Hlavní obsah

Dobrá zpráva pro maturanty. Uznali jim i otázku, na které pohořeli

Foto: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Do letošní povinné výbavy maturantů se vyjma psacích potřeb dostala i rouška.

Reklama

9. 6. 2020 11:20
aktualizováno • 9. 6. 2020 13:42

Předloni kvůli chybě v maturitním testu z češtiny padl dokonce ředitel Cermatu. Letos se už podobná blamáž neopakovala. Přesto se ale maturity drobnému zádrhelu nevyhnuly.

Článek

Před pěti lety dostál své pověsti Jidáš a zradil studenty u státní maturity, o rok později udělal to samé Ezop. Obě historické postavy byly odpovědí na dvě úlohy v didaktickém testu z češtiny, které pak vyvolaly velkou diskusi, jestli by tvůrce testu, státní organizace Cermat, měla tyto vědomosti po studentech vyžadovat.

I letošní zkoušky mají ale v tomto smyslu svého „Jidáše“, případně „Ezopa“. Je jím spisovatel Jan Neruda.

Jeho jméno bylo jednou ze správných odpovědí v úloze 24 maturitního testu a i kvůli ní studenti netrpělivě vyhlíželi pondělní vyhlášení výsledků.

Nešlo ani tak o první část otázky – řada studentů (kolik přesně, řekne Cermat až v průběhu června) podle nápovědy poznala Nerudovo dílo Povídky malostranské – ale pak už maturanti ztroskotali.

Napsat zcela správně název díla bylo nad jejich síly. Někteří totiž volili pravopisně nesprávné Povídky Malostranské, další pak Malostranské povídky.

Cermat ale tentokrát vyhodnotil úlohu mírně, a přidělil všem možnostem plný počet bodů.

„V úloze 24.2 byl 1 bod přidělen všem odpovědím, které obsahovaly chybu v psaní velkých písmen, např. Povídky Malostranské. Obě varianty názvu knihy (tedy Povídky malostranské a Malostranské povídky) jsou správné, proto byly obě alternativy hodnoceny 1 bodem, toto je uvedeno i v klíči správných řešení,“ říká mluvčí Cermatu Marek Lehečka, že je správná i pravopisně chybná odpověd, a to i přesto, že není explicitně jmenovaná v klíči správných řešení.

Zadání úlohy ZDE:

Foto: Cermat

Text k úlohám 19–24 v maturitním testu z českého jazyka.

Foto: Cermat

Úlohy, které po maturantech chtěly vědět název díla Povídky malostranské a jejich autora Jana Nerudu.

Stejně jako studentům však Neruda zatopil i Cermatu.

Už v zadání se totiž v souvislosti s Povídkami malostranskými objevila chyba. Upozornil na ni ve svém blogu publicista Tomáš Feřtek, který jako odborný konzultant spolupracuje se vzdělávací společností EDUin.

V převzatém odborném textu k úlohám 19 až 24 (první obrázek výše) se totiž psalo o Nerudově povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku, jenže správně se povídka nazývá Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku. Pod tímto titulem vyšla už v originálním vydání z roku 1878.

„Existují dvě varianty názvu diskutované povídky: Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku a Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku. Druhá varianta, k níž jsme se přiklonili, je v úzu obvyklejší (zřejmě i vzhledem k neutrálnímu slovosledu) a v sekundární literatuře (včetně středoškolských učebnic) se běžně vyskytuje,“ argumentuje Cermat ve speciálním vyjádření k diskutované úloze, kterou publikoval na svém webu.

Špatně použitý název sice přímo neovlivnil jednotlivé odpovědi v úlohách, mohl ale některé studenty zmást. V souvislosti s úlohou o Nerudovi je tak potřeba si klást hned dvě otázky.

Zaprvé jestli je nutné, aby byla, byť v převzatém textu maturitní úlohy chyba. A zadruhé zda je vůbec nutné se ptát v didaktickém testu na literární historii a nenechat ji na profilové zkoušce. O tom diskutují odborníci už několik let.

Zase o něco jednodušší maturita

I přes tento zádrhel ale hodnotí češtinář Jarmil Vepřek letošní test z češtiny jako jeden z nejsnazších za dobu fungování státních maturit. Letos bylo například v testu jen pět otevřených úloh a pouze v jediné se museli maturanti spolehnout na vlastní vědomosti, a to právě v otázce na Nerudu.

„Kdybych měl vypíchnout jednu nesmyslnou věc z didaktických testů, tak je to tendence ke zdánlivému zesložiťování úloh. Třeba tím, že se použije latinský ekvivalent nebo odborný termín. Na druhou stranu ho pak Cermat v zadání tak detailně vysvětlí, že pokud to žák pochopí, není možné, aby nenašel odpověď,“ vysvětluje Vepřek.

Přitom před čtyřmi lety potrápil Cermat studenty dnes už zlidovělou epizeuxí (opakovaní stejného slova v jednom verši). Maturanti měli hledat v textu právě tuto básnickou figuru. Kdo ji neznal, měl smůlu. V dalších letech museli studenti najít třeba anakolut (vyšinutí z větné vazby) nebo zeugma (spřažení vazeb ), od roku 2016 už ale s vysvětlivkami, co který termín znamená. Stačilo tak pouze pochopit definici a aplikovat ji.

Letos padla volba na anaforu a epiforu, a to opět s vysvětlením. Tedy na jedny z nejsnáze rozpoznatelných slovních figur. Maturantům tak stačilo najít opakující se slovo.

Nápověda z maturitního testu

Anafora je opakování slova nebo slovního spojení na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů. Epifora je opakování slova nebo slovního spojení na konci bezprostředně po sobě jdoucích veršů (zdroj: Cermat).

„Když už tam dávat nějaký termín i s definicí a jeho uplatněním, tak by se tam mohl dát třeba oxymóron, aby to odpovídalo úrovni maturantů. V tomhle případě čtenář musí alespoň pochopit určitý vztah mezi slovy, a ne jenom najít opakující se výrazy, jako je to u anafory a epifory,“ dodává Vepřek.

Podle něj je správně, že se didaktický test zaměřuje na pochopení textu a práci s informacemi. Cermat by ale neměl na studenty chystat nástrahy v podobě odborných termínů a cizích slov. Místo nich by mohl třeba po studentech chtít poznat, jestli je text subjektivním názorem autora nebo objektivním pohledem. Takové úlohy se v testu dříve objevovaly, letos ale ne.

Za klesající obtížností testu stojí nejen kritika Cermatu, po kterém odborníci požadují, aby se v úlohách netestovaly zbytečně odborné maličkosti, ale také chybějící politické zadání pro maturitní zkoušku od ministerstva školství. Tedy co má vlastně maturita testovat. Jestli jde o „zkoušku z dospělosti“ nebo ověření toho, že si maturant osvojil alespoň minimální středoškolské znalosti.

Na rozdíl od českého jazyka není už tradičně problém s těmi cizími. Test z nich, včetně nejoblíbenější angličtiny, se totiž řídí oproti ostatním zkouškám Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky.

„V tomto směru už to má Cermat vychytané. Testování z angličtiny tak probíhá bez problému a podle standardizovaného rámce. Nerozhoduje tak typ zadání, ale výhradně výkon žáka,“ je přesvědčena předsedkyně Asociace učitelů angličtiny Jana Jílková.

Stále stejná bolest matematiky

Matematika se protentokrát patrně vyhnula loňské blamáži, tedy zadání s dvěma možnými řešeními a následnému tajnému přebodování úloh Cermatem.

Stejně ale zůstává dlouhodobou bolestí maturitního testu z matematiky zaměření na výpočty, které od studentů vyžadují jen slepé používání pouček.

„Naprostá většina výuky matematiky a posléze i zadání maturitního testu se týká neustálého procvičování matematických postupů a jejich aplikace. To už dneska zvládne chytrý mobil. To, co ale stroje neumí a co je pro žáky nejdůležitější, je matematizace reálných situací, tedy například řešení slovních úloh,“ věří matematik Oldřich Botlík.

Testu z matematiky tak podle něj chybí to nejdůležitější. Praktické řešení problémů, u kterých se musí maturant zamyslet, jak bude postupovat a jak k výsledku dojde. Takovou ideální ukázkou je hned první úloha z letošního maturitního testu. V ní mají studenti zjistit, kolik kapek léků musí pacient brát, pokud má dva přípravky s rozdílným obsahem stejně účinné látky.

Foto: Cermat

První úloha z letošního maturitního testu z matematiky.

„Žákům dělá největší problémy řešení slovních úloh, kdy se musí vyznat v zadání, sestavit rovnici nebo soustavu rovnic a pak to vyřešit. A to také proto, že se to ilustruje na příkladech, které jsou legrační,“ vadí Botlíkovi.

Jako příklad uvádí hned dvě úlohy z letošních maturitních testů. V první student počítá stránky v knize, kterou dva lidé čtou každý den stále stejným tempem. Druhá úloha bere v úvahu volby, ve kterých ale student musí počítat s tím, že zná detailní průběžné výsledky tajného hlasování.

Foto: Cermat

Slovní úloha v maturitním testu z matematiky.

Foto: Cermat

Sedmá úloha z letošního maturitního testu z matematiky.

„Nedokážu si představit čtenáře, který čte každý den stejně stránek, a druhého, který zvládne vždycky o čtyři stránky více. To je vrchol umělosti. Ten samý nesmyslný příklad je sedmá úloha o volbách. Podrobné informace o voličích přece nikdo mít nesmí, protože se hlasuje do zapečetěné urny. Problém je, že se nad smyslem těch úloh nikdo nezamyslel, a tak autor pomáhá vychovávat voliče, kteří nebudou vědět, co si mají u voleb pohlídat,“ dodává Botlík.

V případě matematiky i českého jazyka ale zůstává hlavním problémem rozdílná obtížnost testů v jednotlivých letech. Nelze ji totiž objektivně zjistit. Nic o náročnosti testů neříká ani celková úspěšnost maturantů v konkrétních letech. Letos se totiž ve všech předmětech propadla, ačkoliv se mohl například test z češtiny zdát jednodušší. Za vysvětlením je ale nutné hledat změnu legislativy, nikoliv kvalitu testu nebo schopnosti maturantů. Ke zkouškám se totiž v jarním zkušebním období mohou dostavit všichni žáci v posledním ročníku studia.

„Zkoušku tedy skládali i ti žáci, kteří by za standardních podmínek nebyli k maturitní zkoušce připuštěni, protože by na konci druhého pololetí neprospěli nebo nebyli hodnoceni,“ vysvětluje ministerstvo školství. Takoví studenti tak propadli až u maturity.

Jde o stejný problém jako v případě loňského testu z matematiky. Zdánlivě se úspěšnost maturantů zvýšila, ale nikdo to nemůže objektivně zjistit, protože nově měli žáci na test o 15 minut více času a absolvoval ho větší podíl gymnazistů než v předloňském roce. Dost dobře se tak může stát, že stejné znalosti mezi lety nemusí stačit na to, aby student zvládl maturitu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované