní péče.

Článek

Kvalita lékařské péče ve velkých městech se často dramaticky liší od regionů. Lékaři a nemocnice dostávají od pojišťoven za stejné operace různě zaplaceno. Mladí lékaři, kteří si chtějí otevřít vlastní ordinace, jsou závislí na libovůli pojišťoven. To jsou některé z výhrad vůči systému financování zdravotní péče, kterými se nyní zabývá Ústavní soud. Jeho rozhodnutí se čeká v následujících týdnech, a pokud stížnosti vyhoví, čeká novou vládu nelehký úkol - dosavadní způsob financování zcela změnit.

Všechno začalo před pěti lety u kuchyňského stolu v malé vesnici nedaleko jihočeské Blatné. Monika Hutníková si tehdy všimla, že se zrakem jejího dvanáctiletého syna Tomáše není něco v pořádku.

„Syn přišel ze školy, my jsme tady vždycky takhle spolu psali úkoly, a říká, že když na mě kouká takhle, že mě vidí dvakrát, že tam má takové ty duchy. A že když koukne směrem dolů, tak ty duchy nevidí,“ vzpomíná dnes energická žena na počátek potíží. „To jsem hned věděla, že je zle,“ dodává.

Monika Hutníková postupovala podle pravidel. Syna nechala vyšetřit ve spádově nejbližší nemocnici ve Strakonicích. Tam jí lékaři řekli, že podle všeho nejde o dioptrický problém.

„Ve Strakonicích nemají přístroj na měření rohovky, ale paní doktorka si to lupou zvětšila z boku a zjistila, že ta rohovka má zvláštní, kuželovitý tvar,“ popisuje Hutníková.

Kuželovitý tvar rohovky je hlavním znakem degenerativního onemocnění zvaného keratokonus. Ten nastane, když se kolagenová vlákna v oku prodlouží a způsobí vyklenutí a ztenčení rohovky. Nemocný tak mnohem hůř vidí - krátkozrakost může dosáhnout například až minus 18 dioptrií.

Tenká rohovka je hlavně náchylná k prasknutí. V takovém případě hrozí oslepnutí. Toho se u Hutníků báli nejvíc.

„Doktoři to synovi na rovinu řekli: Tomáši, je to vážné, musíme jednat rychle, není čas,“ říká Tomášova matka. „A on se vás pak chodí ptát: Mami, já oslepnu? Mami, co když se to nepovede? Mami, co kdybychom neměli peníze?“

Lékaři ze Strakonic naštěstí keratokonus poznali a poslali Tomáše do Českých Budějovic a odtud do Prahy. Následovaly stovky kilometrů naježděných mezi jižními Čechami a hlavním městem, strach o syna a peníze z vlastní kapsy.

Tomáše nakonec operovali ve Fakultní nemocnici v Praze na Karlově náměstí. „Jeden den to vyšetřili a pátý den ho operovali s tím, že řekli, že není možné otálet, protože ta progrese té nemoci je měsíc dva a pak už konec,“ popisuje Hutníková.

Za operaci si nemocnice naúčtovala zhruba 13 tisíc korun. Ty měla Tomášova rodina zaplatit předem. „Oni nám řekli, že léčí zhruba 120 dětí s keratokonem ročně, ani v jednom případě jim VZP tyto operace neuhradila. Dali nám podepsat papír, že v den výkonu si musím přivézt své vlastní prostředky, aby syna odoperovali,“ diví se i po letech Hutníková.

Rodiče peníze zaplatili a nemocnice pak požádala o proplacení nákladů Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Ta ale odmítla s tím, že místo operace by zaplatila léčbu pomocí brýlí a čoček. „Jako další možnost navrhli, že zaplatí za několik set tisíc transplantaci. Což lékaři absolutně odmítli, protože řekli, že dvanáctileté dítě, které lze zachránit, oni transplantovat nebudou,“ říká Tomášova matka.

Po několika letech soudních sporů se Monika Hutníková nakonec zaplacení operace od VZP domohla. Pojišťovnu také zažalovala o odškodné, soud ale řekl, že měla žalovat nemocnici. Na další spor už Tomášova matka neměla energii.

Případ se mezitím stal základem jiného sporu, který může zcela změnit způsob, jakým stát financuje zdravotní péči. Odmítnutá platba za operaci se totiž stala základem ústavní stížnosti, kterou koncem roku 2018 podala skupina senátorů. Jejím spoluautorem byl expert Pirátské strany pro zdravotnictví Ondřej Dostál.

„Případ syna paní Hutníkové ukazuje, jak nefunguje zařazování nových výkonů do úhrad,“ tvrdí Dostál. Zákon podle něj zaručuje široký rozsah bezplatné péče, realita je ale jiná. „Co lidé ve skutečnosti dostanou, výrazně závisí na tom, co ministerské komise nebo zdravotní pojišťovny reálně profinancují,“ říká.

Ústavní stížnost se týká několika aspektů financování zdravotní péče. Jedním z nich je takzvaná úhradová vyhláška, kterou každý rok na podzim vydává Ministerstvo zdravotnictví. Je to jakýsi ceník, který složitě vypočítává, kolik lékaři a nemocnice dostanou za různé operace, zákroky a další výkony zdravotní péče.

Problém je v tom, že platby za stejné výkony se výrazně liší podle toho, kdo je provádí. „Lidově řečeno se například cena operace slepého střeva liší až násobně v těch nejbohatších a na druhé straně těch nejchudších nemocnicích, aniž by to jakkoli reflektovalo kvalitu,“ popisuje Dostál.

To vede mimo jiné k tomu, že z podfinancovaných nemocnic odcházejí lékaři do těch bohatých. A za nimi jdou i pacienti. Malé nemocnice tak dostávají méně peněz, jsou méně kvalitní a odcházejí z nich lékaři a za nimi pacienti. „Tento kruh je potřeba přeseknout tak, aby za stejnou péči šla stejná úhrada, aby peníze šly za pacientem,“ říká spoluautor ústavní stížnosti.

Dalším problémem je způsob, jakým vůbec celá síť lékařů vzniká. Často totiž záleží čistě na rozhodnutí pojišťovny, zda lékaři bude jeho práci proplácet. To se navíc týká i nemocnic a specializované, takzvané centrové péče.

Dostál tvrdí, že je žádoucí, aby byla tato péče rovnoměrně rozložena do krajů a například lidé s onkologickým onemocněním nemuseli dojíždět do Prahy nebo do Brna. „Protože však existuje naprostá libovůle tvorby té smluvní sítě, tak se stává, že v některých místech je péče skutečně zajištěna několika poskytovateli v jednom místě a v jiných celých krajích takové zařízení vůbec není,“ popisuje Dostál další z problematických aspektů českého zdravotnictví.

Pokud Ústavní soud senátorské stížnosti vyhoví, vláda dostane na změnu systému minimálně rok. Pravděpodobný nový ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 tvrdí, že nebude třeba měnit úplně všechno.  „Nemyslím si, že ohledně sítě a těchto věcí dojde k nějakému zásadnímu rozhodnutí. Spíš si myslím, že možná budou některé mechanismy úhradové vyhlášky napadeny,“ domnívá se Válek.

Řadu problémů by podle něj bylo možné řešit už dnes přísnější kontrolou zdravotních pojišťoven. „Pokud pojišťovna nedělá, co má, tak je to důvod k odvolání jejího ředitele. To je velmi jednoduchá páka,“ dodává.

Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který vysílá Televize Seznam v premiéře každý čtvrtek od 20:00. Archiv pořadu najdete zde.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované