Hlavní obsah

Merkelové naposledy. Vtipkování Bidena i hlavní, ožehavé téma

Foto: Profimedia.cz

Německá kancléřka Angela Merkelová s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě.

Reklama

15. 7. 18:40
aktualizováno • 16. 7. 0:23

V Bílém domě proběhlo setkání amerického prezidenta Joea Bidena a končící německé kancléřky Angely Merkelové. Pro německou kancléřku jde o čtvrtou americkou hlavu státu, se kterou se v Bílém domě setkala.

Článek

Od listopadu 2005 je Angela Merkelová nepřetržitě německou kancléřkou. Za necelých šestnáct let předsedala celkem čtyřem vládám a stejný počet prezidentů se vystřídal v jejím domovském Německu i ve Spojených státech. Končící politička ve čtvrtek zřejmě naposledy vkročila jako oficiální host do Bílého domu.

Svou poslední návštěvu ve funkci kancléřky Merkelová zahájila pracovní snídaní s americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou v její rezidenci na okraji americké metropole. Harrisová tam zahraniční návštěvu hostila poprvé od lednového nástupu do funkce.

Následně se německá kancléřka sešla s americkým prezidentem Joem Bidenem, s nímž mluvila o globálních problémech, jako je covid-19, změny klimatu či vztahy s Ruskem a Čínou. Na začátku tiskové konference, která se konala po setkání, Biden vyjádřil soustrast německým rodinám v souvislosti s devastujícími povodněmi, během níž za poslední dva dny zahynulo 58 lidí. Vyjádřil také přesvědčení, že vztahy mezi USA a Německem se v budoucnu budou jen zlepšovat. „Naše národy chápou, že demokracie může uspokojit potřeby našich lidí,“ řekl Biden.

Americký prezident zároveň dnešní setkání popsal jako zcela jasně pracovní událost, při které došlo i na ožehavé téma rusko-německého plynovodu Nord Stream 2.

„Jakkoli jsem zopakoval své obavy ohledně Nord Streamu 2, kancléřka Merkelová a já jsme zcela zajedno v našem přesvědčení, že Rusku nesmí být umožněno používat energetiku jako nástroj nátlaku nebo vyhrožování sousedům,“ uvedl šéf Bílého domu. Bidenova administrativa se stavbou plynovodu nesouhlasí a prezentuje jej jako hrozbu pro energetickou bezpečnost v Evropě. Merkelová pouze poznamenala, že Washington a Berlín dospěly k různým závěrům ohledně toho, co tento projekt znamená.

Lídři dnes rovněž zdůrazňovali naléhavost otázky boje proti klimatickým změnám či zmírňování dopadů koronavirové krize.

Nejdříve neshody ohledně Guantánama, poté blízcí spojenci

Poprvé v roli kancléřky vstoupila Merkelová do Bílého domu v lednu 2006. Na svou návštěvu mířila ve výrazně jiné pozici než její předchůdce Gerhard Schröder, velký kritik války v Iráku. Cílem kancléřky bylo výrazně zlepšit vztahy mezi oběma zeměmi.

Na svém jednání se Merkelová a George W. Bush shodli na řešení „íránského jaderného projektu“. Merkelová zdůraznila, že je v této otázce nutná spolupráce mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Kancléřka také zmínila, že se Íránem nesmějí nechat zastrašit.

Na čem se naopak oba neshodli, byla otázka uzavření nechvalně proslulé věznice na Guantánamu, informuje BBC. Merkelová Bushe tehdy vyzvala, aby věznici uzavřel. Americký prezident to odmítl s tím, že Guantánamo je důležitým nástrojem v boji proti terorismu.

Foto: Profimedia.cz

Německá kancléřka Angela Merkelová s americkým prezidentem Georgem W. Bushem v Bílém domě v lednu 2006.

Brzy se ale z obou stali blízcí spojenci. Podle agentury AP také německá kancléřka zjistila, že cesta k lepšímu vztahu mezi oběma představiteli vede skrze žaludek. Během návštěvy Německa v červenci 2006 si americký prezident nemohl vynachválit pečeného kance, kterého měli oba státníci k jídlu.

V listopadu 2007 se setkali ve svých funkcích naposledy. Bush tehdy přivítal Merkelovou na svém ranči v Crawfordu v Texasu. „V Texasu, když někoho pozvete k sobě domů, je to projev vřelosti a úcty. A to cítím ke kancléřce Merkelové,“ řekl tehdy Bush.

Braniborská brána jako symbol vztahů mezi Merkelovou a Obamou

Ačkoli to zpočátku nevypadalo, nakonec se Merkelová s Bushovým nástupcem v úřadu stali blízkými politickými partnery. Jejich vztah totiž začal nedorozuměním. Kancléřka totiž v červenci 2008 neumožnila Obamovi, tehdy ještě jako kandidátovi na prezidenta, při jeho návštěvě Berlína pronést svůj projev před Braniborskou bránou. Merkelová spolu s dalšími německými politiky považovali místo za symbolické a určené jen prezidentům, nikoli pouze kandidátům.

Po zvolení se ale vzájemné vztahy začaly pomalu oteplovat. Během návštěvy Spojených států v roce 2011 spolu nejdříve povečeřeli v luxusní restauraci, což nebylo pro Obamu při státních návštěvách zrovna běžné, aby o několik dní později předal americký prezident Merkelové nejvyšší civilní státní vyznamenání, a to Prezidentskou medaili svobody.

Foto: Profimedia.cz

V roce 2011 ocenil tehdejší americký prezident Barack Obama kancléřku Merkelovou Prezidentskou medailí svobody.

Ne vždy ale bylo vše zalité sluncem. Skandál, který vyšel najevo v roce 2013, poznamenal vzájemné vztahy obou států na roky dopředu. Americké tajné služby měly podle serveru WikiLeaks odposlouchávat spolu s telefony několika světových státníků i kancléřčin mobil. „Tohle se mezi přáteli nedělá,“ reagovala tehdy Merkelová. Zároveň si ale byla vědoma potřeby dobrých vztahů se Spojenými státy, skandál tak bez větší kritiky nakonec přešla.

I přes svou rozdílnost si tak oba politici k sobě nakonec našli cestu, a že se věcné a ne zrovna emotivní Merkelové bude po energickém a spontánním Obamovi stýskat, napověděla první setkání s jeho nástupcem Donaldem Trumpem.

Sám Obama dokonce Merkelovou označil za „nejbližšího mezinárodního partnera“ za dobu svého mandátu. Mimochodem, Obama nakonec před Braniborskou bránou přece jen promluvil. V červnu 2013 ho na jeho návštěvě Německa neuvedl nikdo jiný než právě Angela Merkelová.

Ochlazení po příchodu Trumpa a spor kvůli NATO

Změnu nálad mezi představiteli Německa a Spojených států po příchodu Donalda Trumpa do Bílého domu naznačil už kancléřčin blahopřejný dopis. Merkelová v gratulaci nabídla Trumpovi „úzkou spolupráci“ na základě transatlantických dohod. Zdůraznila ale, že tyto hodnoty zahrnují úctu k lidem bez ohledu na původ, pohlaví nebo náboženské vyznání, uvádí AP.

První návštěva Merkelové v Bílém domě během mandátu Donalda Trumpa v březnu 2017 přinesla okamžik, o kterém se mluvilo ještě dlouhou dobu. Fotografové během setkání obou státníků v Oválné pracovně očekávali tradiční potřesení rukou, to ale nepřišlo. Po výzvách fotoreportérů se Merkelová Trumpa dotázala, ten jí ale neodpověděl.

Trump navíc jako americký prezident nikdy za čtyři roky ve funkci nepodnikl státní návštěvu Německa. Do země zavítal jen v rámci setkání skupiny G20 v roce 2017 v Hamburku a také o rok později, kdy navštívil americkou vojenskou základnu.

Ikonickou se pak stala fotografie ze summitu skupiny G7 v Kanadě v roce 2018, na které se Merkelová opírá o stůl před Trumpem, obklopená dalšími zjevně frustrovanými spojeneckými vůdci.

Foto: Profimedia.cz

Kancléřka Merkelová spolu s dalšími státníky v diskusi s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na summitu G7 v roce 2018.

Trump Německo spolu s ostatními členy NATO často kritizoval. Spojence v rámci Aliance označil za „delikventy“ kvůli nedostatečným výdajům na obranu. Během svého mandátu také oznámil, že se chystá z Německa stáhnout asi 9,5 tisíce z celkových 34,5 tisíce amerických vojáků. Merkelová ostře reagovala v roce 2017, kdy řekla, že se Evropa už nemůže plně spoléhat na Spojené státy.

Současný americký prezident Joe Biden Merkelovou přivítal v Bílém domě 15 let poté, co se tam kancléřka setkala s tehdejším prezidentem Georgem Bushem mladším. „Zná Oválnou pracovnu stejně dobře jako já,“ vtipkoval Biden během dnešní tiskové konference. Merkelová je nyní ve Washingtonu na rozlučkové návštěvě, na podzim po 16 letech post kancléřky opustí. Americký prezident poděkoval Merkelové za přátelství a za to, že byla „oddaným lídrem transatlantické aliance“. „Za sebe musím říct, že mi budete na summitech chybět,“ zdůraznil Biden.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované