„Máme vyšší stropy než hobbymarkety,“ říká šéf zrušeného veletrhu

Městská firma Veletrhy Brno letos – přes všechna úsporná opatření – přijde na tržbách o 300 milionů korun. Propustí asi třetinu zaměstnanců a dál zkouší prodat nepotřebné budovy. Funkcionalistické Králíkovo divadlo v areálu Výstaviště nabízí za 1 korunu.

Bolestivé rozhodnutí strojírenský veletrh zrušit padlo už v červnu. Kdyby vystavovatele neodvolali, museli by to udělat teď, jen pár dní před startem. Od pondělí platí nouzový stav a veletrhy ani kongresy se konat nesmí. „Snažíme se to dělat ‚padni komu padni‘. Než jsem odstoupil z pozice předsedy České vakcinologické společnosti, tak jsem zrušil náš kongres v prvních dnech října. To riziko tady je,“ řekl pro Seznam Zprávy ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Jeden pavilon pojme na prestižní akci i pět tisíc lidí, třeba i z 30 zemí. Veletrhy v tuzemsku na rozdíl od Polska, Německa či Rakouska spadají do kategorie hromadných akcí. „Na veletrh přichází 80 000 lidí během jednoho týdne, ale jsou rozptýlení. Nepřijdou tam najedou jako na fotbal, nejsou tak hustě nasázení vedle sebe. Naše pavilony jsou dost velké, vzdušné. Tři až čtyři metry čtvereční na osobu, na výšku mají 12 metrů. Splňujeme normy podobně jako první otevřené hobbymarkety, dokonce na druhou,“ míní Jiří Kuliš.

Vystavovatel hodnotí úspěch akce podle počtu návštěvníků. Když je jejich počet omezen na 500 až 1000 lidí v jednom pavilonu, stává se veletrh nezajímavým. I pro firmy. „V online prostředí lze ledacos, ale obchod vzniká na základě chemie mezi lidmi. Obchod se nedělá mezi počítači. Takovou obráběčku nelze prezentovat online,“ vysvětluje ředitel Kuliš, proč tahle doba veletrhům nepřeje.

Čím je Brno pro pořadatele veletrhů, tím je Praha pro kongresový byznys. Patří v něm do top 10 na světě. Jen loni se v hlavním městě konalo přes 5600 akcí. Kvůli pandemii se dvě třetiny kongresů, které měly přivést 60 000 účastníků, ruší. Trpí i Brno, Ostrava a Olomouc.

V kongresovém O2 Universum v pražské Libni mělo v září diskutovat až 10 000 lékařů, sester a vědců z celé planety. Červencový psychologický kongres měl hostit 5000 účastníků. Obojí odloženo. „Přirovnal bych to k přesunu olympijských her v Tokiu. Velké akce se plánují dva až tři roky dopředu, světové kongresy pět až osm let dopředu,“ tvrdí ředitel Prague Convention Bureau Roman Muška.

Tržby pořadatelů kongresů, veletrhů a eventů se proti loňsku propadly minimálně o 70 procent. V Praze ještě hlouběji. Zatímco hospody a restaurace věří, že se pravidla pro konzumaci uvolní, cestování přes hranice se jen tak nerozjede. „Optimismus pro zbytek roku nemám. Pokud se něco uskuteční, tak jen v hybridním nebo virtuálním formátu. První třetina roku se nám začíná stornovat a přesouvat do virtuálu nebo v datech dále,“ popisuje Roman Muška.

Jarní letargie se prodlouží do konce roku i na brněnském Výstavišti. Zůstaly jen menší akce, například výstava karavanů nebo vánoční trhy.

Dopady pociťují na akce navázaná odvětví: hotely, catering, taxi. „Nevíme, co bude zítra. Začala nám chodit storna na konference. Opatření totiž nejsou předvídatelná,“ stěžuje si ředitel sítě hotelů EuroAgentur Josef Bára.

Celková spotřeba v souvislosti s kongresy, veletrhy a eventy se podle studie Economic Impact pro agenturu CzechTourism a Českou eventovou asociaci sníží na 27,1 až 39,3 miliardy korun. Za běžné situace by se pohybovala v řádech od 99 do 131,5 miliardy korun. Veřejné rozpočty kvůli výpadku tohoto odvětví přijdou o 10 až 14,7 miliardy korun.