Hlavní obsah

Mělo být už dávno jasno. Dohoda z Glasgow? Snad v sobotu

Foto: Profimedia.cz

Alok Sharma, prezident COP26.

Reklama

12. 11. 22:46

Podle oficiálního programu už mělo být hotovo, na klimatickém summitu COP26 se ale stále jedná. Zúčastněné státy se totiž dosud neshodly na znění finální dohody.

Článek

Kdy COP26 skončí? Otázka, která v pátek večer rezonovala celým areálem klimatické konference v srdci Glasgow. Ta totiž oficiálně skončila – na programu nejsou žádné další doprovodné akce a v pavilonu států a organizací se už nekonají panelové diskuze.

Čeká se už jen na dosažení finální dohody, která má vzejít z vyjednávání v posledních dvou týdnech. Teprve před desátou večerní středoevropského času vyšlo najevo, že v pátek účastníci odejdou s prázdnou.

Podle oficiálního vyjádření prezidenta Aloka Sharmy se mají další vyjednávání protáhnout do noci. A to i přesto, že Sharma velice stál o to, aby COP26 skončil už v pátek, což řekl i na odpoledním plenárním zasedání.

Protahovaná jednání nejsou v případě klimatického summitu nic ojedinělého, ve skutečnosti jen hrstka z oněch 26 ročníků skončila tehdy, kdy měla. Vůbec nejdelší pak byl COP25 – konference v Madridu, jež se konala v roce 2019. Skončit měla v pátek, ke konečné shodě ale mezi přítomnými státy došlo až o necelé dva dny později.

Napětí bylo citelné i z atmosféry, která na COP26 panovala. Část účastníků summit už opustila a vrhla se do víru páteční noci – ne zrovna s cílem oslavovat, ale spíš uzavřít dva náročné týdny.

Mnozí ale na summitu zůstali do večerních hodin, zejména členové delegací a novináři. Ve vzduchu byla cítit čerstvá káva a kolektivní porozumění, že to možná bude dlouhá noc.

Čínský náměstek ministra pro ekologii a životní prostředí to pro server Politico shrnul na začátku večera výstižně. „Možná bude, možná nebude,“ řekl reportérům unaveně na otázku, jestli k dohodě dospějí státy už v pátek v noci.

Podle posledních informací by měli vyjednavači dojít ke konečné podobě dohody v noci z pátku na sobotu. Prezident Sharma ji pak v sobotu dopoledne představí na plenárním zasedání a jednání formálně ukončí na dalším zasedání odpoledne.

„Nesmíme selhat“

Že se vyjednávání protáhne, bylo evidentní už na zmiňovaném odpoledním plenárním zasedání zúčastněných států. Několik desítek zemí se vyjádřilo k tehdy aktuálnímu znění návrhu konečného výstupu s připomínkami.

Například Tuvalu, ostrovní stát ležící v Oceánii, předneslo emotivní projev. „Naše země rychle mizí, Tuvalu se doslova potápí. Musíme konat hned. (…) Tohle musí být rozhodující okamžik – nesmíme selhat,“ vyzval představitel státu ostatní země. Po projevu následoval dlouhý, procítěný potlesk.

Jednou z hlavních proměnných, o nichž se nyní jedná, jsou finance určené pro řešení klimatické krize. Zejména ty, kteří zamíří z peněženek bohatších států do kapes těch chudších, které ovšem klimatické krizi čelí nejvíce. A na emisích skleníkových plynů, jež ohřívají planetu, mají jen malý podíl.

Bohatým státům se totiž dosud nepodařilo dodržet slib z roku 2009, že budou přispívat do kasičky klimatické pomoci 100 miliard dolarů ročně. Pro splnění závazku si stanovily lhůtu – rok 2020. K vytyčené hranici se ale dosud nedostaly a na letošním ročníku klimatického summitu se už kupila volání po další, ambicióznější finanční pomoci.

Prstem si nejvíce zasažené státy ukazují i na Evropskou unii, jež se ráda staví do role lídra v řešení klimatické krize.

„Evropská unie dělá velká prohlášení o závazcích týkajících se adaptace a dalších věcí, ale když se podíváte na ten text (návrh dohody), EU je součástí skupiny, která je proti čemukoliv solidnímu, co se závazků týče, nebo čemukoliv, co se automaticky rovná finančním příspěvkům,“ řekl novinářům Kevin Conrad, hlavní vyjednavač Papuy-Nové Guiney.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované